Praha - Nejen Jan Hřebejk letos do kin zamíří hned se dvěma snímky a po komedii U mě dobrý nabídne vieweghovského Nestydu. Dvakrát zkouší štěstí i Filip Renč.
Jeho vodácký thriller Na vlastní nebezpečí na začátku roku příliš ovací nevzbudil. Bude se mu dařit lépe v listopadu s adaptací Koptova románu Hlídač č. 47?
Titulní postavu železničního hlídače Doušy ztvárnil Karel Roden. Jednou zachrání před skokem pod vlak mladého muže, který se ale následně zamiluje do jeho ženy Aničky. Douša předstírá ztrátu sluchu, aby zjistil, co si o něm i o tušeném vztahu jeho ženy lidé říkají.
„Za tuhle titulní roli jsem velmi vděčný," říká Roden. „Herec nedostává často scénář s tak krásným příběhem. Přiznám se, že když natáčení skončilo, bylo mi to líto."
Doušovu ženu hraje Lucia Šipošová, která se objevila už v Na vlastní nebezpečí; stejně jako Václav Jiráček, který v Hlídači č. 47 ztvárnil hrobníka Ferdu.
„Poznal jsem na nich už při natáčení Na vlastní nebezpečí, že mají talent. Je to společně s Karlem Rodenem zajímavý trojúhelník. Lucia je plná optimismu, ženskosti a osudovosti, a zároveň roztomilá tvář," říká Renč. Kostelníka Bártíka pak hraje Vladimír Dlouhý.
Josef Kopta napsal psychologický román Hlídač č. 47 v roce 1926. „Koptovu původní předlohu jsem přečetl několikrát," říká Renč.
„Nejsem pravidelný čtenář psychologických románů, ale tento je považován za mistrovské dílo českého psychologického románu a je výjimečný. Kniha v sobě obsahuje i mnoho obrazových scén. Je to vlastně návod na film; vysloveně si o něj říká."
Jeho téma chce Renč přiblížit i mladším divákům. „Všechny své filmy točím pro mladé," říká. „I když Hlídač č. 47 je film z dvacátých let minulého století a není to zrovna situační komedie, myslím, že je to moderní film se strhujícím příběhem i stylem vyprávění."
Snažil se ho prý natočit dynamicky, a tak mladým divákům přiblížit jeden z nejlepších českých románů dvacátých let. Jeho Hlídač č. 47 je vlastně remake.
Jedenáct let po prvním vydání, v roce 1937 se román dočkal prvního převedení na filmové plátno. Podle scénáře Otakara Vávry ho tehdy natočil Josef Rovenský s Jaroslavem Průchou, Marií Glázrovou a Ladislavem Boháčem.
Původně televizní snímek se ČT rozhodla realizovat ve vlastní produkci jako distribuční film pro kina. Scénář Eduarda Vernera Renč upravil ještě se svým oblíbencem Zdeňkem Zelenkou.
Režisér zná i původní film. „Viděl jsem ho jako malý kluk v televizi. Když jsem dostal od České televize nabídku k jeho znovunatočení, ihned jsem si vybavil jeho ponurou atmosféru a tragický příběh hlídače na železničním vechtru, který se rve s vlastním osudem, svou minulostí a drsnou současností."
Letos třiačtyřicetiletý režisér debutoval vřele přijatým Requiem pro panenku, jeho další filmy už měly sestupný kritický ohlas.
Muzikál Rebelové se nicméně stal jedním z nejnavštěvovanějších filmů roku 2001, v muzikálovém světě se navíc Renčovi tak zalíbilo, že na pražských scénách režíroval Kleopatru, své Rebely i Golema.
Mezitím natočil ještě vieweghovskou adaptaci Román pro ženy a letos uvedené Na vlastní nebezpečí. Hlídač č. 47 vstoupí do kin 27. listopadu.
Renčův projekt Na vlastní nebezpečí vzbudil ohlas také tím, že mu na něj peníze pomáhal sehnat Marek Dalík, spolupracovník premiéra Mirka Topolánka.
Stejně jako na novém filmu se na něm také podílely České dráhy. Jejích mluvčí ale odmítá, že jde o sponzoring. Podle něj to je v obou případech standardní obchodní spolupráce, jejímž výsledkem je propagace dobrého jména a služeb ČD.
