Krobot točí Díru u Hanušovic s Vilhelmovou a Trojanem

Kultura ČTK Kultura, ČTK
13. 8. 2013 15:48
Herec a režisér Miroslav Krobot točí svůj filmový debut
Miroslav Krobot se scenáristou Lubomírem Smékalem.
Miroslav Krobot se scenáristou Lubomírem Smékalem. | Foto: ČTK

Vikantice - Obecní úřad, hřbitov i hospoda ve Vikanticích na Šumpersku se staly na měsíc hlavními kulisami nového filmu Miroslava Krobota s názvem Díra u Hanušovic. Divadelní režisér, dramatik a herec za kamerou stanul poprvé v životě.

Na severu Olomouckého kraje s ním příběhy lidí z chudé vesnice natáčejí jeho kolegové z pražského Dejvického divadla. Hlavní roli Maruny hraje Tatiana Vilhelmová, ve filmu se objeví také, poprvé s vousy, Ivan Trojan. Snímek s rozpočtem zhruba 20 milionů korun uvidí diváci v kinech v příštím roce.

Tatiana Vilhelmová
Tatiana Vilhelmová | Foto: ČTK

"Jde o propletenec vztahů na pozadí vesnice, která se postupně vylidňuje. Mladá učitelka, která studovala v Olomouci, je nucena vrátit se domů, starat se o mámu, mít na starosti hospodářství a v této situaci hledá partnera," řekl režisér Miroslav Krobot. Podotkl, že kvůli filmu objeli s filmaři v okolí patnáct vesnic, než objevili tu pravou. "Je to ideální lokace, z obecního úřadu jde vidět na hřbitov a odtud na barák Maruny," doplnil Krobot.

Scénář ke svému režijnímu debutu napsal společně se spolužákem z gymnázia, olomouckým psychologem Lubomírem Smékalem. Původně ho prý jeho dlouholetý kamarád oslovil s tématem stalkingu. "Začali jsme psát, docela dobře jsme se u toho bavili, nakonec jsme se dostali k tématu, které se týká tohoto kraje a které je nám blízké. Sloužilo nám jako základ pro příběhy, které se odehrávají v Díře u Hanušovic," uvedl Smékal.

Podle scenáristy jde o příběhy lidí z vesnice, které se sbíhají a rozbíhají. "Je to o vztazích mezi lidmi a o tom, jak někdy zbytečně ulpíváme na nějakých stereotypech místo toho, abychom se pokusili něco měnit," doplnil psycholog. Stalking nakonec z původního záměru zcela vymizel.

Ivan Trojan si kvůli roli starosty nechal narůst vousy. "Starostu jsem dosud nehrál a nehrál jsem ani roli, kde je takové nářečí, tak s tím zápasím, ale oni mne hlídají," uvedl Trojan. Mezi místní zcela zapadla také Tatiana Vilhelmová, která je ve Vikanticích i se svými dětmi. V roli Maruny si vyzkoušela i dojení krávy. V prvních záběrech bylo prý znát, jak velký strach měla.

Ve filmu dále hraje v roli hrobníka Jaroslav Plesl, na plátně se objeví i David Novotný, Lukáš Latinák, Hynek Čermák nebo Simona Babčáková. Filmové slávy si užijí i obyvatelé obce, kteří ztvárnili štamgasty. Zahraje se i místní farář.

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 3 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy