Proč jsou některé skladby populárnější než ostatní? Matematička a statistička Dora Rosatiová a její kolegové se to rozhodli zjistit pomocí vzorců využívaných ke sledování chování infekčních chorob. Tým vycházel z téměř půl druhé miliardy stažených skladeb z dnes již neexistující databáze MixRadio.
Matematici se soustředili na první tisícovku písní stažených mezi lety 2007 a 2014, upřesnil britský deník The Guardian. Zkoumali, zda šíření oblíbené hudby odpovídá standardnímu modelu SIR používanému pro sledování vývoje epidemií.
Výzkum publikovaný v odborném časopise ukázal, že model fungoval pro sledování trendů ve stahování skladeb stejně dobře jako pro pozorování šíření infekční choroby v populaci.
Podle Rosatiové výsledky ukazují, že šíření nemocí i hudby závisí na sociálních konexích. "Pokud přijdete do kontaktu s někým, kdo má nakažlivou nemoc, máte velkou šanci, že ji chytíte také. U hudby se nemusí jednat ani o fyzický kontakt - stačí, když váš kamarád použije novou skladbu v příbězích na Instagramu, což vás přiměje si ji vyhledat," vysvětluje.
Sociální sítě prospívají menšinovým žánrům
Výzkumný tým vypočítal pro různé žánry také reprodukční číslo R, které udává, kolik dalších lidí v průměru "infikuje" jeden nakažený. Počítali však s nulovou imunitou populace, kterou v tomto případě může představovat například vkus jedince.
Došli k závěru, že velmi málo se šíří například metal, ten měl reprodukční číslo jen 3,7. Kupodivu ani popová hudba nevyšla s reprodukčním číslem 35 jako nejnakažlivější. Předčil ji třeba rock se schopností "infikovat" v průměru dalších 129 lidí nebo hip hop a rap s hodnotou 350. Absolutním vítězem se však stala elektronická hudba, která si dokáže získat až 3430 dalších posluchačů.
"Je možné, že nám tato čísla říkají, že fanoušci elektronické hudby jsou zkrátka vášnivější, nebo že jsou mezi sebou silněji propojení," přemýšlí Rosatiová. Za nízkým reprodukčním číslem mainstreamového popu podle ní může stát to, že se šíří pasivnějšími kanály, jako je rádio nebo televize.
Matematička se dodává, že sociální sítě prospívají především menšinovým žánrům nebo umělcům, kteří nejsou tolik známí.