Praha - Má vás někdo rád? A máte aspoň někoho rádi vy? Pokud odpovídáte ano, pak patříte k pouhým 58 % Čechů.

Zbylých 42 % obyvatel ČR - tedy necelá polovina - lásku kolem sebe necítí. Vyplývá to alespoň z globálního průzkumu, který porovnává kvalitu života v zemích na celém světě.

Provádí ho Gallupův ústav, který se od roku 1935 specializuje na přesná a nezávislá data z mnoha oblastí života. Velmi sledovaný je každoroční "stav štěstí na planetě", kdy respondenti odpovídají na soubor otázek na obecně sdílené kladné hodnoty. Podle nich se pak stanovuje úroveň spokojenosti lidí v jednotlivých zemích.

V posledním průzkumu to bylo 170 tisíc lidí z celkem 136 států světa. A právě dotaz na lásku patřil k těm nejdůležitějším.

"Pocítili jste v uplynulý den, že máte někoho rádi? A že má někdo rád vás?" ptali se zástupci Gallupova ústavu. A jen každý druhý Čech mohl odpovědět kladně.

S takovým výsledkem jsme skončili až na 112. místě, a potvrdili jsme tak další statistický "propad citů" v české kotlině. Rok předtím skončili Češi na 92. příčce žebříčku. Přitom ještě o další rok zpět v nás bylo tolik lásky, že to stačilo alespoň na 40. místo v pořadí.

Milujeme málo

Před námi byli nejen obyvatelé mnoha rozvojových zemí, ale i Maďaři (4. místo s 89 % milujících a milovaných), Španělé (13. místo s 83 %), obyvatelé Kanady, Spojených států, Belgie (23. až 26. místo shodně s 81 %) a také mnoha dalších zemí Evropy. 

Na stejné úrovni jako u nás se pomyslný láskoměr zastavil u Slováků. Pouze o jediné procento níže skončila například africká Mauretánie, kde podle zpráv ještě stále dochází ke kanibalismu.

A teď přichází to nejzajímavější. Podle dalších zkoumání jsou Češi a Češky spokojení a dokonce šťastní. Za "celkem šťastné" se považuje 71 %  obyvatel, za "velmi šťastné" ještě dalších 15 %. A to i přes to, že nás tak málo miluje a/nebo je milováno. 

Šťastní i bez lásky?

Podle psychologů se z toho dá vyvozovat, že Češi vlastně o lásku tolik nestojí. Nebo ji alespoň nepovažují za nezbytnou podmínku své spokojenosti a životního štěstí. Podle všeho tak výš hodnotí vliv dalších faktorů, které se na pocitu štěstí podílejí. Z odborných prací vyplývá, že jde například o:

- možnost osobní realizace a projevů vlastní osobnosti

- sdílení názorů s okolím

- pocit sounáležitosti s komunitou a smysluplnost života

Podle starších výzkumů je pocit štěstí podporován právě takovými faktory, jako je kvalita přátelských vztahů na pracovišti i v soukromí, a širšími společenskými činiteli - úrovní demokracie, svobody, efektivity státní správy a vymahatelností práva.

Spokojenost prodlužuje život

Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš, zní známý písňový slogan, ale ve skutečnosti tomu tak nemusí být. Podle jednoho výzkumu je štěstí jen relativně závislé na bohatství a pocit spokojenosti se nezvyšuje, pokud jedinec nedosáhne kupní síly 10 tisíc dolarů (necelých 200 tisíc korun) ročně.

Výsledky publikoval časopis Journal of Happiness Studies zároveň se závěry, podle nichž může štěstí prodloužit život o 7,5 roku až 10 let.

Šťastní lidé vedou aktivnější a zdravější život, dávají větší pozor na symptomy nemocí, lépe hlídají svou váhu, méně pijí a kouří a jsou sebevědomější.