Těleso pějící skladby Petra Wajsara na texty Ester Kočičkové a pod taktovkou Lukáše Prchala se hlásí k odkazu dřívějšího uskupení Kuličky. Za svého patrona si zvolilo Benoita Mandelbrota, polsko-francouzského matematika a zakladatele fraktální geometrie, mj. autora knihy Jak dlouhé je pobřeží Velké Británie. V ní vysvětluje, jak se vypořádat s měřením nepravidelných objektů.
A po jeho vzoru chtějí i Mandelbrotovy Kostičky dokázat nemožné, jak potvrzuje Ester Kočičková.
Mandelbrotovy Kostičky se představují jako unikátní a všehoschopné těleso. Jak vzniklo?
Jako u všech fyzikálních těles a jevů i tady byl vznik poměrně komplikovaný. V rámci vyloučení eventuálních nepřesností v mém osobním pojetí celé problematiky bych proto zájemce ráda odkázala na webové stránky, kde je objektivita údajů zaručena. Stránky již fungují, sama jsem je prověřila. Ten správný informační chlíveček se, tuším, jmenuje In Kostičky nebo Kostičky In...
Šest desítek zpívajících, recitujících a tančících lidí je asi velké sousto. Bohumil Kulínský v Bambini di Praga používal k zachování disciplíny svérázných metod. Jak se svými svěřenci pracujete vy a jak si zjednáváte autoritu?
Myslíte ono okřídlené "co je ve sboru, nohy nahoru"? Všichni vedoucí činovníci Kostiček vědí, že takto bychom daleko nedošli! Navíc, pracujeme s dospělými a výhradně svéprávnými lidmi, kteří jsou odpovědni jak za svůj soukromý život, tak za svou zájmově uměleckou činnost. Jednoduše řečeno, autorita je zjednávána formou dobrovolně přijímané diktatury Kvádroumvirátu.
Co přesně obnáší zástup vašich funkcí v Kostičkách, tedy libretistka, hlavní recitátorka, choreografka a ředitelka?
Nejsem ředitelka! Jsem pouze jedním ze členů výše zmíněného Kvádroumvirátu, avšak ten soubor neřídí, ale pouze jemně vede! Další funkce jste vystihl tak přesně, že nevím, co k nim dodat. Snad jen přijeďte, přijďte, uslyšíte, uvidíte!
Nahrávky souboru Mandelbrotovy Kostičky si poslechněte ZDE
Na co se mají návštěvníci festivalu před vaším vystoupením připravit?
To bohužel nemůžu říct přesně. Tedy mohu slíbit skvělý hudební zážitek na rozhraní všech stylů a žánrů, silnou emoční katarzi, živou lidskou masu a rytmy navýsost taneční. Ovšem, kteří z pěvců, pěvkyň či hudebníků se v sobotu večer zrovna ocitnou v depresi nebo kdo podlehne epileptickému, popřípadě hysterickému záchvatu, to si netroufám ani odhadovat. Když připočtu možné rozmary počasí a zvukové techniky, pak vážně netuším, co se stane.
Bard Radovan Lukavský říká, že recitace je hercovým největším uměním. Souhlasíte? A máte za sebou poctivou přípravu z krajských či státních kol Wolkerova Prostějova nebo Puškinova památníku?
Dle mého soudu básně vždycky nejlépe recitují jejich autoři, neboť oni jediní přesně vědí, co kterou chtěli vyjádřit. A Puškinových památníků jsem vyhrála dokonce několik: Asi vás ale nepřekvapí, že pokaždé jen jako členka pěveckého sboru.