New York - Snímku J. J. Abrahamse, producenta seriálu Ztraceni, předcházela nápaditá reklamní kampaň, která na premiérové publikum skvěle zabírá. Po víkendu budou houfy návštěvníků důkladně sečteny, ale už teď je jasné, že jde o jednoznačný úspěch filmu, který těží ze strategie i obliby internetu.
Snímek právě vstupující do zámořských kin má téma a ambice velkorozpočtového blockbusteru, a přitom díky natáčení na videokameru stál jen 25 milionů dolarů.
Režisér filmu Matt Reeves, dlouholetý Abrahamsův kamarád, se nechal slyšet: "Byla tu myšlenka udělat monstrum pro naši dobu, které vypovídá něco o našich aktuálních úzkostech - a epicentrem toho je New York".
Cloverfield - u nás bude uveden příští týden právě pod názvem Monstrum - se zjevně dotýká tragédie 11. září 2001 a znovu navozuje v žánru hororového katastrofického filmu šok, který zažívali jeho obyvatelé.
Formálně snímek využívá rostoucí oblibu možná technicky nedokonalých, zato zaručeně autentických produktů, jež mají v záhlaví heslo Do It Yourself: Vem to do vlastních rukou.
Podobá se právě amatérským videonahrávkám z 11. září i YouTube videím z Iráku - tedy tomu, jak obyčejní lidé zachycují krizové situace. "Filmovali jsme pořád, kamera byla zapnutá, protože nikdy nemůžete vědět, co může působit reálně a živě," dodává Reeves.
Cloverfield se každopádně zařadí mezi milníky tzv. virálního marketingu, který těží z toho, že si lidé sami mezi sebou vyměňují a rozšiřují informace. V tomto případě sdílejí videonahrávky, které působí reálně ,a právě tenhle dojem je pro ně atraktivní.
První ukázky z Cloverfieldu vzbudily rozruch i proto, že v nich nebylo vůbec jasné, že jde o film. Později se ukázalo, že jde o trailer; ovšem název byl přísně utajován a různé indicie v ukázce vedly internetové brouzdaly na různé stránky, ze kterých se daly vyvodit různé konspirační teorie.
Prvním filmem v éře internetu, který tohle dokázal, byla Záhada Blair Witch, mystifikační dokument o amatérských filmařích, kteří se ztratili v lese při pátrání po čarodějnicích. Pro podomácku spíchnutý snímek byla ruční výroba finanční nutností, nikoli reakcí na trendy doby; přesto vydělal při nákladech okolo 60 tisíc dolarů přes 140 milionů jen v USA.
Jedním z posledních případů virtuálního marketingu byl opět hororový snímek Hadi v letadle. U něj se ovšem ukázalo, že hravá aktivita uživatelů internetu, kteří vymýšleli alternativní upoutávky či dokonce jiné absurdně nazvané filmy typu Ovce v ponorce, je mnohem zábavnější než film sám.
Cloverfieldu se tento problém zřejmě nebude týkat. Diváci jsou z dosavadních ohlasů naprosto vtaženi do děje, který se přitom skládá hlavně z útěku před monstrem: z 84 minut je ve filmu 73 minut akce.
Na snímek přinesly ze známých médií pozitivní recenze přinejmenším Entertainment Weekley či Hollywood Reporter, zdrženlivější byly Variety a New York Press
Nejnadšenější reakce ovšem pocházejí od žánrových fanoušků, jejichž blogy získaly na internetu jistou proslulost a pozvedly své autory na úroveň žurnalistických celebrit.
Jeden z uživatelů největší filmové databáze IMDb.com zase napsal: "Nevím, odkud monstrum přišlo, co se s ním stalo na konci, ani nevím, kolik to má nohou, nemám ponětí, co znamená Cloverfield, ale vím, že to bylo zatraceně zábavné a stálo to za zhlédnutí."
