Hotel Intercontinental nebude památkou, ministr kultury Zaorálek zastavil přezkum

Hotel Intercontinental nebude památkou, ministr kultury Zaorálek zastavil přezkum
Brutalistní stavba z 60. let, hotel InterContinental v Pařížské ulici, nakonec nebude mít status kulturní památky. Ministerstvo kultury ji považuje za "výjimečnou", nelíbí se mu však pozdější úpravy z 90. let, kvůli nimž "došlo k zásadním změnám jak v interiéru, tak exteriéru budovy. Všechny tyto změny snižují památkovou hodnotu objektu, proto nesplňuje podmínky pro prohlášení věci za kulturní památku."
Hotel InterContinental v Pařížské ulici měl původně sloužit jako ubytovací zařízení pro cestující americké společnosti letecké linky PanAm, pod niž spadala i mezinárodní síť hotelů InterContinental a která podepsala v roce 1969 dohodu s tehdejší vládou. Po roce 1968 se výhradním majitelem hotelu stala společnost Čedok.
Vhodné umístění hotelu, který měl reprezentovat vrchol československého luxusu 70. let, se řešilo téměř dva roky. Volba nakonec padla právě na Pařížskou ulici. Jedním z důvodů byl nepochybně exkluzivní výhled jak na Staré Město, tak i na řeku a Pražský hrad.
Část pozemku byla prázdná po zásahu bombou za 2. světové války, část zastavěná. Několik domů proto muselo stavbě hotelu ustoupit.
Foto: Roman Polášek, Národní památkový ústav
Magazín Magazín
Aktualizováno 23. 11. 2021 18:49
Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) zastavil přezkumné řízení, které se zabývalo rozhodnutím o památkové ochraně pražského hotelu Intercontinental. Hotel tak definitivě památkou nebude. Na Zaorálkovo usnesení upozornila v úterý Česká televize. Zaorálek přezkum zastavil 26. října. Ministerstvo rozhodlo o tom, že hotel památkou nebude, letos v únoru.

Důvodem pro zastavení přezkumného řízení podle ministra bylo to, že z původní budovy hotelu se dochoval již jen holý betonový skelet. "Tento stav je důsledkem realizace kompletního odstrojení a rozebrání budovy v exteriéru, kdy byl odstraněn plášť budovy, okna, výplně a střešní prvky, a rovněž v interiéru, kde se v místnostech zachovaly jen holé betonové stěny a podlahy," uvedlo ministerstvo.

Betonový skelet sám o sobě podle něj nevykazuje dostatečné památkové hodnoty ve smyslu památkového zákona, jejichž existence je podmínkou pro prohlášení věci za kulturní památku, přičemž nově vytvořené kopie či repliky původních prvků a konstrukcí, jako třeba obklady fasády či okna nemohou být nositeli památkových hodnot.

Podnět na prohlášení brutalistického hotelu postaveného v letech 1968 až 1974 kulturní památkou podal Národní památkový ústav (NPÚ) před několika lety, ministerstvo se jím však začalo zabývat až začátkem loňského roku. Podle ústavu jsou památkovými hodnotami stavby unikátní řešení, umístění v historickém jádru města nebo dochovaný exteriér a prvky interiéru. Ministerstvo ale v únoru uvedlo, že návrh NPÚ na prohlášení stavby památkou pominul problematické aspekty stavby.

Ministerstvo také tehdy uvedlo, že se na udělení památkové ochrany neshodla poradní komise. V rozhodnutí stálo, že návrh NPÚ vůbec nezohlednil problematické aspekty stavby v kontextu umístění v historickém jádru metropole. Ministerstvo uvedlo, že musí stavbu hodnotit jako celek i z pohledu jejích problematických prvků.

Těmi je podle odůvodnění například napojení hotelu na sousední historické objekty Starého Města, nábřežní předpolí hotelu, pozdější přístavba bazénu nebo vyvýšená střecha garáží na piazzettě vedle hotelu, která zabírá velkou její část. "Diskutabilní je ostatně již samotné umístění stavby hotelu do daného urbanisticky pohledově i významově exponovaného místa vltavského nábřeží," píše se v dokumentu.

Odborníci na architekturu druhé poloviny 20. století ale považují stavbu za významnou. "Hotel Intercontinental je podle mě nejvýznamnější stavba brutalismu na území někdejšího Československa. Může se stát, že architekturu druhé poloviny 20. století vygumujeme, to se v dějinách památkové péče ještě nestalo," uvedl historik architektury Rostislav Švácha ve svém příspěvku na nedávné pražské konferenci věnované této architektuře, kdy upozorňoval i na další stavby zejména 70. a 80. let, které mizí nejen v Česku, ale i ve světě.

Hotel vlastní od ledna 2019 fond R2G podnikatelů Oldřicha Šlemra, Eduarda Kučery a Pavla Baudiše, kteří jej rekonstruují a plánují i úpravy okolí včetně stavby na piazettě vedle hotelu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Vláda USA žaluje Texas, změnou volebních obvodů podle ní diskriminuje menšiny

Americké ministerstvo spravedlnosti dnes podalo žalobu na stát Texas, který podle něj překreslením hranic volebních obvodů diskriminuje tamní latinskoamerickou a černošskou populaci. Jedná se o první žalobu, která napadá nové volební hranice po jejich nedávné změně v souvislosti s se sčítáním lidu. Právní experti očekávají, že se podobných sporů povede celá řada.

Podle americké ústavy se přiděluje počet křesel ve Sněmovně reprezentantům jednotlivým státům podle počtu jejich obyvatel. Ten se zjišťuje každých deset let sčítáním lidu. Texas kvůli nárůstu svého obyvatelstva získal loni nárok na dvě křesla navíc, a bude tak mít 38 zástupců v dolní kongresové komoře. V horní komoře, Senátu, je zastoupení států rovné, každý tam má dvě křesla.

Zvýšením nebo snížením počtu obvodů vzniká nutnost znovu nakreslit jejich hranice, což je v USA předmětem dlouholetých politických sporů. Činitelé politických stran totiž mají k dispozici velice přesné voličské mapy, jež jim umožňují zvolit tvar tak, aby v nově vzniklém obvodu získal jejich kandidát rozhodující výhodu. Proces mají často v rukou komise, které ovládá strana, jež je ve státu zrovna u moci.

Podle žaloby pochází téměř veškerý populační přírůstek v Texasu z komunit Hispánců, černochů a Asiatů, nové mapy těmto skupinám obyvatelstva však nezajišťují možnost, aby si spravedlivě zvolili svoje politické zástupce. Tím stát podle ministerstva porušil některá ustanovení zákona o občanských právech z roku 1965.

Další zprávy