„Nebyl jsem na tom v té době psychicky úplně dobře a v zaplněných veřejných prostorech jsem prožíval stavy dost podobné panickým atakám. Na radu kamarádky jsem si s sebou začal nosit foťák, abych se od okolí trochu odstřihl. Zjistil jsem, že se při koukání do hledáčku cítím bezpečněji a vnímám podstatně menší množství informací, které mě předtím znervózňovaly,“ vzpomíná Gaberle. | Foto: David Gaberle