Miloš Forman v únoru v Česku oslaví 75. narozeniny. Ale film o španělském malíři Franciscu de Goyovi a španělské inkvizici ho prý napadlo natočit už před více než padesáti lety, když byl ještě studentem v Československu.
"Nějak zvláštně se ve mně prolínal pocit žít v komunistické společnosti a během španělské inkvizice," vzpomíná režisér. "Samozřejmě jsem věděl, že takový příběh by nemohl nikdy být natočen v komunistickém Československu. Tak jsem na to zapomněl. Nadlouho."
Stačil ale výlet od Španělska, kde se Forman během propagace Amadea seznámil s Goyovými obrazy. "Byl jsem jimi ohromen a nemohl jsem na něj přestat myslet," říká. "Chtěl jsem o něm natočit film víc než kdy jindy."
A tak byly hlavní ingredience - příběh o inkvizici a Goyovy obrazy - pohromadě. Forman je spolu se scénáristou Jeanem Claudem Carriérem propojili příběhem Inés, kterou ztvárnila krásná Natalie Portmanová. Právě s múzou malíře se zaplete mladý a krutý inkvizitor Lorenzo.
Točit se začalo v září 2005 ve Španělsku; klíčový byl starý statek, kde vznikla většina scén. O rok si v této zemi film odbyl světovou premiéru. Forman na něm znovu spolupracoval s osvědčeným producentem Saulem Zaentzem, který stojí za jeho úspěšnými oscarovými zásahy - Přeletem přes kukaččí hnízdo a Amadeem.
Oba chtěli od začátku pro roli Goyi Javiera Bardema, jednoho z nejoblíbenějších španělských herců. "Javier bez pochyb patří k nejlepším hercům dneška," říká Zaentz. Bardem nicméně autory natolik přesvědčil, že mu svěřili důležitější úlohu - Lorenza.
"Chápal jsem, že bude velká výzva hrát postavu, v níž mě lidé neočekávají," říká Bardem. "Ještě větší výzvou ovšem bylo hrát Lorenza. Je to muž silné a tvrdé víry, říkal jsem mu fanatik. Ale není zloduch ani šílenec, jen muž plný vášně, kterou občas nedokáže kontrolovat."
Goyu si nakonec zahrál švédský herec Stellan Skarsgard a Natalii Portmanovou si Forman vybral pro roli Inés, aniž ji prý kdy předtím potkal.
"Vůbec jsem ji neznal," přiznává režisér. "Koupil jsem si Vogue nebo takový nějaký módní časopis s její fotografií na obálce. A jak jsem se tak na ni koukal, otevřel jsem knihu s Goyovými obrazy, našel obraz jménem A Milkmaid in Bordeaux - a uvědomil si, že mají stejný obličej."
"Když jsem jela do Paříže, abych se setkala s Milošem a Jean-Claudem, byla jsem překvapena, že mě chtějí do jejich filmu. Ne kvůli tomu, že znají mou práci, ale kvůli fotce, podle níž rozhodli, že jsem podobná nějaké mladé ženě z obrazu," reaguje Portmanová.
Okouzlila ji ovšem možnost s Formanem pracovat. "Není vůbec takový, jak jsem si ho představovala," říká. "Když jsem se dívala na jeho filmy, myslela jsem si, že musí být neuvěřitelný intelektuál. Ale on je skoro anti-intelektuální. Nechce dělat věci zbytečně komplikované!"
