Období masopustu je tradičně spojeno s maškarními průvody a hodováním. V poslední době se masopustní oslavy stávají stále populárnějšími a platí to i pro pražský Karlín, kde průvod maškar oslavil už 17. ročník. Sobotní veselici fotografoval Richard Horák, známý díky snímkům, které poeticky zachycují Prahu, její historické monumenty, uličky i zákoutí.
Masopust, jehož kořeny pravděpodobně sahají ještě do dob před příchodem křesťanství na české území, začíná po svátku Tří králů 6. ledna a končí Popeleční středou na začátku půstu před Velikonocemi.
Richard Horák
- Fotograf, držitel titulu MQEP (Master Qualified European Photographer) a ocenění z mnoha domácích i světových soutěží
- Jeho ústředním tématem je Praha
- Dlouhodobě spolupracuje s rubrikou Foto na Aktuálně.cz
- Web: www.richard-horak.cz/
- Sociální sítě: Facebook, Instagram
Protože Popeleční středa nemá pevné datum, masopust končívá různě, v době od poloviny února po začátek března. Letos připadla Popeleční středa na 26. února.
V minulosti se v období slavení masopustu tradičně konaly taneční zábavy, zabijačky i svatby. S masopustem se pojí typický jídelníček, jemuž dominují mastná a tučná jídla. Popeleční středou v závěru masopustu začíná několikatýdenní postní doba, období přípravy na Velikonoce.
Kromě jídla patří k masopustu neodmyslitelně i maškarní průvody. Písemné zmínky o masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. K maskám, které se objevovaly nejčastěji, patří medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem, a kobyla, skrývající často dvě osoby. Objevovaly se i masky báby s nůší, kominíka se žebříkem, kozla a mnohé další.
(S využitím materiálů ČTK)
