Plán na zbudování nového hotelu vypracoval architekt Karel Filsak spolu s Karlem Bubeníčkem a Jaroslavem Švecem. Objekt byl postaven mezi lety 1968-1974 v takzvaném stylu brutalismu s železobetonovou konstrukcí.
Podívejte se také na další díl z produkce TV Architect:
"Beton je přiznaný také na průčelí včetně šalování. V kombinaci se skleněnými panely a také s keramickými prvky, které tak trochu zjemňují mohutnou hmotu hotelu. Současně architekti tušili, že není možné zrealizovat tak obrovskou stavbu v návaznosti na historickou zástavbu, a proto vynechali vedle velký prostor, piazzettu, aby vyvážili právě tu hmotu té budovy," vysvětluje historik architektury Zdeněk Lukeš.
Skoro jako umělecká galerie
K hotelu patří i zahrada, kterou zdobí kopie barokní plastiky Matyáše Bernarda Brauna. Logo hotelu navrhl grafik Jiří Rathouský. Další výtvarná dílna se nachází uvnitř.
"V interiérech se zachovalo několik původních děl, jsou to díla velmi významná. Například obraz z cyklu figurálních kompozic, které vytvořil slavný český malíř František Ronovský v 60. letech. Ty už nejsou umístěny na původních místech, ale zachovaly se v různých částech hotelu. Je zde také například skleněná stéla, kterou vytvořil Stanislav Libenský, nebo lustr slavného skláře Reného Roubíčka," popisuje historik.
Původní lustry můžeme také obdivovat v kongresové sále hotelu. Dalším z výtvarníků, který se podílel na výzdobě hotelu, byl Miloslav Hejný, český sochař, který vytvořil takzvaný les. Což byly dřevěné plastiky vytvářející dojem stromořadí. V hotelovém lobby můžeme vidět také dřevěný reliéf od Josefa Klimeše.
"Hugo Demartini byl významným představitelem stylu takzvaného op-artu v 60. letech a pro hotel InterContinental navrhl zajímavá kulatá svítidla, která zdobí strop restaurace Zlatá Praha, právě z tohoto prostoru, který se nachází v nejvyšším patře hotelu, je naprosto impozantní výhled na Prahu," dodává závěrem Lukeš.
