Praha - Po únorové premiéře v Tiraně vstupuje do zdejších kin první albánsko-český film na světě. Smutek paní Šnajderové natočil albánský režisér Piro Milkani jako vzpomínku na svá dávná filmová studia v Československu.
Spolu s dalšími studenty přijeli na začátku 60. let natáčet do Českého Šternberka propagační snímek o místní továrně. Tady hrdina - ve filmu se jmenuje Leke - poznal i záhadnou, smutnou paní Šnajderovou. Dějiny ale nestály na jeho straně, a tak je příběh filmu jen vzpomínkou na dávnou letní romanci.
"Ta žena se jmenovala ve skutečnosti jinak. Když jsme se loučili, stála na železničním mostě se svým malým synkem a plakala," vzpomíná Milkani na předobraz hrdinky. Ve filmu ji hraje Anna Geislerová, kterou tu s mladým představitelem Lekeho čekalo i několik milostných scén.
"Jsem šťastný, že jsem si mohl zahrát s Aňou Geislerovou," říká Nik Xhalilaj, jeho představitel. "Při natáčení intimních scén mi hodně pomohla. Pociťoval jsem velké emoce, ale ne ostych."
Ve filmu vystupují albánští i čeští herci - mimo jiné Tomáš Topfer jako slizký ředitel továrny či Bára Štěpánová jako bodrá hotelová recepční. "Připadala jsem si tam jako Mia Farrow v Karlových Varech," směje se Bára Štěpánová při vzpomínce na albánskou premiéru.
Do filmu ale byli obsazeni i Italové - z nich pozornost poutá zejména Michel Placido v roli hraběte Šternberka. Jednašedesátiletý herec známý jako komisař Cattani z italského seriálu Chobotnice tu vystupuje nadabovaný Janem Kanyzou.
Stárnoucí režisér se při dokončení svého 25. filmu potýkal s řadou nesnází, a dokončení tak trvalo dva roky. Únorová premiéra v Tiraně byla ale prý úspěšná.
"Návštěvnost se může srovnat s nejúspěšnějšími americkými filmy," říká Piro Milkani, ale jedním dechem dodává, že do albánských kin mnoho lidí nechodí; kvůli drahým vstupenkám a dostupnosti filmů v televizi.
Otázkou je, jak tradicionalisticky natočený film, který působí, jakoby vznikl v éře, kdy se odehrává, přijmou čeští diváci. "Albánci mají jinak posazené emoce než my cynici a film je dojímá," říká k tomu česká producentka filmu Jana Tomsová.
Milkani ovšem nepochybuje ani o přízni českých diváků: "Když jsme tomu dali svá srdce, proč by se film nelíbil i českému divákovi?"
Souhlasí i Tomáš Topfer: "Diváky vždy může zaujmout pravdivý a upřímně vyprávěný příběh. Doufám, že takový Smutek paní Šnajderové bude."
"Žádný jiný česko albánský film navíc natočený nebyl a nejspíš ani nebude," dodává velvyslankyně v Albánii Markéta Fialková, která Smutek paní Šnajderové v propagačním šotu z tiranské premiéry označuje za skvělý výsledek spolupráce dvou malých národů.