V prudkém dopoledním parnu se začalo emorockovými refrény sympatických 1st Choice a svérázným písničkářem Xavierem Baumaxou.
Velká field stage patřila především uvolněným rytmům reggae a ska. Představili se The Chancers, výteční slováci Polemic a také populární a jasně nejlepší Sto Zvířat. V těchto chvílích se tančilo, pilo, zpívalo - zatímco na spodní, stadiónové stage po Baumaxovi řádily drsné kytary. Hlavně maďarské hvězdy The Idoru nebo domácí pop-punkové naděje The Airbags.
Jeden z vrcholů prvního přišel už v podvečer: do diváků uvolněných a roztančených ze ska se pustili Gaia Mesiah. Každým koncertem zrající parta kolem zpěvačky Marky Rybin začala netradičně novinkou, po níž nadšeně reagující publikum roztleskaly a rozpohybovaly těžkotonážní vypalovačky Gaia Mesiah, Black Bridge či funkem říznutá hitovka Maňana.
Polovina jejich vystoupení se bohužel kryla s koncertem jesenických romantiků Priessnitz. Ti přišli, jakoby se nic nedělo. Jen tak, v ležérních košilích zazpívali o Jaru nebo Malým chlapci. Jakoby nejistým a zadumaným vyprávěním o naivních láskách, pocitech seberealizace, nalezení sebe sama svých osobností projeli většinu zásadních hitů z minulosti.
"Tak dáme něco novýho - Stereo" - a jinak jistý kytarista Kružík suverénně spustil špatných riff. Jen se na sebe se zpěvákem Švejdíkem podívali, usmáli a bylo jasno. Tahle kapela u nás ve své kategorii nemá konkurenci - civilní rockové hvězdy bez okázalých gest nedbající na image. Nelze jim než beze zbytku věřit.
Aspoň z jistého úhlu pohledu to mají jinak táborské hvězdy Sunshine. Rockové star se vším všudy, které mimo jiné ukázaly, že k tomu aby byl člověk originální, nemusí nutně přijít s něčím úplně novým.
Buriánek a spol. skvěle kombinují chladnost Joy Division, kytarové deprese ranných The Cure a punkový rytmus, který jde ruku v ruce s charakteristicky ječícím zpěvem. Zahřáli se úvodní We Don´t Believe In Hype, aby svou show vygradovali při dekadentně romantické baladě Victorias Secret Blackmail. "Díky moc. Jste milý. To jsme nečekali," pýřil se dojatý zpěvák Kay.
Koncerty Sunshine jsou jedinečné právě v jeho divokém pódiovém projevu i v celkové show, kterou kapela předvádí. Tentokrát Buriánek odzpíval hit Victim Is Another Name For Lover na vysoko naskládané reprosoustavě. Jeden paradox: Závěrečné děkovaní na kolenou a nafoukaná rocková hvězda, jak bývá často frontman Sunshine označován? Ani náhodou.
Především zábavná byla kapela Wohnout. Parta bratří Homolů je - ač se často pohybuje na hranici kýče - vtipná. Hudebně se tu není příliš o čem bavit, ale naživo všechno drží pohromadě, dává smysl a v podání téhle kapely působí přirozeně a uvěřitelně.
Po nich úspěšně přesvědčovali Cocotte Minute o smyslu svého názvu. Poslední velký a strhující koncert toho dne předvedla pardubická kapela Vypsaná Fixa.