Sraz novinářů v hale hotelu Four Seasons vyšel zrovna na chvíli, kdy do hotelu dorazil i Miloš Forman s manželkou Martinou. Okamžitě ovšem zmizeli v salónku, halou posléze prokmitl jeden z členů jejich týmu s táckem doutníků.
To už byl čas jít do salónku, kde se čekalo na uvedení k rozhovorům. Naše skupinka se díky opozdilcům ztenčila z pěti na pouhé tři členy. V tomto složení nás našel i herec Javier Bardem, který ve Formanově filmu ztvárnil inkvizitora Lorenza.
"Ano, jsem stejně děsná postava a stejný fanatik jako on. Plně jsem se s ním identifikoval," chtěl hned od začátku naznačit Bardem, že nudit se nebudeme.
Španělský herec měl na rozdíl od filmu krátké vlasy, prý kvůli kolumbijskému natáčení filmu Láska za časů cholery. Působil vstřícně a sympaticky. "Dobrý den, jmenuji se Antonio Banderas," řekl Bardem do mikrofonu poté, co novinářka ze slovenského rádia vyžadovala na závěr zdravici pro posluchače.
Krátce po odchodu Bardema přišla Natalie Portmanová, snad ještě krásnější než na filmovém plátně, kde ztvárnila Lorenzovu oběť Inés. Odpovídala profesionálně, oproti Bardemovi si zachovávala větší odstup, i když pořád působila mile. Filmově řečeno asi jako Julia Robertsová v Notting Hillu.
Portmanová i Bardem shodně chválili Miloše Formana, vyzdvihovali jeho smysl pro humor, znali i jeho české filmy.
Kupodivu nedošlo na zmínku o krásách Prahy, Bardem spíše protikladně zmínil, že Prahu navštívil v roce 1984 jako začínající ragbista, podobu města tehdy označil za temnou. Že Portmanová procourala Prahu v holínkách, už víme díky bulváru.
Bardem zmínil Lásky jedné plavovlásky, Portmanová film Hoří, má panenko. Oba vzpomínali i na opulentní večeře během španělského natáčení. "Miloš je opravdu velký milovník jídla," prozradila Portmanová.
Ačkoliv celkem tradičně nebyly povoleny otázky nesouvisející s Goyovými přízraky, ožila Portmanová nejvíc při dotazu na film My Blueberry Nights, který natáčela s hongkongským režisérem Wong Kar Waiem a zpěvačkou Norah Jonesovou.
Po dvaceti minutách daných pro rozhovor se zvedla a odešla, což vyvolalo zmatek ve skupině jejích asistentů, kteří herečku chvíli marně hledali v dlouhých chodbách hotelu.
Pak už byla na pořadu dne tisková konference - s více než dvacetiminutovým zpožděním. Hrozny fotografů a kameramanů po celou dobu čekaly s přístroji namířenými na zavřené dveře, v nichž se měla objevit hvězdná delegace.
Pak přišli. Miloš Forman, oba herci, scenárista Jean Claude Carriére a skladatel Varhan Orchestrovič Bauer zasedli za stůl, následovalo dalších pět minut cvakání fotoaparátů a blýskání blesků a nadávek, kterými se fotografové častovali, aby si vzájemně uvolnili výhled.
Nenechali se vytlačit ani ochrankou, v pravidelných intervalech se zase vkrádali do uličky před sedící novináře a zakrývali jim výhled. Dojmy z tiskovky tedy jsou deformovány tím, že po celou její dobu jsem se dívala na záda bulvárních fotografů místo do tváří Javiera Bardema a Natalie Portmanové.
Na Formana směřovalo nejvíce otázek, pár zodpověděli i Bardem s Portmanovou, ale na Bauera a Carriéra vůbec nedošlo. Režisér vtipkoval s novináři a chválil spolupráci se Španěly při natáčení.
S Portmanovou si zažertoval po dotazu na to, jak s ní dojednával roli. "Je to chytrá holka. Na schůzku s dvěma pány přišla sama, boyfrienda schovala doma pod postel, odkud jsme ho museli vytáhnout."
Vesměs ovšem tvůrci opakovali to, co už k filmu řekli v tiskových materiálech: o natáčení ve španělské galerii Prado, o genezi filmu, o současných paralelách filmu. "Scénář jsme dokončili několik týdnů před událostmi v Iráku, to už nám ale nikdo neuvěří," řekl Forman.
Na konci následovalo dalších pět minut zuřivého cvakání fotoaparátů a chvilka věznění novinářů v sále, než se uvolní chodba, kterou odcházeli tvůrci. Hvězdy se odešly chystat na večerní slavnostní premiéru a zmožení novináři uprchli do redakcí.
