V pražském kině Pilotů se ve středu 4. ledna odehrála předpremiéra filmu, jejíž součástí byla také beseda s Josefem Koudelkou a s režisérem Giladem Baramem.
Na stránkách České televize, která se spolupodílela na produkci filmu, se můžete dočíst, že snímek pojednává o fotografovi, jenž se vydává dokumentovat konflikt mezi Izraelem a Palestinou. V rozporu s tím ovšem zastávám názor, že se nejedná o film, který by byl a priori politického rázu – stejně tak nezachycuje při práci Koudelku jako fotožurnalistu.
Koudelka je umělec, a tak se na hranici mezi Izraelem a Palestinou vydává, aby zachytil ráz a charakter zemí, do kterých nemilosrdně zasáhl konflikt. Soustředí se na místa, která nenávratně změnila svou tvář.
Celý film je příjemně statický a geniálně tichý. Ne že by se jednalo o němý film. Autor snímku Gilad Baram, původem Izraelec, se zaujetím a důvěrou zachycuje pohyby fotografa. Ty posléze konfrontuje s fotografiemi, které zde pořídil, aby našel souvislost mezi Koudelkovými pohyby a výslednou podobou snímků.
Gilad Baram byl původně Koudelkovým asistentem. Po relativně krátké době však zjistil, že muž, který nepoužívá stativy ani další obvyklou techniku a své tři fotoaparáty nosí permanentně na krku, asistenta nepotřebuje. Ovšem nebýt jeho, žádný film o Josefu Koudelkovi by nejspíš nevznikl. Už jen proto, že fotograf by se bez jeho pomoci nebyl schopen dostat na mnoho zakázaných míst.
Baram Koudelku věrně doprovázel a všude s sebou nosil kameru. Šlo mu o zachycení pohybů člověka, který ho fascinoval. Že by z jeho záběrů mohl vzniknout celovečerní film, si uvědomil až o něco později.
Josef Koudelka a Gilad Baram spolu strávili u zdi dlouhé 800 km několik měsíců a celý film vznikal několik let. Podle Koudelky se tamní krajina velice dramaticky změnila. Nikdo už ji nikdy nenafotí tak jako on – ani on sám.
Každá jeho cesta do těchto dvou zemí přinášela nové obrazy. Mezi Giladem a Koudelkou se vytvořil hluboký přátelský vztah. Jak řekl sám fotograf: „Když něco dlouho pozorujete, tak to skutečně poznáte.“
Giladův klidný styl natáčení koresponduje se stylem fotografování Josefa Koudelky a podařilo se díky němu dostat do filmu i způsob Koudelkova uvažování o fotografii.
Josef Koudelka
- Josef Koudelka (78) patří k nejvýznamnějším fotografům 20. století.
- Proslavil se svými fotografiemi invaze vojsk Varšavské smlouvy do Prahy.
- Je členem proslulé fotografické skupiny Magnum Photos.
- Mezi jeho nejvýznamnější díla patří fotografické soubory Cikáni či Exily.
Režisér filmu se snažil diváka nijak nemanipulovat, chtěl mu dát prostor pro vlastní pohled a interpretaci. Celý film je otevřeným jevištěm myšlení každého z nás.
Já sama jsem v něm viděla umělce při plném soustředění, při hledání námětů, byla jsem ohromena citlivostí a důvěrností celého filmu, cítila jsem spojení mezi kameramanem a hlavní postavou a vytušila, že se snaží ukázat více, než by se na první pohled mohlo zdát.
Film stejně jako Koudelka sofistikovaně poukazuje na zločiny, kterých se lidé dopustili na krajině Svaté země, což fotograf okomentoval i během besedy: „Jedna i druhá strana se nějak bránit může, ale příroda, ta nemá jak.“
Ve čtvrtek 5. ledna film ověnčený řadou cen vstupuje oficiálně do českých kin. Pokud byste jej chtěli vidět, příležitost bude například v pražském kině Světozor nebo 11. ledna v kině Pilotů, kde se budete moci zúčastnit i besedy s Josefem Chuchmou – ten je autorem textů k připravované monografii o Josefu Koudelkovi.
