Toto je skutečný příběh z počátku 60. let, tak jak jej prožil brooklynský polda Eddie Egan, který spolu s parťákem Sonny Grossem zatli tipec pašeráckému gangu a stáhli z ulice 60 kilo extrémně čistého heroinu, který by dokázal zkouřit půlku New Yorku. Není divu, že je režisér William Friedkin chtěl mít na place.
„Chlastám pivo, chrápu s děvkama a rozbíjím hajzlům palice," informoval na úvod Eddie a vydatně tak zadělal na figuru Jimmyho ,Pepka´ Doylea, čímž mírumilovnému Gene Hackmanovi nasadil laťku extrémně vysoko (na některé brutální scény potřeboval údajně i dvacet klapek).
Jeho umanutý tvrďák Pepek ale nakonec zaujímá v galerii policejních drsňáků důstojné místo mezi Frankem Bullittem, Harry Calahanem a Johnem McClanem. Spolu s Buddy Russem (Roy Scheider) dělají v temných koutech feťáckého Brooklynu všechno, aby drogovým dealerům znechutili život - až jednoho dne narazí na horkou heroinovou stopu, která se táhne k tvrdým frantíkům z Marseille. A tak si to s nimi Pepek a Buddy rozdají ve volném pitbulím stylu.
William Friedkin pojal tuhle kultovní kriminálku (oceněnou pěti Oscary a dalšími třemi nominacemi) tempařsky v „oldschoolovém" aranžmá, natočil ji od podlahy ruční kamerou Ariflex téměř jako dokumentární rekonstrukci s minimem postsynchronů v tísnivých, zločinem páchnoucích exteriérech, které mu vybíral expert z podsvětí. Jedním z vrcholů je slavná honička Pepkem zrekvírovaného pontiaka s nadzemkou, důstojně soupeřící s Bullittovou rallye v San Franciscu.
Zajímavě poskládanému hereckému týmu vévodí právě sveřepý stopař Hackman, po právu oceněný Oscarem. V závěsu ho sleduje noblesnější polovina policajtského tandemu Roy Scheider, jemuž oscarová nominace za vedlejší roli přihrála zajímavé role hlavní (Čelisti, All That Jazz). Gngsterskou muziku tvrdí elegantní záporák Fernando Rey, kterého si Friedkin půjčil od Buňuela.
Své místo v castingu našli i ti, kteří tohle všechno zažili v reálu: Eddie Egan vyfasoval roli Doylova šéfa Simonsona (za kterou dostal pár babek a kopačky od policie) a jeho parťák Sonny Grosso odehrál part federála Kleina.
Když film, který stál dva miliony, shrábne pět Oscarů, obratem vydělá padesát mega a finišuje do otevřeného konce, můžete vsadit na to, že přijde pokračování. Ale kdyby vás (jakkoli je to málo uvěřitelné) při čekání na dvojku napadlo šťourat se mezi prsty, dejte pozor jestli vás Pepek Doyle (který je na tohle alergický) zrovna nemá v merku.
