Top foto 2020: Všechno bylo letos tak nějak naruby, říká fotograf Milan Jaroš

Top foto 2020: Všechno bylo letos tak nějak naruby, říká fotograf Milan Jaroš
"Rok 2020 byl pro mě rokem naruby - asi jako pro každého," říká fotograf časopisu Respekt Milan Jaroš. "Výrazné změny v mém životě se měly odehrát i bez pandemie, ta však nakonec úplně vše obrátila vzhůru nohama," dodává. Fotogalerii s jeho výběrem snímků si můžete prohlédnout ve třetím díle seriálu Top foto 2020. Na této fotografii z 29. ledna 2020 je tobogán v údolí Zillertal v Rakousku.
Město Bogatyň v Polsku poblíž sporného dolu Turow, 5. únor 2020.
Protest proti protipotratovým zákonům v Polsku, Varšava, 30. říjen 2020.
Mikulášská obchůzka na Valašsku, 5. prosinec 2020.
Foto: Milan Jaroš / Týdeník Respekt
vot dap vot, dap
29. 12. 2020 14:31
"Rok 2020 byl pro mě rokem naruby - asi jako pro každého," říká fotograf časopisu Respekt Milan Jaroš. "Výrazné změny v mém životě by se letos odehrály i bez pandemie, ta však nakonec úplně vše obrátila vzhůru nohama," dodává. Fotogalerii s jeho výběrem snímků si můžete prohlédnout ve třetím díle seriálu Top foto 2020.

(Třetí díl seriálu) - Začátek roku vypadal pro Milana Jaroše výborně, a to i díky úspěšné premiéře filmu V síti, ke kterému fotografoval plakát. Jenže pak už začal všechno měnit koronavirus.

"Fotografoval jsem pro knihu Kdo chytá v síti Mariky Pecháčkové. Jenže v březnu se zavřela kina i knihkupectví," popisuje Jaroš. "Na začátku března jsem odstěhoval rodinu do Bruselu, kde jsem měl částečně také žít. Po týdnu v Belgii nás však pandemie donutila vrátit se zpět," popisuje peripetie složitého roku, který právě končí.

"Letos jsem také začal pracovat na projektu o suchu, kůrovcové kalamitě a proměně zemědělství pro Zemědělské muzeum v Praze. Po letech sucha však přišlo období deštivé a voda se v přírodě částečně doplnila. To vnímám jako velký bonus tohoto jinak nemocného roku," konstatuje Jaroš.

Pro časopis Respekt celý rok fotografoval témata více méně spjatá s pandemií. Zavřené galerie, muzikanty, kteří nemohou hrát, ekonomické dopady na firmy i živnostníky, domácí vzdělávání dětí, volby v karanténě, protesty proti nařízením vlády, plné nemocnice a neuvěřitelné výkony všech jejich pracovníků, noční zákaz vycházení.... "Bylo toho na jeden rok až moc. Změnilo to pro mě vnímání času. Doba před covidem-19 se najednou zdá tak vzdálená," říká.

O autorovi snímků:

Milan Jaroš (* 1979) vystudoval katedru fotografie na FAMU. Od roku 2008 pracuje v časopisu Respekt jako stálý fotograf. Spolupracoval také s mnohými zahraničními novinami a časopisy jako New York Times, International Herald Tribune, The Wall Steet Journal, l´Hebdo, Courriere International, Chicago Tribune. Za své fotografie získal řadu ocenění v soutěžích Czech Press Photo, Frame, Unicef Photo Award, Unicredit Photo Award.

Web: www.milanjaros.cz
Instagram: @milan_jaros_
Twitter @milanjaros09

V seriálu Top foto 2020 představují své snímky roku fotografové pracující pro Aktuálně.cz, Hospodářské noviny či Respekt z vydavatelství Economia.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 43 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 1 hodinou

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy