Los Angeles - Ve věku 74 let v sobotu v Kalifornii zemřel americký herec Dennis Hopper, jenž se proslavil se jako režisér a hrdina kultovního filmu Bezstarostná jízda.
Hopper zemřel ve svém domě ve Venice obklopen rodinou a přáteli z bohémské "plážové" komunity žijící na tomto losangeleském předměstí. Příčinou úmrtí byly komplikace způsobené rakovinou prostaty.
Hopperovi, který se naposledy ve větší roli objevil v roce 2008 ve snímku Umírající zvíře, ji lékaři diagnostikovali loni v říjnu. V souvislosti s nemocí podal v lednu žádost o rozvod se svou pátou ženou, Victorií Duffyovou, kterou si vzal v roce 1996 a se kterou má šestiletou dceru. Ještě letos v březnu dostal Hopper svou hvězdu na hollywoodském chodníku slávy.
Temperamentní Hopper si hned na počátku kariéry získal reputaci konfliktního a rebelujícího herce. Tuto pověst ještě podpořily drogy a alkohol. "Ve filmovém průmyslu jsou lidé praštění, velmi praštění a pak je tam Dennis Hopper," napsal o něm například britský filmový časopis Hotdog.
Bouřlivý byl i osobní život pětkrát ženatého muže, který se kvůli svému chování na čas ocitl na černé listině několika studií.
Rodák z kansaského Dodge City hrál již jako teenager divadelní role v shakespearovském repertoáru. Před kamerou se poprvé objevil v roce 1954 ve filmu Johnny Guitar Nicholase Raye, jenž ho obsadil i do Rebela bez příčiny vedle Jamese Deana. Hopper se s Deanem sblížil a slavný filmový rebel ho podnítil k malování a fotografování, ale i k postoji notorického divocha. Hopper si zahrál i v Deanově posledním filmu Obr.
Ve druhé polovině 50. let se uplatňoval v televizních seriálech, ale tehdy se objevily první problémy v Hollywoodu kvůli chování; a nastal ústup ze scény. Vrcholem následného návratu byla kultovní Bezstarostná jízda z roku 1969. Podle kolektivně napsaného scénáře (nominace na Oscara) a v produkci Petera Fondy Hopper film režíroval, za což obdržel v Cannes cenu za debut.
Ve filmu vytvořil Hopper i ústřední postavu motorkářského "hipíka" Billyho, který spolu se svým přítelem v podání Fondy putuje napříč USA. Jejich drogami napěchovaná cesta za doprovodu dobové hudby věrně zaznamenala atmosféru Ameriky 60. let.
Snímek odstartoval i kariéru jejich přítele Jacka Nicholsona a vyvrženec Hopper se stal ikonou mladé generace a byl oslavován jako brilantní filmař. Snímek byl úspěšný i komerčně. Stál 380 tisíc dolarů a vydělal na tehdejší dobu skvělých 40 milionů. Jeho pokračováním měl být v roce 1971 tiutl The Last Movie, ale divoké natáčení završil umělecký i finanční neúspěch a Hopper se stal na dekádu opět nevítanou osobou v Hollywoodu.
Ještě v roce 1971 produkoval autobiografický dokument American Dreamer o svém životě a době, ale poté nastala krize a tvůrčí pauza. "Od roku 1971 do 1982 jsem nedělal filmy. Kromě jiného jsem demonstroval proti válce ve Vietnamu. Pamatuji, že mi nikdo nepomáhal. Odešel jsem žít do Paříže," řekl v jednom z rozhovorů.
Hopper spatřoval ve všem spiknutí proti své osobě, někteří režiséři mu přesto občas nabídli hereckou příležitost. Z divokého období plného drog a alkoholu pochází například role šíleného novináře ve filmu Apokalypsa Francise Forda Coppoly.
V roce 1982 skončil v léčebně. "Pil jsem dobrého dva a půl litru rumu denně a každých pár dnů vtáhl 14 gramů kokainu," vzpomínal na období, ze kterého ho prý dostala podivná historka.
"Kdosi vystavil mé staré fotografie, a to někoho podnítilo, aby za mnou přišel s nabídkou ukázat nejnovější malířskou tvorbu. A já k vernisáži udělal performanci - Ruskou smrtící židli. Vstoupil jsem do kruhu ze spojených zapálených dynamitových tyček. A dřepnul si, zatímco nálož explodovala. A přežil jsem. A když jsem přežil, chtěl jsem skoncovat s tím sebeničením, získat jasný pohled a jít dál."
Na výsluní se opět vrátil v roce 1986 rolí Franka Boothe v Lynchově Modrém sametu, dalším ze svých ikonických psychopatů. Comeback pokračoval v 90. letech rolemi padouchů ve filmech Pravdivá romance (1993), Nebezpečná rychlost (1994) a Vodní svět (1995), hrál i v Basquiatovi (1996).
Kromě herectví a režírování se Hopper věnoval i zmíněnému fotografování: vydal knihu Out of the Sixties a uspořádal řadu výstav. Několikrát navštívil Česko, kde byly jeho nejslavnější filmy do roku 1989 tabu.
Bouřlivý byl i Hopperův rodinný život. V letech 1961-67 měl za manželku Brooke Haywardovou, v roce 1970 se za devět dní stačil oženit i rozvést se zpěvačkou skupiny Mamas and Papas a herečkou Michelle Phillipsovou, v roce 1972 uzavřel sňatek s herečkou Dariou Halprinovou a v letech 1989-1992 měl za manželku Katharinu La Nasaovou.
Od roku 1996 byla jeho manželkou Victoria Duffyová. Celkem měl čtyři děti. V roce 2008 byl Hopper povýšen do hodnosti komandéra francouzského Řádu umění a literatury.
Stejně jako jeho kariéra byly nepředvídatelné i jeho politické sympatie. Někdejší rebel v posledních letech přispíval do pokladny republikánů, ale za prezidenta pak volil Obamu.