Praha - Vynálezce Ludvík Očenášek byl průkopníkem raketové techniky v Česku. O jeho raketách vlastní konstrukce se dozvědělo i zámoří. V silvestrovském čísle newyorského deníku Sun se dokonce objevila zpráva, že chystá let na Měsíc s devítičlennou posádkou.
Narodil se 4. srpna 1872 v Kříších na Rokycansku. Rodina pak žila nedaleko Plzně. Vyučil se mechanikem a vystudoval průmyslovou školu. V roce 1898 si založil mechanickou dílnu, kterou brzy rozšířil na elektrotechnický závod se stovkou zaměstnanců. V témže roce sestrojil i první český monocykl - jednokolo.
V roce 1906 zkonstruoval letecký hvězdicový rotační benzinový motor, který později použil v jednoplošníku vlastní konstrukce. V Plzni se také pokoušel létat na vlastnoručně zkonstruovaném jednoplošníku.
V roce 1928 se už začal věnovat raketovému výzkumu. Do dějin vešel jeho pokus z 2. března 1930. Tehdy na pražské Bílé hoře vystřelil osm raket vlastní konstrukce, poháněných střelným prachem. Jedna z nich dosáhla výšky kolem dvou kilometrů a zpátky se vrátila na padáku.
Podle publicisty a popularizátora astronomie a kosmonautiky Františka Martinka to byl na tehdejší dobu skvělý výkon. "Očenášek rozhodně patří k našim nejlepším raketovým konstruktérům. Vývoj ale už převzali američtí, ruští a němečtí konstruktéři," říká.
Přidává také jednu veselou historku. O Očenáškových úspěších s konstrukcí raket se zmínil i newyorský deník Sun. Stalo se to však v silvestrovském vydání a redakce v článku tvrdila, že připravuje let na Měsíc v raketovém letadle pro devítičlennou posádku.
"Byl to takový aprílový žert, ale mnoho čtenářů na to naletělo a konstruktér dostal stovky ohlasů od zájemců, kteří se chtěli letu zúčastnit." Mezi nimi údajně byla jistá Sally G. z Pensylvánie, která tehdy do Prahy napsala: "Měřím pět stop a čtyři palce, vážím 138 liber, jsem blondýnka, umím polsky a anglicky. Pracuji jako ošetřovatelka, je mi dvacet a chci s vámi letět na Měsíc."
Roku 1938 zkonstruoval ještě dokonalejší rakety, které dosáhly výšky 2,5 km. Podle Martinka se však Očenášek obával, aby jeho vynálezy nebyly zneužity nacisty.
Vývoj jeho raket zastavil příchod druhé světové války. Očenáškovy raketové motory se nikdy do vesmíru nepodívaly. "Používaly se ale třeba při testování konstrukce mostů. Uvedly se do chodu a měřil se průhyb mostů a další parametry."
Od raket přes reproduktory po krabičky na krémy
Po druhé světové válce už Očenášek konstruoval jen drobnosti - například krabičky na masti a krémy, vylepšené tlumiče zbraní nebo stroj na odpočítávání tablet.
Občanské sdružení Přeskopec, které se věnuje odkazu Ludvíka Očenáška, však zmiňuje i další vynálezy, které dokazují neuvěřitelnou sílu jeho záběru: "Ve své továrně realizuje bezhlučný kulomet, realizuje svůj nápad zabudovat reproduktory do plochy stadionu mezi cvičence Sokola, aby se odstranily časové zvukové prodlevy, vyrobí podzemní reproduktory pro sokolský slet."
Byl nesmírně houževnatý. Ve svých 73 letech bojoval v květnu 1945 na pražských barikádách a bránil Československý rozhlas. Byl těžce raněn, ale ze zranění se vykřesal a ještě v roce 1949, krátce před svou smrtí, přihlásil na pražském jarním veletrhu do soutěže novinek sedm svých návrhů a získal tři ceny za stroje pro farmaceutický průmysl, upozorňuje František Martinek.
Zemřel 10. srpna 1949 během letního pobytu v obci Dražeň na Plzeňsku. Jak se píše na stránkách obce Dražeň, na samotě Malenice náležející k obci "přebýval důlní dozorce pan Očenášek - otec vynálezce Ludvíka Očenáška".
