Hradecké stromořadí se stalo Alejí roku. Teď má jít k zemi a ustoupit trati do Pardubic

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 27. 1. 2017 23:44
Kaštanová alej táhnoucí se podél Opatovické ulice na okraji Hradce Králové si vysloužila přízeň 1262 lidí a stala se Alejí roku 2016. Její budoucnost je však nejasná. Projekt zdvoukolejnění tratě z Hradce do Pardubic počítá s jejím částečným vykácením. Investor argumentuje, že výstavba nemá jiné řešení. Obránci stromořadí namítají, že dříve zelený Hradec Králové si občané nechali zastavět a že už nelze jen přihlížet další devastaci městské přírody.
Alej Kaštanka v Hradci Králové, nedaleko železniční trati do Pardubic.
Alej Kaštanka v Hradci Králové, nedaleko železniční trati do Pardubic. | Foto: Arnika/alejroku.cz

Alej Kaštanka je oblíbeným místem maminek s kočárky, rekreačních běžců, hrajících si dětí i pejskařů. Má však tu smůlu, že roste vedle frekventované železniční trati z Hradce Králové do Pardubic, která se právě zdvoukolejňuje.

Projekt, s nímž počítá investor stavby,  Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) a podporuje ho i hradecký magistrát, počítá s vykácením aleje, byť možná jen částečným, tedy jen jedné řady stromů.

"V rámci připravovaného zdvoukolejnění tratě mezi Pardubicemi a Hradcem Králové se stále počítá s částečným vykácením kaštanové aleje z důvodu rozšíření železničního tělesa o jednu kolej," potvrzuje mluvčí SŽDC Pavel Tesař.

Alej, nebo dvoukolejná trať

Spolek Kaštanka, jenž vznikl na záchranu tohoto stromořadí, upozorňuje na skutečnost, že dříve existovalo více variant projektu – například umístění druhé koleje na pravou stranu, kde by však muselo dojít k výkupu několika soukromých pozemků. Spolek také navrhoval možnost mírného zakřivení trati, aby stavba byla co nejméně invazivní.

SŽDC všechny tyto varianty s projektantem prověřovala, podle Tesaře se však ukázaly jako nereálné. „Zmíněné řešení se ukázalo jako technicky a majetkoprávně neproveditelné,“ vysvětluje. Stavbu podle něj nyní čeká posouzení vlivu na životní prostředí a územní řízení.

Bohdan a Ondřej Samkovi, hlavní tváře Spolku Kaštanka, zároveň zpochybňují potřebu této dvoukolejné trati mezi oběma sousedními městy.

„Železniční spojení mezi Pardubicemi a Hradcem Králové nepatří k žádnému mezinárodnímu koridoru a slouží pouze jako hromadná doprava mezi dvěma stotisícovými městy,“ řekli Aktuálně.cz a upozorňují, že tyto spoje nejsou v současnosti zdaleka naplněné a i bez druhé koleje v tomto úseku mohou jezdit ve čtvrthodinových intervalech v obou směrech a doba spojení trvá 18 minut.

Hradec už není zelené město. Nechali jsme si ho zastavět

Na dotaz, proč za alej tak vehementně bojují, odpovídají, že hradečtí občané si již nechali zastavět příliš mnoho zelených ploch, což má dalekosáhlé důsledky.

„Kaštanka nemůže sice ovlivnit globální změny, ale pro naše město je výrazným ‚ochlazovačem‘. V Kaštance je v teplých dnech až o několik desítek stupňů Celsia nižší teplota nežli v centru města. V posledních letech jsme si nechali okolo Hradce zastavět ornou půdu, mokřadné louky okolo Labe i Orlice hypermarkety s obrovskými betonovými a asfaltovanými parkovišti,“ říkají.

Tvrdí rovněž, že na meteorologickém radaru lze často pozorovat, jak v Pardubicích až po Opatovice nad Labem prší, ale jakmile se deštný mrak dostane nad zmíněné sluncem rozpálené plochy, vlivem vertikálního proudění teplého vzduchu se rozpustí nebo je vyfouknut do vyšší výšky. To je prý hlavní příčina, proč v Hradci Králové neprší tak často jako jinde v okolí.

Když se dozvěděli o anketě Alej roku, neváhali, ohrožené stromořadí do soutěže poslali a snažili se pro něj nasbírat co nejvíce hlasů. Kaštanka nasbírala 1263 hlasů a zvítězila. 

O Hradci Králové se díky koncepci architekta Gočára mluvilo jako o „salonu republiky“. Podobně měl i pověst zeleného města. Jenže to už dávno není pravda.

„V množství zelené plochy nás předhonily i Pardubice. Zeleň ve městě ubývá a hodně se omlazuje, i v novém územním plánu se počítá s její eliminací. V Hradci je více míst, kde lidé usilují o zachování městské zeleně. Magistrát jde spíše na ruku developerům než těm obyvatelům města,“ tvrdí Bohdan a Ondřej Samkovi a poukazují na žebříček nejzelenějších krajských měst Evropské agentury pro životní prostředí. Ta podle satelitních snímků zařadila Pardubice na páté, Hradec až na osmé místo.

Spolek Kaštanka zveřejnil na YouTube historické záběry hradecké kaštanové aleje, v níž si hrálo a jezdilo na kole několik generací dětí. | Video: kastanka-hk.cz
 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy