Slavnou železniční stanici Canfranc provázely již od její stavby kromě velkých očekávání i komplikace. Koncepčně i technicky spadala do 19. století, protože plán na její stavbu pochází z roku 1853. Její konstrukce ale byla dokončena až v roce 1928.
"Španělsko v té době chtělo ukázat, že je schopné postavit po vzoru ostatních evropských mocností 'železniční katedrálu'," řekl pro server The Guardian Alfonso Marco, který o nádraží napsal knihu a jehož rodným domovem je právě Canfranc, kde pracoval jeho otec.
"Katedrála" byla i na tehdejší poměry obrovská, 365 oken reprezentovalo každý den v roce a nástupiště měřila více než 200 metrů.
Otevření stanice bylo velkolepé, zúčastnili se ho prezident Francie Gaston Doumergue a španělský král Alfonso XIII., který velkoryse prohlásil, že "Pyreneje již neexistují". Jenže od té doby to šlo s nádražím z pomyslného kopce.
Požár i války
Jedním z prvních zádrhelů byly odlišné rozchody kolejí používané ve Francii a Španělsku, kvůli čemuž se přeprava stala logistickou noční můrou, protože cestující i zboží na hranici museli přestupovat a měnit vlaky.
Rok od spuštění provozu pak oblast zasáhla finanční krize a o dva roky později Canfranc zachvátil požár, který budovu značně poškodil. V roce 1936 začala španělská občanská válka a v momentě, kdy skončila, vypukla válka světová. V té době stanice posloužila jako úniková cesta pro mnoho Židů i spojeneckých vojáků. Její konec však teprve čekal až na rok 1970.
Tehdy zde vykolejil vlak, který narazil do nedalekého mostu. Jeho obnova by byla podle úřadů příliš nákladná, což osud Canfranc zpečetilo. Budovy nádraží postupem času chátraly a nedaleká vesnice pustla, jak její obyvatelstvo odcházelo.
Dlouhá léta trvalo, než si opuštěné nádraží našli turisté, díky nimž se sem vrátila velmi omezená vlaková doprava. A letos se začalo uvažovat o revitalizaci.
Architekti Joaquín Magrazó a Fernando Used ve spolupráci s regionální vládou oblasti Aragonie a hotelovým řetězcem Barceló řeší přestavbu nádraží na hotel se 104 pokoji. Rekonstrukce má stát v přepočtu 700 milionů korun, přičemž část z nákladů poputuje na obnovu tratí a rozvoj okolí.
Původní fasáda zůstane, za budovou však vznikne nové nádraží. Součástí rozsáhlého komplexu bude konferenční centrum pro 200 návštěvníků i muzeum železnice. Hotel chce otevřít za pět let a počítá i s provozem tunelu Somport, který spojuje Španělsko a Francii a jehož trasa povede právě přes Canfranc.
