Jak se Jakub Bartoška k fotografování industriální krajiny dostal a co ho tam láká? Vysvětluje to v následujících odstavcích:
"Před dvaceti lety jsem ani pořádně netušil, že něco jako těžba hnědého uhlí existuje. Z dětství někde hluboko zasuté vzpomínky na hrdinné ostravské horníky byly to jediné, co jsem o tom všem věděl. Ale jak už to bývá, ten první impulz, zprvu nenápadný, dokáže ovlivnit zbytek života.
Jakub Bartoška
- Jakub Baroška je fotograf, který už roky dokumentuje industriální krajinu a život v severních Čechách.
- Více snímků a workshopy, které pořádá, najdete na stránkách:
www.krajemuhli.cz - Sledovat ho můžete také na Instagramu
@industrial_by_townsman
Pro mě to byla reportáž ve starém čísle National Geographic z rumunské továrny. Výroba uhelné černi zasáhla všechno a všechny v okolí komínů fabriky. Následovala obyčejná lidská zvědavost - je něco takového i u nás? A tak jsem se pomalu zaměřil na divoký sever, Mostecko.
Na první kontakt s povrchovým dolem vás nic nepřipraví. Rozměry dolů jsou pro laika nepředstavitelné. Tak ohromné přesuny hmot na velké vzdálenosti lze vidět v běžných provozech jen těžko. Obří kolesa bagrů ukusují zarputile terén a krajina se mění tempem tak rychlým, že se někdy musím podívat na staré záběry, abych zjistil, kde vlastně stojím. Vím moc dobře, že se Mostecko stalo obětí svého vlastního přírodního bohatství. Ale nedokážu si pomoct, pořád se tam vracím, ta dynamika je nepřenositelná.
Pár let jsem jen kroužil okolo a zaměřoval se na industriální krajinu a okolí dolů. Potkal jsem spoustu zajímavých lidí a vyslechl příběhy, které ukazují, jak složitý kraj to je.
Nedávno jsem navázal spolupráci s jednou těžební společností a díky ní mám možnost fotografovat i dole v dole. Práce horníků je přesně tak drsná, jak se jeví z fotek. Brutální terén, na jaře se topíte v blátě, v létě se smažíte zaživa - není kam se schovat, v zimě na kost ztvrdlá hlína, která bez problémů prorazí pneumatiku. K tomu gigantické, mnoho tisíc tun vážící ocelové stroje.
Bez opatrnosti je zranění jen otázkou času. Ale to zaměstnání má ještě jako jedno z mála takový ten chlapácký charakter. Slečinky tam dole prostě nevydrží.
Fotím stále na filmy, a dokud je budou vyrábět, změnu nechystám. Analogový byznys, analogové fotky."
(Za podporu děkuji společnosti SD, a. s.)
