Polskou režisérku Krystynu Krauzeovou pojilo s Karlem Krylem osobní přátelství, seznámili se na písničkářově legendárním vystoupení 4. listopadu 1989 ve Vratislavi. Jednalo se o jeho první koncert za železnou oponou po roce 1968.
"Byla jsem v tu dobu mladá a trochu drzá, tak jsem šla za ním a vyprávěla mu, jak ho často poslouchám. Když jsem zjistila, že má vízum do Polska ještě na týden, pozvala jsem ho coby členka Solidarity a studentského kulturního výboru na koncert do Gdaňsku. Hned byl sál plný a koncert úchvatný. Další den chtěl, abych ho vzala v Gdaňsku do katedrály v Oliwě," vypráví režisérka.
"A s hubou rozmlácenou dnes zůstali jsme němí.
— Ministerstvo kultury (@MinKultury) March 3, 2017
Ne, nejsme na kolenou...
Ryjeme držkou v zemi!"
Před 23 lety zemřel básník Karel Kryl. pic.twitter.com/jEhOIodys5
O tamních varhanách pojednává jeho slavná píseň Ve jménu humanity, jež začíná slovy "Varhany v Oliwie pozbyly zvuku, je mlha a ticho a nevidíš břeh".
Dokumentární film Bratříček Karel polské režisérky vykresluje životní peripetie písničkáře Karla Kryla a nabízí zahraniční pohled na tento český symbol Pražského jara a sametové revoluce. Do tuzemských kin byl snímek uveden symbolicky 17. listopadu.
Snímek natočený v česko-polské koprodukci přibližuje dosud málo známé události z Krylova života a obsahuje i množství dosud nezveřejněných archivních záběrů.
"Nejvíc mi pomohla jeho první manželka Eva Sedlářová. Zdigitalizovala mi mimo jiné záznam jejich svatby. No a pak jsem hledala jako pes, možná spíše myslivec, a vždycky na něco hezkého přišla," popisuje režisérka Krauzeová.
Krystyna Krauzeová chce dle svých slov celovečerním dokumentem splatit Karlu Krylovi svůj dluh - ten symbolický i ten opravdový. Symbolický se váže k jejímu poslechu Svobodné Evropy, kde písničkář pracoval jako redaktor.
"Já Svobodnou Evropu poslouchala už jako malinká. Vyrůstala jsem totiž u dědečka a měla pokojíček vedle jeho pracovny. V devět večer naladil Svobodnou Evropu, a jelikož byl trochu hluchý, slyšela jsem ji zřetelně i já v postýlce," směje se.
Ten opravdový dluh je spjat s dobou, kdy studovala na pražské FAMU, zemřel jí otec a ona se ocitla bez peněz. Studia dokončila jen díky Krylově finanční podpoře.
"Chtěla jsem studií zanechat, ale Karel mi říkal, že to nepřipadá v úvahu. Jelikož neměl děti a ke mně cítil takový trochu otcovský vztah, dával mi měsíčně sto marek. Takto mi půjčil asi čtyřikrát, nyní se mi to podařilo splatit, tedy alespoň doufám."
Zatímco pro Čechy znamenal Karel Kryl především symbol pražského jara i sametové revoluce, Poláci ho brali jako velkého přítele písničkáře Jacka Kaczmarskiho, což byl nejuznávanější polský autor protikomunistických protestsongů. "A díky své empatii a schopnosti chápat Poláky a jejich boj nám byl ohromně blízký," dodává Krystyna Krauzeová.
Ve filmu Bratříček Karel se věnuje i vzájemnému nepochopení Karla Kryla a polistopadového Československa a následně samostatné České republiky. Malý písničkář s velkým hlasem byl rozčarovaný z porevolučního vývoje a s emotivností sobě vlastní dával své pocity najevo, mnozí Češi si pro sebe kapitolu Kryl uzavřeli s tím, že zkrátka umí jen kritizovat a nebude nikdy spokojený.
"Jeho naštvanost jsem zprvu taky nechápala, ale postupem času jsem nakonec pochopila, že měl v mnohých věcech pravdu. Člověk musí víc dospět a nabrat trochu pokory. Kdyby ty emoce byly z obou stran menší, Karel by dodnes žil, což by byl velký přínos pro nás všechny. Jeho bratr mi říkal, že po infarktu se ani nechtěl vrátit mezi živé, tak moc byl zahořklý," líčí polská režisérka.
Z písní Karla Kryla zmíněných v textu
Varhany v Olivě (Ve jménu humanity!)
Varhany v Olivě pozbyly zvuku,
je mlha a ticho a nevidíš břeh,
a namísto mozku, jenž vedl by ruku,
jen pistole píší po šedivých zdech
ve jménu Humanity! (…)
Demokracie
Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou:
ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou,
ti, kdo nás léta týrali, nás vyhazují z práce,
a z těch, kdo pravdu zpívali, dnes nadělali zrádce.
Demokracie prospívá bez nás a pragmaticky,
brbláme spolu u píva, jak brblali jsme vždycky,
farář nám slíbil nebesa a čeká na majetky,
my nakrmíme forbesa za dvě či za tři pětky. (…)
Producentka dokumentu Hana Třeštíková spatřuje problém i v tom, že byl ve svých vizích značně nekompromisní. "Navíc díky životu v západním Německu se mu dostalo jiných zkušeností než lidem v Československu a měl jasnou představu, jak by to mělo vypadat. Jenže to se nestřetlo s politickými a společenskými možnostmi Čechoslováků, kteří se teprve museli všechno učit."
Podle Krauzeové jsou mnohé písně Karla Kryla stále aktuální. Jako příklad uvádí song Demokracie, který byl mnohým Čechům na začátku 90. let trnem v oku. "Je otázka, jaké máme elity, zda jsme schopni za nimi stát. A když jsme si je sami zvolili, tak jaká je naše spoluodpovědnost za demokracii a jak tomu pomůže nadávání u piva."
Na závěrečný dotaz, o čem by zpíval a proti čemu by protestoval Karel Kryl, kdyby žil v dnešní době, paní Krystyna odpovídá: "Samozřejmě by protestoval proti konzumu, proti korupci v Česku, ale také proti aroganci vlády. Nechci přesně jmenovat, proti komu, každý čtenář si to může domyslet. A Karlovi by určitě také nebylo lhostejné, co se děje v zemích bývalého Sovětského svazu, třeba jak je možné, že Rusko anektovalo Krym a celý svět mlčí. Myslím, že by byl častým hostem Svobodné Evropy, která stále vysílá do nesvobodných zemí. Určitě by měl co říct."
