reklama
 
 

Glosa: Americkou televizi dojímá sezona romantických komedií

Aktualizováno 8. 12. 2014 22:09
Není lehké přijít v žánru rom-comu s něčím, co způsobí, že si vás divák zapamatuje a bude věrný. Aktuálně se o to pokouší několik nových amerických seriálů. Jak se jim daří?

Glosa - Panuje přesvědčení, že cílová skupina romantických komedií ve skutečnosti netouží po překvapení a podvracení zavedených schémat. Že zvraty mají být předvídatelné, dialogy silně povědomé a finále velkolepě dojemné (ideálně svatební, nebo alespoň zásnubní). To by se ale dalo říct o každém publiku - divácká náklonnost se řídí nejprve tím, co je pro nás bezpečné a známé, a teprve potom oceňuje inovaci.

A právě tady vzniká dilema: Jak dostatečně odlišit svoji romantickou komedii od konkurence a přitom diváka nevylekat? Americkým seriálovým novinkám se to daří s rozdílným úspěchem, jedna z nich s názvem Manhattan Love Story už byla dokonce po čtyřech dílech zrušena. Představme si ty ostatní v pořadí od nejslabších po nejsilnější.

Láska s expirační lhůtou

Seriál A to Z (Od A do Z) stanice NBC se s požadavkem na výjimečnost vypořádal tak, že svým hrdinům předem nastavil deadline. Na začátku každé epizody nám voiceover připomene, že hlavní hrdinové Andrew a Zelda spolu budou chodit přesně osm měsíců, dva týdny, šest dní a jednu hodinu, a sitcom má být studií jejich vztahu od začátku do konce, tedy od A až do Z. Tvůrci si tak nechávají otevřené dveře - randění může skončit rozchodem, ale také svatbou.

Zatím odvysílané díly podporují spíš druhou možnost. Ne snad proto, že by tenhle televizní vztah postrádal překážky, spíš soudě podle bezpečného scénáře, který se vyhýbá vážnějším emocím a každý konflikt pomine ještě dřív, než začal.

Představitelku Zeldy Cristin Milioti už znáte z oblíbeného seriálu Jak jsem poznal vaši matku, kde hrála dlouho vyhlíženou postavu matky Tedových dětí. Nečekaně chmurný konec tohoto seriálu letos na jaře naštval značnou část fanoušků a A to Z nevypadá jako pořad, kterému by se chtělo riskovat podobně pesimistický závěr. Dost možná ovšem nebude potřeba si s tím lámat hlavu, protože seriál předčasně zajde na divácký nezájem a manažerskou nesmlouvavost.

My Fair Selfie

Další z novinek s názvem Selfie (stanice ABC) má oproti A to Z výhodu v lepším obsazení přinejmenším hlavní ženské role. Skotská herečka Karen Gillan se proslavila v britském seriálu Pán času (Doctor Who), díky velmi přesvědčivému americkému přízvuku byste ale její původ neodhadli. A tím její zásluhy na koukatelnosti Selfie nekončí. Její autentická bezprostřednost a energie jsou to hlavní, co může publikum přesvědčit, aby přimhouřilo oko nad jednoduchou premisou.

Tvůrčí tým Selfie se rozhodl zhruba po tisící prvé velice volně inspirovat slavnou hrou G. B. Shawa Pygmalion - proto se hlavní hrdinka jmenuje Eliza Dooley (v originále Doolittle) a kontruje jí Henry Higgs (v originále Higgins, hraje ho John Cho). Jen Eliza je tentokrát povrchní obchodní zástupkyní s fixací na Twitter a Instagram a z Henryho se stal specialista na brand management.

Dál už to známe: Ona se chce změnit, on to přijme jako výzvu a protiklady se přitáhnou. Kromě klišé o povrchní ženě, která potřebuje převychovat moudrým mužem, je tu několik dalších problémů. Předpokládá se, že sociální média zabíjejí mezilidskou komunikaci a otupují rozum. Předpokládá se, že Asiaté jsou nerdi. A má se za hotovou věc, že nerdi jsou sice chytří, ale pořád docela směšní.

Mezi tím vším jsou vlastně docela úlevné prvoplánově romantické okamžiky, kdy Higgs stydlivě pozoruje Elizu a uvažuje, jestli by korejské děti vypadaly dobře se zrzavými vlásky.

Cílová rovinka

Třetí televizní rom-com Marry Me (Vezmi si mě, běží na NBC) pro jistotu úplně přeskočil fázi vzájemného oťukávání a namlouvání a představuje rovnou pár po šesti letech vztahu, který se konečně začíná blížit svatbě.

Dál už schéma vypadá také podle očekávání, ale je tu jistý rozdíl. Na Marry Me je dobře vidět, jaký význam mají pro rom-com vtipně napsané dialogy a postavy, které se podobají živým lidem. Annie (Casey Wilson) je trochu cvok a Jake (Ken Marino) zase bere všechno snad až příliš v klidu, nicméně oba si svoji povahu uvědomují, a není tak velký problém uvěřit, že se mají skutečně rádi.

Obsazení v tomto případě funguje nejlíp ze všech dosud jmenovaných seriálů. Casey Wilsonová už prokázala svůj komediální talent v břitkém sitcomu Happy Endings, který bohužel skončil předčasně po třech sezonách. Showrunner obou seriálů David Caspe je navíc v reálu jejím manželem a Marry Me založil částečně na jejich vlastním životě.

Odtud zřejmě pramení schopnost vystihnout, jak lidé zvládají na první pohled “nemožné” vztahy, pokud mezi nimi existuje přátelství.

Marry Me zatím bojuje o existenci jako téměř všechny sitcomy, které neběží na kabelu nebo CBS, ale kreativně je na tom mezi novinkami spíš lépe.

Nejhorší jsou nejlepší

Zdaleka nejvíc se povedlo vyčlenit seriálu You’re the Worst (jak by se jen tahle populární verbální stěrka dala přeložit - “Jsi fakt vůl?"), který už svoji první sezonu ukončil, protože jako černý kůň programového schématu začínal na stanici FX v létě.

Stejně jako Marry Me přivádí dohromady dva lidi kolem třicítky, ale v tomto případě nejde o snoubence. Brit Jimmy (Chris Geere) a Američanka Gretchen (Aya Cash) jsou životem už částečně profackovaní drsňáci, kteří nevěří na vztahy a jejich neochotné sbližování začne sexem na jednu noc.

Každý rom-com zřejmě musí mít vedlejší postavy přátel, válečný veterán s posttraumatickým stresovým syndromem ani promiskuitní, bohatě provdaná závislačka se skrytým uměleckým talentem však nejsou tak úplně obvyklé typy.

Tvůrce seriálu Stephen Falk v rozhovorech vysvětluje, že chtěl svůj sitcom pojmout v britském stylu, přestože se odehrává v esenciálně americkém Los Angeles. Nejspíš proto má Angličan Jimmy ten protivně zdůrazňovaný BBC akcent (v amerických seriálech to pomalu začíná být zavedená trópa) a proto je tady míra akceptovatelného posunuta o pět stupňů doleva.

FX je totiž kabelová stanice a jako taková si může dovolit pustit na obrazovku slova, témata nebo scény, na které běžná produkce nemá nárok. Tahle volnost pořadům většinou pomáhá a dovoluje jim přiblížit se realitě.

Pokud You’re the Worst něco škodí, je to spíš fakt, že jeho střízlivost často vypadá silně předstíraně a oba protagonisté jsou nakonec pořád jen konvenčně přitažlivé bělozubé romantické postavy, které nevypadají na svůj věk a cynismus používají jako cool roli odkoukanou z nějakého opravdového britského seriálu.

Je ovšem těžké nemít slabost pro televizní pořad, který nechá ve finále jednu z vedlejších postav zazpívat výbornou coververzi málo známé písně od Kate Bush. Láska, stejně jako ďábel, koneckonců vězí v detailech.

autor: Helena Zikmundová | 8. 12. 2014 7:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama