Postel místo zbraně. Jak nacisté a KGB vybudovali průmysl na svádění a vydírání

Hotel Moskva (1966), luxusní scéna pro operace KGB. Zde agenti a agentky, tzv. „vlaštovky“, lapali do pastí západní diplomaty a další cíle. Ilustrační snímek. | Foto: Aktuálně.cz / FOTO:FORTEPAN / Nagy Gyula / Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported license. / Kolorizace čb. snímku: Dan Poláček

Továrna na svůdnice, nebo mýtus?

O existenci speciálních škol pro výcvik sexuálních špionek se dlouho vedly spory, přičemž hranice mezi fakty a propagandistickou fikcí byla často nejasná. Nejznámější z těchto institucí měla být Státní škola č. 4, údajně umístěná nedaleko města Kazaň na břehu řeky Volhy. Ačkoliv Rusko její existenci nikdy oficiálně nepotvrdilo, svědectví několika přeběhlíků z KGB a informace od bývalého důstojníka CIA Jasona Matthewse (autora románu Rudá volavka, který byl později zfilmován) naznačují, že podobná zařízení skutečně fungovala, pravděpodobně v 60. a 70. letech.

Podle dostupných svědectví byl výcvik v Kazani brutální a systematický, zaměřený na naprostou eliminaci studu a emocí. Kandidátky, budoucí vlaštovky, zde procházely programem, který je měl přeměnit v dokonalé nástroje svádění a manipulace. Součástí školení bylo sledování pornografických filmů a studium sexuálních technik, včetně pozic z Kámasútry, s cílem poskytnout partnerovi maximální potěšení. Důraz byl kladen také na studium jazyků, společenské etikety a psychologie manipulace. Nejtemnější kapitolou výcviku byla praktická cvičení. Studentky byly údajně nuceny provádět sexuální akty před svými spolužačkami a instruktory, aby se zcela zbavily jakýchkoliv zábran.