Jihlava - Do Jihlavy se sjel výkvět českého dokumentu i řada běžných návštěvníků. Festival dokumentárních filmů letos praská ve švech, což s sebou nese mimo jiné problémy s ubytováním všech hostů.
Mezi projekcemi prvního dne měl symbolické místo i snímek Ten film Karla Žaluda, který odstartoval v 17 hodin v zrekonstruovaném kině Dukla.
Film už v první den festivalu naznačil, co trápí současný český dokument - v roce, kdy probíhá už 12. ročník úspěšného festivalu, kdy se dokument konečně probil na Českého lva a kdy Helena Třeštíková získala evropskou filmovou cenu za film René.
Dokumentarista Karel Žalud, který nejvíc proslul jako ten, který rozplakal Olgu Šípkovou v jednom z dokumentů cyklu Burianův den žen či jako autor sklepního hraného filmu Všichni na jednoho, tu na příkladu vlastního tvůrčího osudu shrnuje nejen situaci českého dokumentu, ale i obecněji stavu české společnosti.
Činí tak prostřednictvím rozhovorů s desítkou osobností, mimo jiné s hercem a moderátorem Janem Krausem, dokumentaristy Martinem Marečkem a Lindou Jablonskou či novinářem Michalem Komárkem.
"Česká společnost byla dlouho materiálně neukojená, tak teď se materiálně kojí," shrnuje krizi české kultury ve filmu ekonom Pavel Kohout. "A bude to ještě dlouho trvat, než se nažerem?" odpovídá otázkou svéráz Žalud.
Seriál netočí, "protože mu to nikdo nenabíd", a tak aspoň zatím "mikrofoní Pojišťovnu" (rozuměj pracuje jako mikrofonista na Pojišťovně štěstí) a hledá filmem odpovědi na to, kudy ven.
Pozoruhodná forma work in progress, neustálé zcizování záběry pracujícího štábu a především sebeironicky pojatá osoba autora a tazatele v jedné osobě - to vše dohromady spolu s Žaludovou obratností v pokládání otázek činí z tohoto snímku už teď ten nejideálnější způsob, jak MFDF Jihlava odstartovat.
Občas je Ten film poněkud nezacílený a snažící se pojmout příliš velké množství témat, přitom je ale i silně zábavný a myšlenkově provokující.
Jedním z diváků byl pojmenován jako autorův nářek nad vlastní situací nezaměstnaného dokumentaristy - nářek, který ale přes svůj exhibicionismus vznáší řadu důležitých otázek.
Samotné večerní zahájení festivalu v režii divadla Vosto5 předcházelo premiéře filmu Ivetka a hora Víta Janečka, jednoho ze soutěžících v sekci Česká radost. V té se utká celkem 18 nových českých filmů, třeba v sobotu uvedené Vánoce v Bosně, či v neděli premiérovaná Česká RAPublika.
- SPECIÁL: Vše o MFDF Jihlava 2008
Během večera bylo z předběžného výběru vyhlášeno i 12 nejlepších dokumentů z let 1993 až 2007. O třech nejlepších za 15 uplynulých let českého dokumentu bude zpětně rozhodnuto v lednu v rámci nominačního večera Českého lva.
Nejlepší dokumenty z let 1993 - 2007
- Bohemia Docta (Karel Vachek)
- Česky sen (Filip Remunda a Vít Klusák)
- Hry prachu (Martin Mareček)
- Kamenolom boži (Břetislav Rychlík)
- Marcela (Helena Třeštíkova)
- Nespatřené (Miroslav Janek)
- Nonstop (Jan Gogola ml.)
- Pátrání po Ester (Věra Chytilová)
- Síla lidskosti (Matej Mináč)
- Svěcení jara (Jana Ševčíková)
- Ztracená dovolená (Lucie Králová)
- Ženy pro měny (Erika Hníková)
V původním výběru bylo 39 filmů, které splňovaly podmínky nominace,12 z nich vybrala komise odborníků. Na Českého lva má tak políčeno mimo jiné Karel Vachek s filmem Bohemia Docta, Věra Chytilová s Pátráním po Ester či Matěj Mináč se Sílou lidskosti.
Za favority lze považovat mimo jiné Český sen Filipa Remundy a Víta Klusáka či dokument Ženy pro měny Eriky Hníkové a Marcelu Heleny Třeštíkové.
V užším výběru jsou také aktivistické Hry prachu Martina Marečka, Kamenolom boží Břetislava Rychlíka, Nonstop Jana Gogoly či Svěcení jara Jany Ševčíkové.
Nejstarším filmem ve výběru je poetický film Nespatřené Míry Janka z roku 1997, nejnovějším Marcela Heleny Třeštíkové či Ztracená dovolená Lucie Králové z minulého roku.
Z dokumentů, které zaznamenaly větší mediální ohlas, kupodivu chybí Kupředu levá, kupředu pravá Lindy Jablonské, Jankova Vierka či Svěrákův Tatínek.
Filmy vyrobené letos - mimo jiné čerstvý držitel Evropské filmové ceny René či Občan Havel - budou již soutěžit o Českého lva zvlášť.