"Vltavská filharmonie jde do finále. Otevřít se má už příští rok. Není teda u Vltavy, ale u jezera Tchaj-ču ve městě Su-čou. Ale zas ji navrhl ten samý dánský ateliér jako její pražskou kopii," napsal na svém Facebooku novinář Jan Novotný. Čínská stavba připomíná tu českou hlavně zkosenými střechami lemujícími základní konstrukci.
Podobnost v obou stavbách spatřuje také teoretička architektury Pavla Melková. Podle ní je to typická vlastnost světové architektury. "Používá všude stejné efekty a může stát kdekoliv. Tenhle líbivý globální design zároveň nemá nic společného s univerzální architekturou používající základní principy, které skutečně platí napříč historií a místy, a dává to smysl," říká na adresu staveb.
Domněnku, že by dánskému studiu BIG došla inspirace a znovu využilo to, co v Praze před pár lety fungovalo, ale vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer vylučuje. "Každý silný autor je charakteristický svým autorským rukopisem, tedy prvky, které jsou jeho tvorbě vlastní a se kterými dlouhodobě pracuje a rozvíjí je. V případě studia BIG jsou to ohýbané střechy," říká a dále vysvětluje, v čem se pražská stavba od té čínské liší:
"Vltavská filharmonie je jedinečná nejen svým vzhledem, ale i řešením, vnitřním uspořádáním a svým zasazením do pražského prostředí. Zatímco Suzhou Museum of Contemporary Art má jinou urbanistickou a architektonickou koncepci - je to 12 pavilonů, které propojuje zahrada v tradičním čínském stylu, Vltavská filharmonie je solitérní stavbou a její architektonické řešení maximálně reflektuje českou tradici a skvěle odráží spojení s řekou Vltavou."
Porovnat obě stavby můžete v galerii.
