Xiaozhai Tiankeng zaujme svými impozantními rozměry: je 662 metrů hluboká, 626 metrů dlouhá, 537 metrů široká a zabírá zhruba 4,2 miliardy krychlových stop prostoru.
Tenhle kolos patří mezi nejpůsobivější útvary na naší planetě a stal se ikonou čínské krasové krajiny. Podle geologů vznikl pravděpodobně postupným propadem dómu nad rozsáhlou jeskyní Difeng, kterou po tisíce let hloubila ponorná řeka. Dešťová voda prosakovala do krasového vápence, rozpouštěla ho a pomalu vytvářela obrovské podzemní prostory, které se nakonec zřítily a odhalily "okno" do hlubin Země.
Zelený život uvnitř
Nejedná se však jen o geologickou kuriozitu. Na dně Xiaozhai Tiankeng se totiž nachází unikátní ekosystém s více než 1 285 druhy rostlin a živočichů, včetně vzácného levharta obláčkového, jehož celková populace se ve volné přírodě odhaduje na méně než deset tisíc. Strmé svislé stěny vysoké tak, že se obloha zmenšuje na modrý obdélník, chrání dno před vlivy okolního světa a daly tak vzniknout pralesu připomínajícímu ten z dávných dob. Srdcem propasti protéká osm a půl kilometrů dlouhá podzemní řeka, která končí 46 metrů vysokým vodopádem.
Zatímco místní obyvatelé znají "nebeskou jámu" od pradávna, širšímu světu se dostala do povědomí až v roce 1994 v rámci průzkumu China Caves Project. Od té doby se sem vydávají týmy badatelů, ale i dobrodruzi a odvážní turisté, kteří touží spatřit tuto "přírodní katedrálu" na vlastní oči. Pro geology a biology je Xiaozhai Tiankeng skutečný zlatý důl poznání. Poskytuje pohled do procesů, které formovaly krajinu během milionů let, a zároveň slouží jako útočiště jedinečných ekosystémů.
Tiankengů, tedy minimálně 100 metrů širokých a hlubokých jam, bylo po celém světě objeveno na tři stovky, dvě třetiny z nich v Číně, zbytek v Papui Nové Guineji, Malajsii, na Madagaskaru, ve Slovinsku, Chorvatsku, Itálii nebo Španělsku. A další stále ještě čekají na objevení. Mnoho z nich leží nedotčených po stovky tisíc, někdy i miliony let, vědci v nich tak objevili řadu druhů, o kterých se dříve předpokládalo, že v dané lokalitě vyhynuly. Od obřích propadlin si slibují, že by mohly pomoci s obnovou původních ekosystémů i s ochranou druhů před dopady klimatických změn.
