Z pohledu českého diváka se zdá, že o sobě dal poprvé výrazně vědět hlavní rolí v komedii Fotr je lotr; možná jej někdo zaregistroval v Riskni to s Polly, Vybíjené nebo komedii Rabín, kněz a krásná blondýna.
Ale je i dost možné, že ho velká část českých diváků poprvé zaregistruje v doposud největší roli nočního hlídače v komedii Noc v muzeu.
Na první pohled by totiž mohl Ben Stiller splývat s početnou hordou amerických hvězdiček, které se jednou za čas objeví ve velkorozpočtové romantické komedii. Ve skutečnosti je jedním z nejaktivnějších amerických filmařů.
Narodil se manželům Jerrymu Stillerovi a Anně Mearaové, poměrně známým komikům. Už v deseti dostal první roli v televizní show své matky. Později nastoupil jako student filmového umění na prestižní univerzitu UCLA. Následovalo neúspěšné období studia herectví, konkurzů a shánění agentury, po kterém se vrátil zpátky do New Yorku.
Tady vytvořil svůj komediální debut parodií na Scorseseho film Barva peněz, který byl nadšeně přijat diváky i kritikou. Krátký film byl v roce 1987 odvysílán v Saturday Night Live, pro kterou o dva roky později pracoval coby autor skečů.
Po pěti epizodách ale odešel a s několika přáteli, mimo jiné s John Cusackem nebo Mikem Meyersem, natočili krátký film o Elvisovi Presleyem. Satirická hříčka fikce a pravdy potvrdila Stillerovu mnohostrannost, když se tu prezentoval nejen jako autor a herec, ale i jako producent a režisér.
Stiller později dokonce dostal vlastní pořad na MTV; odtud dostal nicméně po jediné sezóně padáka. Později ovšem pro stanici FOX vytvořil The Ben Stiller Show, za kterou získal Emmy.
Na skeče z The Ben Stiller Show se podívejte ZDE
Po několika hereckých příležitostech v nám neznámých filmech jako Stella, Highway To Hell, nebo The Nutt House se Stiller rozhodl napsat a natočit vlastní film. Vznikla nahořká komedie s Winonou Riderovou v produkci Dannyho de Vita a názvem Reality Bites (Bolestná realita).
Film byl přijat vlažně a zatímco ve Stillerovi vřely režisérské a scenáristické ambice, byl pořád najímán jako komik do rodinných či romantických komedií. Světlejším okamžikem tohoto období hledání je hlavní role v inteligentní komedii Flirtování s katastrofou.
Až v roce 1996 dostal obrovskou šanci. Jeho scénář zaujal tehdy čerstvě objeveného Jima Carreyho; ten doufal, že se trochu jiným filmem vymaní z šablony šíleného komika s gumovým obličejem.
Velmi podivná, nicméně zdařile mrazivá komedie Cable Guy s řádně nafouknutým rozpočtem (např. Jim Carrey dostal 20 milionů doalrů) slibovala divákům vážnější polohu Jima Carreyeho - což ovšem v době, kdy bodoval snímky jako Ace Ventura, nikoho moc nezajímalo. Ačkoliv film komerčně nepropadl úplně, Stiller se dlouho zbavoval nálepky "Ten chlápek, co málem zničil kariéru Jima Carreyeho".
"Že ten film skoro propadl, ovlivnilo více moji kariéru než Jimovu," nechal se Stiller slyšet v rozhovoru pro magazín Handback před dvěma lety. "Chtěl jsem zase režírovat, ale nikdo už mi nechtěl dát peníze - musel jsem se vrátit k psaní a hraní."
Nicméně během natáčení Cable Guye se Stiller potkal s mladými herci Jackem Blackem a Owenem Wilsonem. A tohle setkání navždy změnilo jejich životy.
Společně s Lukem Wilsonem (bratr Owena), Vincem Vaughnem, Willem Ferrellem a Stevem Carellem vytvořili cosi jako herecký kartel pod názvem Frat Pack a od té doby si tito komici a herci hlídají, aby byli obsazování společně, nebo vždy minimálně po dvou.
Ben Stiller se stal vůdčí osobností Frat Pack a jejich vize pomalu ale jistě mění hollywoodskou komedii. Dohromady tvoří vlivnou skupinu, která má jasně rozpoznatelný styl.
Ostatně díky vlivu těchto "ideově spjatých" komiků jsou posledních pár let v kinech k vidění nově pojímané romantické komedie, vybavené notnou porcí osvěžujícího cynismu. Snímky s hvězdami Frat Pack - jako Rozchod, Moje superbejvalka, Riskni to s Polly nebo Nesvadbovi způsobily, že se začíná mluvit o takzvaných anti-romantických komediích.
Od chvíle, kdy se Stiller postavil do čela Rat Pack, začíná slavné období. Je lemováno bláznivými komediemi, jako je Zoolander, Fort je lotr, Taková normální rodinka, Starsky and Hutch, Závist, Vybíjená - a aktuálně i komerční trhák Noc v muzeu.
Stiller si od roku 1987 si drží úžasné skóre: natočí minimálně tří filmy ročně. Vydělal hodně přes miliardu dolarů a na dalších pět let má plný diář. Na druhou stranu: v roce 2004 se sice objevil v šesti celovečerních snímcích, ale z toho pětkrát byl nominován na Zlatou malinu za nejhorší herecký výkon.
I nejskalnější fanoušci musí uznat, že jeho herectví není úplně vlajkovou lodí Hollywoodu. Stiller se vždycky mohl spolehnout víc na komické charisma zakódované v genech než na svůj herecký um.
Možná sám přišel na to, že strojovým přijímáním jedné komediální role za druhou jeho styl pomalu vyčichá. A také vycítil, že se zase dostává do pozice, kdy by si mohl dovolit napsat a režírovat vlastní film. Ačkoliv pořád přijímá pozvání do nejrůznějších komedií, poslední roky se čím dál víc věnuje produkci.
Mezi jeho nejočekávanější projekty patří televizní one-man show pro jeho ženu, bude produkovat a také (konečně) režírovat komedii Tropic Tunder o skupině herců, kteří natáčejí válečný velkofilm, a přitom se sami ocitnou ve válce.
