Snímek s podtitulem Skutečně pravdivá pravda o Adolfu Hitlerovi totiž z Hitlera dělá komickou figurku. A to Němcům vadí. Podle týdeníku Stern jich více než polovina film odmítá. Proti filmu, který vstoupil do kin ve středu, protestuje i židovská rada, katolická církev či historici.
Průzkum Institutu Forsa, který Stern zveřejnil v aktuálním čísle, říká, že podle 56 procent Němců by podobný film vůbec neměl vzniknout. Třicet pět procent jejich spoluobčanů naopak vnímá film pozitivně. Největšího odmítnutí se komedii o Hitlerovi dostalo na východě Německa, tam je proti němu 67 procent lidí.
Němcům vadí hlavně to, že Hitler je představen jako trapná a nebohá postava, která nemá nic společného se zločincem, který rozpoutal druhou světovou válku a vyvraždil šest milionů evropských Židů.
Ve filmu si Hitler hraje ve vaně s modelem křižníku, tlačí na záchodě, při holení přijde o půlku kníru, selhává při sexu s Evou Braunovou, anebo dostane pěstí od Žida, kterému nadává, že je slaboch.
Švýcarský režisér Levy, který je sám Žid, si myslí, že právě humor může Němcům pomoct k novému pohledu na Hitlera.
"Člověk se pořád potkává v dokumentech i hraných filmech s jedním a tím samým moralistickým postojem, který všechny zločince té doby démonizuje. Podle mne tady může pomoct jenom humor. Potřebujeme také jiné obrazy Hitlera," řekl Levy v rozhovoru pro časopis Spiegel.
S tím nesouhlasí Centrální rada Židů v Německu, která film ostře odmítla. V tisku se k němu vyjádřil také místopředseda rady Dieter Graumann. "Pocházím z rodiny, jejíž členové zahynuli v koncentračních táborech. Proto se mi opravdu svírá žaludek, když vidím téma holocaustu a Hitlera zpracované jako komedii," řekl.
K židovské radě se ve středu připojila katolická církev. Po premiéře v Essenu vydal mluvčí německé biskupské konference Gebhard Fürst prohlášení, podle kterého se klíčové postavy Hitlerova režimu nehodí k tomu, aby se z nich dělaly směšné postavy. "Respekt vůči obětem by měl zakazovat, aby tito zločinci byli degradováni na kompars v komedii," prohlásil Fürst.
Proti filmu se postavil také uznávaný německý historik Hans-Ulrich Wehler. "Ten film chce bezpodmínečně fascinovat s něčím novým. Ale zločiny nacistů nejsou fenomény, které se nedají přeložit do obrazů," řekl týdeníku Der Spiegel.
Film je podle něj jako pro člověka z generace, která ještě zažila válku, nepřípustný. "Bez Hitlerova rozkazu by se žádné zločiny nerozběhly. Můžu tak tomu filmu přát jediné: aby se propadl ve sledovanosti na nulovou úroveň," řekl Wehler.
Přání se mu asi nesplní. Film už dávno před uvedením dostal obrovskou reklamu. Žádné německé noviny se nevyhnuly tomu, aby vedly diskusi. Málokterý německý intelektuál se vyhnul tomu, aby k filmu nezaujal názor. Hned první den promítání potvrdil, že diváci se na "Mého Vůdce" do kina spíše pohrnou.
A to přesto, že podle filmových kritiků není Levyho snímek ani dobrá komedie. "Je tu jsou přesně dva a půl vtipu, u kterých se člověk zasměje," napsal ve Frankfurter Allgemeine Zeitung Michael Althen. Srovnání s Chaplinovým Diktátorem, které používají příznivci filmu, prý vůbec není na místě.