Zajištění dostupnosti a lokální produkce energií se stává důležitější než kdy dřív. V Česku už takové projekty vznikají a na bezpečnost, soběstačnost a ekologickou udržitelnost se začínají více zaměřovat také investoři.
V souvislosti s válkou na Ukrajině, energetickou cenovou krizí a dalšími událostmi se začíná více hovořit o energetické bezpečnosti a soběstačnosti. Bezpečnost v tomto kontextu obvykle znamená dostupnost - tedy nízké riziko výpadku dodávek. Soběstačnost pak určuje, jak moc je daný region schopný určitou komoditu pro svou spotřebu vytvářet.
V každém případě jsou energetická bezpečnost a soběstačnost klíčové pro odolnost společnosti vůči různým otřesům a událostem typu "černá labuť", tedy nepředvídatelným událostem s širokým dopadem, jako byla pandemie koronaviru nebo jako je nynější válka na Ukrajině. Energetická soběstačnost a důraz na lokální produkci energií mohou být díky většímu využití obnovitelných zdrojů také důležitými faktory v boji s klimatickými změnami.
Soběstačné projekty vznikají u nás i na Slovensku
Na úrovni regionů či obcí se stále více uplatňují menší decentralizované projekty, které místní energetickou soběstačnost zlepšují. V praxi to třeba znamená vyrábět elektřinu a teplo nedaleko místa jejich spotřeby.
Například firmy a projekty brněnské investiční skupiny SUR LIE fungují v téměř uzavřeném energetickém cyklu. "Náš slovenský provoz v Želovcích je vlastně soběstačný energetický ostrov, ideální pro dnešní dobu," popisuje Jiří Špunda, ředitel zdejšího energocentra. "Sousední farma vypěstuje palivo pro naše dvě bioplynové stanice, ty dodají ekologickou elektřinu do rozvodné sítě a také do našeho vlastního provozu - továrny na výrobu topných pelet. Tamtéž se spotřebuje i teplo, které v bioplynkách vyrobíme. Pelety pak zahřívají domovy na Slovensku, v Česku, ale vozí se rovněž dál do západní Evropy," doplnil Jiří Špunda. Energeticky soběstačné je nejen želovecké energocentrum samotné, dodávkami ekologické elektřiny a topiva zvyšuje také energetickou soběstačnost regionu.
Podobný provoz má SUR LIE též v Česku - v Herálci na Českomoravské vrchovině. Farma zde vypěstuje palivo pro bioplynovou stanici, která zásobuje teplem i elektřinou sesterskou průmyslovou sušárnu ovoce. Herálecká bioplynka má však další zajímavost: během roku 2023 začne vyrábět i "zemní plyn" úpravou bioplynu do kvality zemního plynu. To přispěje k vyšší regionální soběstačnosti, protože se tento ekologický zemní plyn spotřebuje v autobusech městské hromadné dopravy blízkého krajského města. Městský dopravce tak bude moct vsadit na stabilní cenovou politiku od regionálního výrobce.
Energeticky soběstačný domov pro seniory
Energetická soběstačnost už není jen výstřelkem pro nadšence, ale jednou ze základních součástí každého projektu, který má v současné době ekologicky i ekonomicky obstát. "Díky našim ekologickým energetickým zdrojům pomáháme životnímu prostředí a dodáváme energie v našem regionu, kde jich je nyní nedostatek. Soběstačnost však vnímáme především jako zásadní stavební kámen naší obchodní a ekonomické stability," říká Petr Prokůpek, předseda představenstva SUR LIE.
A nejde přitom jen o bioplynové stanice. S důrazem na energetickou soběstačnost nyní SUR LIE realizuje rovněž velký rezidenční projekt pro seniory. "U Brna nyní stavíme seniorskou Rezidenci Cézava pro 250 klientů. To je opravdu velké zařízení. A my jsme jej připravili tak, aby bylo energeticky téměř soběstačné. Celý objekt bude prvotřídně zateplen, na střeše Rezidence a na okolním pozemku vystavíme fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem 250 kWp. Objekt budou vytápět tepelná čerpadla s hlubinnými vrty a počítáme i s vlastním zdrojem vody a retenčními nádržemi," dodává Prokůpek.
Energeticky soběstačné řešení se sice projeví vyšší investicí, avšak budoucí ekonomika provozu celého zařízení bude příznivější, a hlavně stabilní. Rezidence totiž bude téměř imunní vůči výkyvům cen energií jak pro provozovatele, tak pro klienty.
Udržitelnost láká větší i drobné investory
Decentrální energetické zdroje i udržitelná výroba se tak stává atraktivní i pro investory. A nejde jen o módní trend. "Do udržitelných projektů a obnovitelných zdrojů energie investujeme nejen proto, že nám záleží na budoucnosti. Mají nezpochybnitelný ekonomický potenciál. Stále více nás kontaktují další investoři, kteří mají zájem buď s námi investovat do projektů, nebo získat naše zkušenosti pro své vlastní investice. Správně tuší, že důraz na energetickou soběstačnost je sázkou na stabilitu a jistotu," uzavírá Petr Prokůpek ze společnosti SUR LIE.
Drobní a větší investoři začínají přicházet na chuť například investičním záměrům, které fungují podle environmentálních, sociálních a governance (etické standardy vedení společností) kritérií - tento "balíček" je znám pod zkratkou ESG - a zaměřují se na ekologicky udržitelné nebo společensky prospěšné projekty. Například podle agentury Reuters investice do ESG v Evropě poslední dekádu výrazně rostou a v roce 2025 by podle odhadů měly dosáhnout výše 7,6 bilionu EUR.
