Z tehdejšího Československa odešel po srpnu 1968, nejdřív pracovně, poté se rozhodl v zahraničí zůstat.

A natočil v Americe filmy, které z  původně českého režiséra udělaly režiséra světového. Přinesly mu řadu Oscarů, Zlatých glóbů a dalších cen, slávu a uznání diváků i kritiky.

Přelet nad kukaččím hnízdem (1975) | Foto: Aktuálně.cz

Teď se Forman do Česka vrací, i když spíš skrze svou tvorbu. Od začátku roku režíruje v Národním divadle Dobře placenou procházku a českou premiéru svého nového filmu Goyovy přízraky osobně v Praze uvede i s hvězdnou sestavou herců v čele s Natalií Portmanovou, Javierem Bardemem a Stellanem Skaargardem.

Formanovy americké filmy se od těch českých, plných komických, neherci ztvárněných antihrdinů a tematizujících lidskou trapnost a (nejen) českou malost zásadně liší.

Snad až na první jeho americký film Taking Off, který ovšem v USA propadl. Poté už si Forman našel nové téma, které snad vycházelo i z jeho situace exulanta.

Vlasy (1979) | Foto: Aktuálně.cz

"Miloš je bojovník," vzpomíná na režisérovy krušné začátky ve Spojených státech jeho dlouholetý kamarád a dvorní kameraman Miroslav Ondříček.

A tak ho hned druhý celovečerní film natočený v Americe, Přelet nad kukaččím hnízdem, katapultoval na filmový Olymp. Tragikomický příběh o rváči a karbaníkovi v podání Jacka Nicholsona, který v psychiatrické léčebně vede s ledově chladnou vrchní sestrou boj o poslední zbytky svobody, získal všech pět hlavních Oscarů (za nejlepší film, režii, scénář, ženskou i mužskou hlavní roli).

Jeho hrdiny od té doby byli lidé, kteří se vzpírají autoritám; rebelové, kteří se nespokojují se stávajícím stavem - stejně jako Nicholson, Mozart z Amadea či vikomt Valmont z Valmonta.

Amadeus (1984) | Foto: Aktuálně.cz

Zkoušejí, co ostatní vydrží, jdou na hranu a zpochybňují stávající hranice. Společná je jim touha po svobodě, nonkonformnost - a v důsledku toho i osamělost.

Takoví jsou nejen tři výše zmínění, asi nejslavnější Formanovi hrdinové, ale i většina ostatních: pornomagnát Larry Flint, komik Andy Kaufman z Muže na Měsíci, hippie hrdinové Vlasů i černý klavírista Walker z Ragtimu.

Ti všichni jdou proti davu a platí za touhu po autentickém a důstojném životě, o který usilují i přes mizerné startovní postavení.

Podobný je aspoň z první půle také životní příběh režiséra, který se narodil 18. února 1932 v Čáslavi jako Jan Tomáš Forman. Po smrti rodičů v koncentračním táboře navštěvoval internátní školu pro válečné sirotky a gymnázium v Poděbradech, kde jeho spolužáky byli i bratří Mašínové, Václav Havel či Ivan Passer, který mu psal scénáře k prvním filmům.

Pověst kontroverzního filmaře si vybudoval už v době spolupráce s Passerem; ale asi nejkontroverznější snímek, který provázely demonstrace i ostrá kritika v tisku, uvedl Forman až v roce 1996 pod názvem Lid versus Larry Flynt.

"Film není o pornografii a časopisu Hustler, ale o událostech v životě pana Flynta, které vedly k tomu, že ten nejhorší z nejhorších zaštítil to nejlepší z nejlepších, co lidé znají - svobodu slova," vysvětloval autor smysl filmu, za nějž byl nominován na Oscara a dostal Zlatý glóbus i Zlatého medvěda na Berlinale.

Muž na Měsící (1999) | Foto: Aktuálně.cz

Goyovy přízraky tak silnou ústřední postavu nemají, víc než v předchozích filmech se v nich ale Forman vrací ke svému češství. Užívá si i tragikomické scény jak vystřižené z českých komedií a Goyu líčí coby česky zbabělého oportunistu, který se za každého režimu drží mocných.

Americká premiéra Goyových přízraků není stanovena, evropskou si Forman odbyl v Madridu, česká bude následovat tuto středu. I to napovídá, že zatím poslední Formanův film má možná víc co říct Čechům a Evropanům než Američanům.

Na ty bude pamatovat příští rok s filmem Amarillo Slim, v němž si Nicholas Cage zahraje stejnojmenného pokerového krále;  pořád se mluví o adaptaci románu Svíce dohořívají Sándora Maraie. A třeba pak dojde na nějakou ryze českou látku... Forman i Češi by si ji zasloužili.