Hradecké stromořadí se stalo Alejí roku. Teď má jít k zemi a ustoupit trati do Pardubic

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 27. 1. 2017 23:44
Kaštanová alej táhnoucí se podél Opatovické ulice na okraji Hradce Králové si vysloužila přízeň 1262 lidí a stala se Alejí roku 2016. Její budoucnost je však nejasná. Projekt zdvoukolejnění tratě z Hradce do Pardubic počítá s jejím částečným vykácením. Investor argumentuje, že výstavba nemá jiné řešení. Obránci stromořadí namítají, že dříve zelený Hradec Králové si občané nechali zastavět a že už nelze jen přihlížet další devastaci městské přírody.
Alej Kaštanka v Hradci Králové, nedaleko železniční trati do Pardubic.
Alej Kaštanka v Hradci Králové, nedaleko železniční trati do Pardubic. | Foto: Arnika/alejroku.cz

Alej Kaštanka je oblíbeným místem maminek s kočárky, rekreačních běžců, hrajících si dětí i pejskařů. Má však tu smůlu, že roste vedle frekventované železniční trati z Hradce Králové do Pardubic, která se právě zdvoukolejňuje.

Projekt, s nímž počítá investor stavby,  Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a podporuje ho i hradecký magistrát, počítá s vykácením aleje, byť možná jen částečným, tedy jen jedné řady stromů.

"V rámci připravovaného zdvoukolejnění tratě mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se stále počítá s částečným vykácením kaštanové aleje z důvodu rozšíření železničního tělesa o jednu kolej," potvrzuje mluvčí SŽDC Pavel Tesař.

Alej, nebo dvoukolejná trať

Spolek Kaštanka, jenž vznikl na záchranu tohoto stromořadí, upozorňuje na skutečnost, že dříve existovalo více variant projektu – například umístění druhé koleje na pravou stranu, kde by však muselo dojít k výkupu několika soukromých pozemků. Spolek také navrhoval možnost mírného zakřivení trati, aby stavba byla co nejméně invazivní.

SŽDC všechny tyto varianty s projektantem prověřovala, podle Tesaře se však ukázaly jako nereálné. „Zmíněné řešení se ukázalo jako technicky a majetkoprávně neproveditelné,“ vysvětluje. Stavbu podle něj nyní čeká posouzení vlivu na životní prostředí a územní řízení.

Bohdan a Ondřej Samkovi, hlavní tváře Spolku Kaštanka, zároveň zpochybňují potřebu této dvoukolejné trati mezi oběma sousedními městy.

„Železniční spojení mezi Pardubicemi a Hradcem Králové nepatří k žádnému mezinárodnímu koridoru a slouží pouze jako hromadná doprava mezi dvěma stotisícovými městy,“ řekli Aktuálně.cz a upozorňují, že tyto spoje nejsou v současnosti zdaleka naplněné a i bez druhé koleje v tomto úseku mohou jezdit ve čtvrthodinových intervalech v obou směrech a doba spojení trvá 18 minut.

Hradec už není zelené město. Nechali jsme si ho zastavět

Na dotaz, proč za alej tak vehementně bojují, odpovídají, že hradečtí občané si již nechali zastavět příliš mnoho zelených ploch, což má dalekosáhlé důsledky.

„Kaštanka nemůže sice ovlivnit globální změny, ale pro naše město je výrazným ‚ochlazovačem‘. V Kaštance je v teplých dnech až o několik desítek stupňů Celsia nižší teplota nežli v centru města. V posledních letech jsme si nechali okolo Hradce zastavět ornou půdu, mokřadné louky okolo Labe i Orlice hypermarkety s obrovskými betonovými a asfaltovanými parkovišti,“ říkají.

Tvrdí rovněž, že na meteorologickém radaru lze často pozorovat, jak v Pardubicích až po Opatovice nad Labem prší, ale jakmile se deštný mrak dostane nad zmíněné sluncem rozpálené plochy, vlivem vertikálního proudění teplého vzduchu se rozpustí nebo je vyfouknut do vyšší výšky. To je prý hlavní příčina, proč v Hradci Králové neprší tak často jako jinde v okolí.

Když se dozvěděli o anketě Alej roku, neváhali, ohrožené stromořadí do soutěže poslali a snažili se pro něj nasbírat co nejvíce hlasů. Kaštanka nasbírala 1263 hlasů a zvítězila. 

O Hradci Králové se díky koncepci architekta Gočára mluvilo jako o „salonu republiky“. Podobně měl i pověst zeleného města. Jenže to už dávno není pravda.

„V množství zelené plochy nás předhonily i Pardubice. Zeleň ve městě ubývá a hodně se omlazuje, i v novém územním plánu se počítá s její eliminací. V Hradci je více míst, kde lidé usilují o zachování městské zeleně. Magistrát jde spíše na ruku developerům než těm obyvatelům města,“ tvrdí Bohdan a Ondřej Samkovi a poukazují na žebříček nejzelenějších krajských měst Evropské agentury pro životní prostředí. Ta podle satelitních snímků zařadila Pardubice na páté, Hradec až na osmé místo.

Spolek Kaštanka zveřejnil na YouTube historické záběry hradecké kaštanové aleje, v níž si hrálo a jezdilo na kole několik generací dětí. | Video: kastanka-hk.cz
 

Právě se děje

před 32 minutami

Dva teroristy, kteří spáchali útok v Bamaku, odsoudil malijský soud k trestu smrti

Malijský soud odsoudil dva islamisty k smrti za účast v útocích mířených proti cizincům v metropoli Bamaku v roce 2015, informuje server BBC. Březnový útok na noční klub La Terrasse a listopadové přepadení hotelu Radisson Blu si vyžádaly dohromady nejméně 25 obětí. Jeden z obviněných před soudem řekl, že je na teroristické činy, k nimž se přihlásilo islamistické uskupení Murábitún, hrdý.

V Mali, které čelí od roku 2012 islamistickému povstání, nejsou soudy s džihádisty časté, připomíná BBC. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN a francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit.

Jeden z odsouzených, Mauritánec Fawaz Ould Ahmeida, uvedl, že na klub La Terrasse zaútočil, aby se pomstil za komiksy s prorokem Mohamedem, které otiskl francouzský týdeník Charlie Hebdo. Při tomto útoku zemřeli tři Malijci, Belgičan a Francouz. Kvůli účasti v útoku byl odsouzen k smrti také Sadou Chaka, druhý obviněný.

Ahmeidu zároveň soud shledal vinným za organizaci útoku na hotel Radisson Blu. Ozbrojenci drželi devět hodin 170 hotelových hostů a zaměstnanců jako rukojmí a nejméně 20 z nich usmrtili, než kontrolu nad budovou převzaly bezpečnostní síly. Mezi oběťmi bylo nejméně 13 cizinců pěti různých národností.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Mexiku objevili masové hroby s 59 těly, nejspíš oběťmi drogových gangů

V tajných masových hrobech ve státě Guanajuato ve středním Mexiku byly nalezeny pozůstatky těl 59 lidí. Oblastí v posledních letech zmítá násilí drogových gangů, informovala s odvoláním na mexické úřady agentura Reuters.

Většina těl patřila velmi mladým lidem, či dokonce nezletilým, nejméně deset z nich byly ženy, řekla ve středu novinářům předsedkyně národní komise pro pohřešované osoby Karla Quintanaová. Jedná se o dosud největší odhalení tajných masových hrobů v Guanajuatu, dodala s tím, že pátrání iniciovali příbuzní zmizelých.

Pochmurný nález učinily úřady v okresu Salvatierra, kde se v poslední době zvýšil počet vražd v důsledku války znepřátelených drogových kartelů. V celém Guanajuatu s necelými šesti miliony obyvatel bylo mezi letošním lednem a srpnem evidováno 2250 vražd, což představuje nárůst o čtvrtinu v porovnání se stejným obdobím v předchozím roce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy