Recenze - Vliv Matrixu na podobu akčních filmů nového tisíciletí je dalekosáhlý. Ač byl sám mixem mnoha starších filmů, přenesl své vzory na novou úroveň tím, že přímo do děje zabudoval princip manipulace s obrazem.
Veškeré zpomalování a zastavování akce, nepřirozené úhly kamery, nerealistické chování materiálů, barevné redukce, plynulé metamorfózy tvarů těl a objektů a vůbec možnost cokoli kdykoli zkapalnit, zmrazit či rozložit na prvočástice, jimiž se ukáže být digitální kód - to vše mělo své opodstatnění v zápletce. Žijeme ve virtuální realitě a obrazy jsou jen vykonstruované iluze; fyzika neplatí, vládu přebírá myšlenka.
Kdo prohlédne skrze závoj počítačové simulace, může prolomit otupující nadvládu mechanismu, jenž tuto simulaci vytváří. Matrix byl oslavou možností digitální éry a zároveň varováním před jejími možnými znelidšťujícími účinky.
Většina ostatních akčních filmů, které z Matrixu přebraly bullet-time, kung-fu či temnou nazelenalou atmosféru, však nemají být varováním, co se s námi v moderní společnosti děje, a už vůbec neřeší důvody, jak a proč by měli hrdinové porušovat fyzikální zákony.
Wanted je vlastně první akční snímek za dlouhou dobu, který po Matrixu štafetově přebírá nejen styl, ale také zápletku. (Jistý náběh mělo i poněkud slaboduché Equilibrium, jemuž se ale nepodařilo vykreslit fungující totalitu.)
Litry tělních tekutin
Analogie mezi Wanted a Matrixem jdou hluboko a základním rozdílem mezi dvěma příběhy je to, že Wanted vše, co je v Matrixu virtuální, převádí do fyzicky hmatatelné podoby.
Neo hýbe a uhýbá před kulkami, protože ony věci fakticky neexistují, Wesley Gibson, hlavní hrdina Wanted, umí dráhu střel ohýbat dovednou ruční ekvilibristikou a kontrolovaným pumpováním adrenalinu do těla. Pouze vzpamatovat se z nakládačky v Matrixu bylo pro Nea snadné, Wesley se po každé výcvikové lekci musí naložit do speciální regenerační kádě, která však něco podezřele připomíná…
V Matrixu z lidí necákala krev a mozkomíšní mok, ve Wanted jsou tělních tekutin litry. Matrixovská síť, v níž jsou všichni zamotáni a která určuje osud lidstva, není nikdy zobrazena v podobě drátů a kabelů, ve Wanted se doslova a do písmene pracuje s tkalcovským stavem ze dřeva a s textilními vlákny. Poskládání vláken přes sebe je binárním kódem, jimiž mystický stroj předává příkazy - jména lidí určených k zabití.
Stejně jako Neo, je i chcípák Wesley (James McAvoy) vytažen z pracovní kóje, v níž se nudí před monitorem. Jeho pokušitelkou je opět žena, tentokrát ne Trinity v koženém S/M oblečku, ale potetovaná Fox (Angelina Jolie). Jeho mentorem se stane noblesní černoch, tentokrát ne Morfeus, ale Sloan (Morgan Freeman).
Wesley se dozví, že je vyvolený stát se nejlepším zabijákem a že má zabíjet v rámci udržení rovnováhy dobra a zla ve světě. Pro oficiální systém je nyní psancem, ale coby rebel konečně nahlédne za okraj každodenní reality; z ovce se přerodí ve vlka.
Zahoď svůj nudný život
Smyslem tohoto porovnání není nařknout Wanted z neoriginality, byť kazašsko-ruský režisér Timur Bekmambetov je filmový zloděj první třídy už od Noční a Denní hlídky. Jeho řemeslné schopnosti jsou na takové úrovni, že jeho "falza za poloviční rozpočet" od původních uměleckých děl takřka nerozeznají ani odborníci s lupou.
U silné paralely s Matrixem jde spíš o to, jak někdo odlišně zpracoval archetypální téma "vyber si svůj osud" a "zahoď svůj nudný civilní život".
A tady se slabinou Bekmambetova stává právě nestřídmost a snaha být v téže disciplíně lepší než ostatní. Kdyby to šlo, nejraději by nechal McAvoyovi narůst třetí ruku, aby smrtonosný virtuóz nemusel střílet "jen" obouručně.
Tam, kde Wachowským k vystižení bídného Neova života stačí pár decentních ilustrativních záběrů, tlačí Bekmambetov na pilu se zpomalenými záběry brunátnění střídanými rapidmontáží s braním léků proti stresu, aby ukázal, jak je Wesley zdeptaný.
Když má být něco cool, je potřeba udělat ne jeden efekt, ale ještě ho zopakovat, převinout jako na videopásce tam a zpátky, zazoomovat a odzoomovat - bez přehánění - na několik kilometrů daleko a pak do makrodetailu.
Návod na masovou vraždu
Libovolnou situaci Bekmambetov rozstříhá na tolik fragmentů, že není jasné, zda chce ohromit množstvím úhlů pohledu a tempem, s nímž jdou za sebou, či zda nejde o bezradnost a pouhé chrstání obrazů na plátno.
Kromě této hyperaktivity bych ale tvůrcům vytkl, že film je ve výsledku nebezpečně jednostrunný. Zatímco Matrix umožňoval přemýšlet nad mnoha věcmi - povahou reality, budoucností lidstva či náboženskými paralelami - Wanted dospěje k řešení, které by mohlo sloužit jako návod na masovou vraždu v práci; ty jsou ostatně v Americe celkem běžné.
Nemyslím si, že filmy mají přímý vliv na diváky, kteří by jednoduše reprodukovali násilné podněty z děje; ale přece jen vymanit se z rutiny tím, že začnu zabíjet, což je super a nic víc už ke štěstí nepotřebuji, nepokládám za vhodné podprahové poselství - a už vůbec ne otevřené poselství, s nímž na nás na konci hrdina mrkne.
P. S. Našince samozřejmě pobaví různé české reálie vydávané za americké či mise hrdiny na "severní Moravu", kde jsou vyvěšeny portréty Václava Klause v pendolinu, jež se nakonec zřítí snad do Macochy. Zvláštní upozornění si zaslouží rovněž účast člena kulturní redakce Aktuálně.cz Pavla Turka který se objeví ve scéně z jídelny v montérkách s kávou u automatu. Nepřehlédněte!
Wanted, USA, 2008. Režie Timur Bekmambetov, scénář Michael Brandt, Derek Haas, Chris Morgan podle comicsu Marka Millara aj. G. Jonese, kamera Mitchell Amundsen, hudba Danny Elfman. Hrají: James McAvoy, Angelina Jolie, Morgan Freeman, Terence Stamp, David O´Hara, Thomas Kretchsman, Konstantin Chabenskij ad. 110 minut, titulky, distribuce Bontonfilm. Česká premiéra 26. června 2008.
