Paříž - Přední německý filmový režisér Fatih Akin uzavírá snímkem The Cut (Rána) trilogii o lásce, smrti a ďáblu. Poté, co čerpal náměty z vlasti svých rodičů Turecka, se nyní chce pustit do hloubkové sondáže země, kde se narodil, tedy Německa.
První dva filmy trilogie - Proti zdi, za nějž získal Zlatého medvěda v Berlíně v roce 2004, a Na druhé straně, jehož scénář byl oceněn v roce 2007 v Cannes, se odehrávají v současnosti, mezi Německem a Tureckem. Ve snímku The Cut se režisér vrací o sto let zpátky, do období arménské genocidy.
"S každým filmem této trilogie jsem se přibližoval zemi svých rodičů," říká jednačtyřicetiletý tvůrce, který se narodil v Hamburku rodičům, kteří sem přijeli od tureckých břehů Černého moře. "Dospěl jsem k bodu, kdy potřebuji přejít k jinému tématu," uvádí.
"Jsem evropský občan, musím se nyní zabývat Evropou, jejíž demokratické srdce se rozpadá," dodává a připomíná vzestup extrémní pravice v mnoha evropských zemích a pochody, které v Německu pořádá protiislámské hnutí Pegida vystupující proti imigrantům. Jeho příští film se bude podle jeho slov týkat současné demokracie v Evropě.
Jeho poslední celovečerní film začíná v Anatolii. Kovář Nazaret Manoogian je tureckou armádou odvlečen do pouště, kde musí až do vyčerpání drtit štěrk. Podaří se mu prchnout a pouští se po stopách svých dětí, které unikly arménské genocidě. Pátrá po nich více než deset let a cesta ho zavede do několika zemí.
Film přichází do kin nedlouho před vzpomínkovými akcemi ke stému výročí arménské genocidy, kterou uznalo několik zemí, nikoli však Turecko. Německo masakry Arménů odsoudilo, avšak termín genocida nepoužívá.
V Turecku byl snímek The Cut loni na podzim uveden ve 24 kinech univerzitních měst. Promítání bylo omezené, neboť mnoho majitelů kin ho odmítlo. Turecká vláda však nekladla žádné překážky.
"Pochopila, že kdyby proti filmu vystoupila, jen by mu udělala reklamu. V Turecku, kde byl výraz arménská genocida dlouho tabu, se situace mění. Kdybych s takovým námětem přišel před pěti nebo šesti lety, měl bych víc problémů," říká Fatih Akin.
Loni v dubnu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, tehdy jako premiér, vyjádřil soustrast tureckého státu vnukům Arménů zabitých v roce 1915, ale výrazu genocida nepoužil.
Reakce veřejnosti na Akinův film jsou umírněné. Někteří diváci se ptali režiséra, přítomného na promítání, kdo mu za ten film zaplatil. Jiní, včetně několika tureckých režisérů, ho podpořili.
Fatih Akin s úsměvem prohlašuje, že za tento film zaplatil on sám. Při jeho cestách do vlasti rodičů ho lidé dříve vzhledem k jeho slavné tváři zastavovali na ulicích a zvali ho k sobě, aby s nimi pojedl. "Teď se to stává mnohem méně často," říká.
Snímek minulý týden začala promítat kina ve Francii, světovou premiéru si odbyl loni na podzim v soutěži benátského festivalu.
