Johnny Depp chce miliardové odškodné od exmanželky za obvinění z násilí

ČTK ČTK
21. 5. 2019 14:11
Hollywoodský herec Johnny Depp zahájil soudní řízení proti herečce a své bývalé manželce Amber Heardové kvůli podvádění při jejich rozvodovém sporu. Podle Deppa si namalovala odřeniny, kterými dokazovala, že ji fyzicky napadl.
Amber Heardová a Johnny Depp
Amber Heardová a Johnny Depp | Foto: ČTK

Depp se rozhodl vyvolat soudní spor za pomluvu a bude požadovat 50 milionů dolarů (1,2 miliardy korun). List The Guardian napsal, že se k tomuto kroku rozhodl kvůli článku, který Heardová zveřejnila loni v prosinci v deníku The Washington Post a v němž se označila za oběť domácího násilí.

Depp ve svém písemném prohlášení uvedl, že obvinění z násilí odmítá od května 2016, kdy je Heardová poprvé vznesla. Tehdy podle něj přišla k soudnímu stání s namalovanými odřeninami. Svědci ani snímky z bezpečnostní kamery je ale den před tímto stáním nezaznamenali. "Budu to popírat po zbytek svého života," sdělil 55letý herec.

Trvá na tom, že nikdy nevztáhl ruku na Heardovou ani na jinou ženu a že v manželství byla naopak násilníkem ona a on obětí. "Míchala předepsané amfetaminy s preparáty získanými bez předpisu a s alkoholem. Nesčetněkrát mne napadla, často v přítomnosti dalších lidí. Někdy mi ublížila na těle," tvrdí Depp.


Právník Heardové v rozhovoru s časopisem People řekl, že existují důkazy, že Depp Heardovou opakovaně bil. "Zoufalými pokusy a snahou obnovit svou kariéru rozpoutáním nepodložených sporů s lidmi, kteří mu byli v minulosti blízcí - bývalými právníky, manažery a manželkou - nikoho neoklame," řekl právník Eric George.

Při rozvodu v roce 2017 herci podepsali nepublikovanou dohodu, která nedovoluje zveřejňovat detaily jejich soužití. Shodli se, že "jejich vztah byl náruživý a občas nestálý, ale vždy je spojovala láska".

Oba herci se poznali při natáčení komedie Rumový deník v roce 2011, vzali se roku 2015 a o dva roky později se rozvedli. Heardová přistoupila na to, že vysouzených sedm milionů dolarů (tehdy 177,4 milionu Kč) daruje na charitu.

Fotogalerie: 10 legendárních párů šoubyznysu

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy