Balzamovač mrtvol ukazuje podivnou krásu samoty a smrti

Tomáš Stejskal
27. 10. 2011 14:51
Jihlava představuje dokumenty na pomezí hraného filmu
Mrtvoly...
Mrtvoly... | Foto: Aktuálně.cz

Jihlava - Jednou z předností jihlavského festivalu je, že se nebojí rozpouštění hranic mezi dokumentárním filmem a dalšími odvětvími kinematografie. I letos se tak celá jedna sekce nazvaná Doc-fi zabývá díly, která nespadají do škatulky dokumentárního ani hraného filmu, ale někam „mezi".

V jejím rámci je možné vidět i povedený krátký český film Kaiser Kanner Dirigent, který zpovídá herce Oldřicha Kaisera, ale i dvě postavy, jež Kaiser ztvárňuje v adaptaci Čapkova románu Život a dílo skladatele Foltýna. Rozdíl mezi postavou Kannera, talentovaného hudebníka, který „propíjí" svůj talent, a jejím představitelem, jenž sdílí podobný osud, se ve snímku s každou replikou víc a víc rozplývá.

V soutěžní sekci Mezi moři, zaměřené na snímky z oblasti střední a východní Evropy, byl již uveden bulharský film Pravidla svobodného života, který si také pohrává se vzájemným napětím dokumentárního a fikčního vyprávění.

Pravidla svobodného života
Pravidla svobodného života | Foto: Aktuálně.cz

Ten ukazuje čtyři třicátníky a jejich vyrovnávání se s prázdnotou života bez vážného vztahu. Celý děj se přitom odvíjí v komediálním tónu a s využitím prvků road movie. Výrazné použití hudby a zpomalených záběrů pak vytváří situace „jako ve filmu", které problematizují vnímání díla jako dokumentu.

Čtveřice žije v Helsinkách a neustále je „na lovu" - ovšem bez větších úspěchů. Jednotlivé situace jsou mnohdy zábavné, ale při zpětném pohledu na celek se lze těžko dopátrat, proč byl snímek natočen tímto ne zcela dokumentárním způsobem. A zda divákovo znejistění ohledně toho, kudy vede hranice fikce nebo stylizace, přispívá k výsledné kvalitě snímku.

Úvahy, nakolik zde muži hrají v tom smyslu, že jde sice o reálně žité životy, ale že dotyční jako postavy plní pokyny režiséra, rozdmýchává i skutečnost, že režisér je zároveň jednou z postav - respektive objektů natáčení. A mnohé záběry jsou očividně dělané pro kameru; mají nádech hraného filmu jako například zpomalovačky na vodních skútrech ve stylu Pobřežní hlídky.

Čtveřice navštěvuje všemožné kurzy od etikety po tanec, posiluje; zkrátka dělá vše, aby ze sebe vyrobila „playboye z Východu". A během daných aktivit nezapomene flirtovat s každou ženou, jež se vyskytne v jejich okolí. Všeobecné ,macho' veselí provázející činnosti rozverné „čtyřky" kontrastuje s momenty lítosti nad prázdným životem. Smysl celého tohoto filmařského podniku však jaksi uniká. Proč s každou ženou protagonisté flirtují, jako by jim na výsledku ani nesešlo, když přitom evidentně nehledají vztahy na jednu noc?

Kaiser Kanner Dirigent
Kaiser Kanner Dirigent | Foto: Aktuálně.cz

Má-li tento tragicko-komický kontrast poukázat na prázdnotu života jedné generace, na prázdnotu, která je neustále nevědomky přiživována neupřímnými pózami, pak je to reflexe plochá a nedůsledná. A ubližuje jí především fakt, že nevíme, zda se tak postavy nechovají jen na povel pro dobro vtipného snímku.

A pokud jde i o konfrontaci východních mužů se západním světem včetně způsobů sebeprezentace vedených konvencí „západních filmových žánrů", pak už jde o téma takřka nečitelné. Neautentičnost jejich počínání už pak jen ústí do posílení pocitu jakéhosi přiznaného chcípáctví, které se omlouvá stylizací díla.

Balzamovač mrtvol z trochu jiného těsta

Zcela z jiného těsta, či lépe řečeno tkáně, je film Mrtvoly... španělského režiséra Ángela García del Val. Portrét španělského balzamovače uvedený v sekci Španělská země - Generálova tvář, která se zabývá frankistickým režimem. Legendární dílo z 80. let je dodnes i ve Španělsku takřka neznámé.

Už fakt, že bylo natočené na 16mm, představoval tehdy problém pro jeho uvedení v kinech; navíc jej cenzoři zařadili do kategorie pouze pro dospělé, čímž se v podstatě dostal do společnosti pornografie. Snímek v originále nese název Cada ver es... - což takto rozděleně psáno znamená „každý vidí něco" a název tak odkazuje k mnohoznačnosti snímku.

Mrtvoly...
Mrtvoly... | Foto: Aktuálně.cz

Mrtvoly následují svého protagonistu Juana Estadu do jeho svatyně, v níž pracuje s těly v různé fázi zachovalosti.Sám pobyt kamery v detailní blízkosti mrtvých lidských těl má podivný efekt. I pro oko školené spoustou hororového spektáklu (a možná hlavně pro něj) jde o střet s hranicemi toho, co už je neúnosné, ale přitom z těchto záběrů čiší jakási abstraktní, možná i lehce zvrácená krása.

Vršení silných obrazů vede ke znechucení tím, s čím nejsme běžně konfrontováni. Ale zároveň ony rozložené mrtvoly přestávají připomínat pozůstatky člověka a máme tendenci na ně nahlížet jako na materiál bez jasného zařazení - kupříkladu jako na cáry papíru či kůží.

Snímek se navíc prostřednictvím Juana neobvyklým způsobem zaobírá otázkami smrti a samoty. A díky jeho životní zkušenosti, silně odlišné od prožitků většiny z nás, už sám slovní komentář přináší intenzivní setkání s jiným pohledem na tato tíživá témata. Samota a smrt se v jeho podání stávají krásnými nebo alespoň příjemnými věcmi.

Mrtvoly...
Mrtvoly... | Foto: Aktuálně.cz

A úděl člověka, který postrádá čich a nosí 24 dioptrií, člověka, jenž nezná strach ze smrti a přiznává, že mrtvoly s ním v jistém smyslu rozmlouvají, oprošťuje slova od podezření z bonmotů či sebeklamu. Vše, co říká, působí maximálně autenticky, samotu i smrt zakouší vlastně nonstop. Jde v jeho případě o něco přirozeného, byť nikoli braného na lehkou váhu. A nejde jen o těla sama, znepokojivá je především manipulace s nimi, nebo spíše s podivnou hmotou, která kdysi byla člověkem.

Avantgardní skladba snímku, který vedle sebe řadí scény bez jasného klíče a spojitosti, ještě přispívá k vytržení z obvyklého vnímání známých a univerzálních témat. Pohledy na „ohnilá těla" přitom možná ještě předčí pohledy kamery na obličeje bláznů; jejich výskyt ve filmu není jasně vysvětlen, jsou snímané z nezvyklých úhlů a stříhané s těkavou dynamikou.

Filmem se rovněž prolínají záběry z Hitchcockových Ptáků evokující přítomnost iracionálního zla - ty jsou jen jedním z vodítek, skrze něž prosvítá, že dílo působilo i jako metafora frankistického režimu. Což asi definitivně přispělo k tehdejšímu přehlížení filmu ze stran oficiální distribuce.

Hudební složka tu přechází ve zvukovou až chvílemi hlukovou kulisu; barokně makabrózní skladby střídá kakofonické smyčcové vytí, které jako by vypadlo právě z Hitchcocka. Kategorie života a smrti, krásy a ošklivosti i dobra a zla se tu relativizují.

Málokdy se povede na takto abstraktní témata pohlížet nikoli optikou intelektuála, ale skrze žitou zkušenost „běžného" člověka, který spolu s režisérem nechává diváka pocítit takřka na vlastní kůži cosi bolestivého a nebývale původního.

Youtube video
Youtube video | Video: youtube.com

 

Právě se děje

před 35 minutami

Magistrát se odvolá proti demolici vily z počátku 20. století v Praze 5

Pražský magistrát se odvolá proti povolení demolice bourání vily z počátku 20. století v ulici Nad Výšinkou v Praze 5. Na mimořádném jednání to v úterý schválili městští radní. K odvolání hlavní město vyzvala mimo jiné městská část, která s demolicí nesouhlasí a sama odvolání podat nemůže. Vilu, kterou nechal vybudovat stavitel Viktor Beneš, vlastní Valérie Haščáková, manželka spolumajitele investiční skupiny Penta Jaroslava Haščáka.

Demoliční výměr vily ve čtvrti Na Hřebenkách vydal stavební úřad Prahy 5 v pátek 9. července, lhůta pro odvolání podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) vyprší ve středu. Odvolání je již podle něj připraveno. "Nebude problém stihnout ten zítřejší (středeční) termín," řekl.

Hřib zopakoval, že vedení města považuje vilu za cennou a s bouráním nesouhlasí. Primátor dále řekl, že rada se dnes také shodla na tom, že ve spolupráci s Prahou 5 podá žádost o prohlášení budovy kulturní památkou. Žádostí podle něj na ministerstvo kultury míří více, proti bourání vznikly také petice.

Předseda magistrátního výboru pro územní rozvoj Petr Zeman (Praha Sobě) dodal, že zařazení na seznam kulturních památek nebude automaticky znamenat záchranu vily, protože v metropoli jsou památky, které jejich majitelé nechávají dlouhodobě chátrat. Vila je podle Zemana specifická, což bude znamenat nutnost najít pro ni vhodné využití. Politik se podle svých slov snaží kontaktovat majitelku vily, což se mu zatím nepodařilo. Požádal proto Pentu, aby dialog zprostředkovala.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Amazon bitcoin přijímat nebude. Cena kryptoměny po výstupu nad 40 000 dolarů klesla

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin po krátkém pondělním výstupu nad 40 000 dolarů (zhruba 872 000 Kč) opět klesla. Největší světový internetových obchod Amazon totiž popřel zprávu, že hodlá do konce roku začít přijímat platby v bitcoinech. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle serveru CoinDesk se bitcoin krátce po 13:00 SELČ prodával za 37 598 dolarů. Jeho cena tak za posledních 24 hodin vykazovala pokles zhruba o 2,5 procenta. V pondělí večer přitom vystoupila až na 40 539,39 dolaru. Hranici 40 000 dolarů tak překonala poprvé od poloviny června.

K růstu ceny bitcoinu přispěla nedělní zpráva londýnského listu City A.M., že Amazon plánuje do konce roku začít přijímat platby v bitcoinech. Amazon ale v pondělí tuto zprávu popřel. "Bez ohledu na náš zájem o tuto oblast není spekulace ohledně našich konkrétních plánů pro kryptoměny pravdivá," uvedla firma.

Zdroj: ČTK
Další zprávy