Dnes si lidé fotí dokonce i jídlo, které se chystají sníst k obědu, a považují to za velmi důležité. Proto se zdá být následující informace takřka nepochopitelná: První člověk, který letěl do vesmíru, tedy Jurij Gagarin, s sebou v roce 1961 neměl fotoaparát. Nikomu to nepřipadlo zvlášť důležité. A stejně to cítili i Američané, kteří se do vesmíru chystali brzy po něm.
Když se necelý rok po Gagarinovi vypravoval do vesmíru americký astronaut John Glenn, prý si došel sám koupit amatérský fotoaparát Ansco Autoset za 40 dolarů. Traduje se, že si pro něj zašel do krámku u pláže Cocoa Beach na Floridě. Existuje však i jiná verze, podle níž tento fotoaparát přivezl do NASA japonský inženýr z firmy Minolta. Jedna pravda je ovšem jistá. To, že by mohl John Glenn během mise fotografovat, považoval přípravný tým jen za jakýsi zábavný doplněk.
Pak přišla událost, která inženýry v NASA jen utvrdila v přesvědčení, že nechat astronauty fotografovat není úplně nejlepší nápad. Scott Carpenter dostal s sebou do vesmíru německý fotoaparát Robot. A focení ho zjevně bavilo. "Spotřeboval manévrováním při nikým nepožadovaném fotografování západu slunce velké množství pohonných hmot," vypráví autor knihy Staré pověsti fotografické Jiří Koliš v podcastu pro Aktuálně.cz. Člověk by ani neřekl, že Carpenter byl velmi schopný vojenský zkušební pilot. "To, co udělal, bylo následně popsáno jako chování potrhlého amerického turisty," dodává Koliš.
Situace se ovšem změnila, když astronaut Walter Schirra přinesl do vesmírného programu v roce 1962 první fotoaparát Hasselblad. Schirra byl nadšený fotograf a sám fotoaparát Hasselblad vlastnil. Snímky, které přivezl, byly na svou dobu naprosto dokonalé a definitivně přesvědčily NASA, že fotografování na vesmírných misích má smysl. Od té doby se také švédská značka Hasselblad stala dodavatelem fotografické techniky pro americký vesmírný program.
Hasselblady byly vždy považovány za technicky velmi spolehlivé a odolné přístroje, ale také za drahé luxusní zboží. Ta první charakteristika NASA velmi vyhovovala, druhou neřešila. Fotoaparáty pro ni byly tak trochu spotřební materiál.
Například astronautovi Michaelu Collinsovi vyklouzl jeden z hasselbladů z ruky při výstupu do volného prostoru. "Vlastně tím na oběžnou dráhu Země vypustil první švédský satelit," žertuje Koliš. Řada dalších přístrojů zůstala ležet na povrchu Měsíce. "Na cestě zpět by představovaly zbytečnou zátěž," vysvětluje v knize Staré pověsti fotografické i ve stejnojmenném podcastu. Jejich místo na palubě zaujaly vzorky hornin z měsíčního povrchu.
Přesto se minimálně jeden fotoaparát Hasselblad z Měsíce na Zemi vrátil! Jinak se vždy zpět vracely jen kazety s nafotografovanými filmy.
Jiří Koliš: Staré pověsti fotografické I až III
Trilogie, celkem přes než 600 stran textu shrnujících formou samostatných "pověstí" zajímavé příběhy z historie fotografie. Vydalo nakladatelství Petit - Jiří Koliš v roce 2023. Trilogie vyšla v malém nákladu a není v běžné knižní distribuci. Prodává se pouze jako celek a je dostupná zde: (skolachuze.cz/index.php?produkt=493)
