Historie karnevalu v Riu se začala psát již v 18. století, kdy přistěhovalci z Evropy začali ovlivňovat brazilskou kulturu. Bujará oslava má kořeny především v portugalských a afrických tradicích. Oslavy se původně soustředily především na tanec a masky a byly spojené s předvelikonočním obdobím.

V 19. století se začal formovat moderní karneval v Riu, jak ho známe dnes. V této době začaly vznikat školy samby. Následně se tento afro-brazilský tanec stal dominantou karnevalu. V 50. letech 20. století se akce stala fenoménem a neodmyslitelnou součástí brazilské kultury a národní identity. V roce 1984 byl postaven legendární Sambadrome - aréna pro sambové školy. Díky ní se karnevalový průvod stal organizovanějším a přístupnějším.

Průvod je velmi nákladný. Jednotlivé školy samby investují obrovské sumy do kostýmů, hudby, tance a scénografie, přičemž největší školy mají až pět tisíc účastníků.

Kontroverze a politika

Karneval v Riu není pouze o tanci a veselí, ale také o vyjádření názoru na politické a sociální problémy. Například v roce 2017 jedna z největších škol samby, Acadêmicos do Salgueiro, ve svém tematickém průvodu kritizovala chování prezidenta Michela Temera a poukazovala na problémy brazilské politiky, včetně korupce a zneužívání moci.

V roce 2018 vyvolala kontroverzi škola Grande Rio, která jako téma svého průvodu zvolila Afriku a její historii, včetně vyobrazení afrických otroků. Některé z kostýmů a symbolů, které použili, byly považovány za necitlivé, a dokonce urážlivé. V roce 2019 byly během karnevalu hlášeny případy krádeží a násilí v blízkosti Sambodromu. 

Organizátoři akce schytávají kritiku za plýtvání peněz, které by dle kritiků měly být využity na zlepšení životních podmínek v městských slumech. Negativní ohlasy získávají také kvůli čím dál většímu komerčnímu charakteru akce. Někteří tvrdí, že se karneval odklonil od svých původních hodnot a stal se zábavou pro bohaté turisty.