Je to už devět let, co jsme čekali, až se v kinech objeví první filmová adaptace příběhů o mladém kouzelníkovi Harrym Potterovi. Nyní je tu finále - sedmý film podle sedmé knihy, přičemž její značný rozsah a snaha uspokojit fanoušky „donutily" studio Warner Bros. rozdělit adaptaci na dva snímky.
Důvod k rozdělení bychom však mohli hledat i v obrovské úspěšnosti celé série - resp. v obavách z vyschnutí finančního zdroje z osvědčené značky. Další potterovský román tu není a snahy o jeho nahrazení zavedením jiné kouzelnické série (Čarodějův učeň, Poslední vládce větru, Percy Jackson) zatím nedopadly podle očekávání - a to i přes režijní účast hitmakerů Turteltauba, Shyamalana nebo Columbuse.
Oklikou se tak dostáváme zpátky na začátek, protože právě režisér Chris Columbus stál u zrodu potterovské filmové série. Harryho Pottera a kámen mudrců měli původně natáčet Terry Gilliam nebo Steven Spielberg. Oba nicméně z velmi konkrétních důvodů nakonec v „konkurzu" studií neuspěli.
S Gilliamem, o němž snila autorka knižní řady J. K. Rowlingová, bychom ovšem dneska vůbec žádnou filmovou sérii mít nemuseli. Jeho proslulé štěstí mohlo snadno zapříčinit, že by část postaršího obsazení (Richard Harris, Maggie Smithová, John Hurt) nečekaně zesnula, kulisy hradu v Bradavicích vzplály a dětští herečtí představitelé skončili na drogách dřív, než se stihli stát slavnými.
A Spielberg? Ten prý nakonec nedostal zelenou od Rowlingové, která si vše pečlivě hlídá. Režisér chtěl sérii přesunout do USA a do hlavní role obsadit Haleyho Joela Osmenta. Ten však odmítl se slovy, že Pottera miluje, a proto si myslí, že by se točit film neměl. Je ironické, že od A. I. Umělá inteligence z roku 2002 o talentovaném Osmentovi nikdo neslyšel (doporučuji s ním vynikající pozdější Vysloužilé lvy), zato Radcliffe je hvězda.
Nejkratší knihy, nejdelší filmy
Ve hře nebylo nic menšího než očekávaný a fanoušky pozorně sledovaný blockbuster, dokonale naplňující tzv. požadavky the look (zapamatovatelné logo), the hook (napojení na trh skrze knižní franšízu a merchandising) a the book (tady osvědčený příběh o chudém jedenáctiletém sirotkovi, který zjistí, že je slavný a bohatý kouzelník, a začne studovat na prestižní čarodějné škole, kde prožije velké dobrodružství).
Nakonec tedy padla série do rukou Chrise Columbuse (Sám doma, Mrs. Doubtfire: Táta v sukni) a scenáristy Steva Klovese. Zejména druhé jméno si zapamatujte, protože jestli něčí vúdú panenku probodávat jehlicemi, je to ta jeho. Kloves je schopen jen dvou adaptačních postupů: první se osvědčil u prvních dvou filmů, druhý pohořel u čtvrtého a šestého.
Co třetí a pátý? Třetí dostala do rukou jediná silná režisérská osobnost v sérii - Mexičan Alfonso Cuarón, který si pro své potřeby uzpůsobil knihu natolik, že se pravděpodobně příliš nedržel ani scénáře. Pátý Kloves nepsal; a snad proto je napsaný nejlépe.
První Klovesův princip spočívá v prostém převedení stránek knihy do stránek scénáře. To bylo vzhledem k nevelkému rozsahu prvních dvou románů u filmových verzí proveditelné a korespondovalo to s ilustrativním režijním přístupem Columbuse.
Druhý Klovesův princip je komplikovanější: vyber z knihy scény, ve kterých se děje něco důležitého, ty přepiš na scénář a zbytek vynech, čímž docílíš požadované redukce mnohasetstránkových románů na kýženou délku, i když to někdy nebude úplně dávat smysl.
Důsledkem prvního adaptačního principu bylo, že úvodní dva snímky natočené podle výrazně nejkratších předloh jsou víceméně nejdelší filmy série. Columbusovi ale hrálo do karet, že jednoduchý příběh a proces objevování kouzelnického světa na pozadí toho našeho byly tak nosné, že diváky všech věkových kategorií přilákaly do kina bez ohledu na absenci „chuti a zápachu".
Tahákové scény
Film měl prostě k dobru zaručené „tahákové" scény, ve kterých Harry poprvé vstupuje do Příčné ulice, poprvé se dostává do hradu Bradavické školy, poprvé se účastní kouzelnických hodin a poprvé poznává nestandardní fungování čarodějného univerza.
V druhém díle Harry Potter a Tajemná komnata - který co do vyprávění vlastně kopíruje ten první, i když navíc poodhaluje minulost padoušského Voldemorta - byly zase jiné lákavé fantastické scény. Létající auto, záměrně fyzikálně nesmyslný dům kouzelnické rodiny Weasleyových, útok obřích pavouků nebo obrovský had - to prostě na plátně působilo skvěle a neotřele.
A do toho všeho burácela podmanivá hudba Johna Williamse. Ten sice efektivně zrecykloval svou partituru k oběma dílům Sám doma, ale jeho potterovské téma se zavedlo stejně jako některé skladby z E.T. Mimozemšťana, Indiany Jonese nebo Hvězdných válek.
Oběma filmům se přes námitky o nedostatku estetické invence a doslovnosti přepisu dostalo zcela mimořádné divácké pozornosti. Harry Potter a kámen mudrců si s budgetem 125 milionů dolarů přišel ve světě jen v kinech na překvapivých 975 milionů, jež pak ještě výrazně narostly prodejem DVD, soundtracku a merchandisingových hraček.
Tajemná komnata (2002) pak definitivně potvrdila stálost značky: s rozpočtem 100 milionů napočítala na kino-tržbách ve světě 879 milionů dolarů. A merchandisingu ještě přibylo - i v našich obchodech, kde prodej hraček s filmovými motivy s výjimkou Jurského parku nemá zdaleka takovou tradici jako na Západě, se už dalo od té doby koupit s Harrym Potterem prakticky cokoliv.
Ostatně i knihy vyšly v nakladatelství Albatros hned v několika souběžných vydáních: v různých obálkách, v paperbackovém souborném vydání (tehdy čtyř knih), v luxusních edicích většího formátu i jako audioknihy (první díl čtený Lábusem, druhý Zedníčkem). Knihkupectví s anglickým vydáním pátého dílu pořádala noční prodejní akce.
Česká internetová komunita navíc působením potterovského vlivu poprvé zažila otevřený vzestup tzv. fandomu. Fanoušci zuřivě diskutovali, publikovali řadu vlastních verzí potterovských příběhů a k neradosti Albatrosu ihned po vydání pátého dílu začali publikovat jeho amatérský překlad z angličtiny (u šestého a sedmého dílu dokonce několik různých překladů).
Potter byl na vrcholu popularity a netrpělivě se čekalo na třetí film, který už byl v románové podobě rozsáhlejší, komplikovanější a temnější. A především ho neměl režírovat Chris Columbus!
O něm i o těch v druhém textu.
