Vytvořit kvalitní portrét, který skutečně vystihuje charakter focené osoby, nemusí být žádná věda. Přesto existují určitá pravidla, kterých by se měl portrétní fotograf držet, aby výsledek byl co největší radostí pro něj i člověka před objektivem. Tato disciplína je specifická tím, že nejde jen o práci s fotoaparátem, ale také s modelkou či modelem. Velkou roli proto hraje také psychologie a schopnost najít si k portrétovanému svoji cestu.
"Mnohdy se mi stalo, že jsme se s člověkem nenaladili, tak jsme se raději rozešli a řekli si, že to zkusíme příště. Když chcete udělat dobrý portrét, je třeba být psycholog a pak je kolem ta další spousta věcí, jako technika nebo světlo," říká profesionální fotograf František Ortmann. Jeho kniha Tattoo Names plná portrétů lidí s výrazným tetováním se stala pro vyznavače undergroundu a alternativní kultury téměř kultovní záležitostí.
Ať už fotíte portréty svých přátel, nebo jste byli pověřeni nafotit celou rodinu, fotíte v parku, nebo máte k dispozici studio, tyto rady Františka Ortmanna se vám mohou hodit při cestě ke kvalitní portrétní fotografii.
1. Pozadí: tmavší bývá obvykle lepší než to světlé
Vždy nejprve přemýšlejte o pozadí, protože to je asi jediná věc, se kterou pak při samotném focení nebudete mít možnost nijak výrazně manipulovat. Nemělo by odvádět pozornost od objektu, vhodná je tedy hladká zeď, tmavě zelené listí a podobně. Hlavně jednoduchost, bez výrazných linií nebo vzorů. Není nic horšího než sloup nebo větev, která vypadá, jako kdyby vyrůstala z hlavy objektu.
Pokud fotografujete někoho proti jasnému pozadí, můžete skončit tak, že místo portrétu budete mít na snímku jen tmavou siluetu. Důvodem je jas pozadí, který způsobí to, že fotoaparát záběr podexponuje - a objekt pak vyjde tmavý. Abyste tento problém překonali, můžete vyklopit vestavěný blesk fotoaparátu. Ale i když přidáte světlo do tváře, stále budete mít problém s jasným pozadím - raději se mu tedy vyhněte.
Můžete také použít korekci expozice, kterou jsou vybaveny všechny moderní zrcadlovky. Přeexponováním objektu otevřením clony o jedno či dvě clonová čísla nebo stejným prodloužením času závěrky dosáhnete bez použití blesku správné expozice objektu na jasném pozadí. Pokud výsledky stále nejsou dobré, vyzkoušejte jiné pozadí: přednostně takové, které je tmavší než objekt.
Mějte na paměti, že obsahem snímku je váš objekt, proto nefoťte celé jeho okolí. Přibližte se fyzicky k fotografované osobě nebo použijte teleobjektiv či objektiv se zoomem a izolujte ji na jednoduchém pozadí. Hlavy mají svislý tvar, proto je fotografujte na výšku. Vodorovné portréty mohou vypadat nepřirozeně, ale kreativitě se meze nekladou, můžete tedy zkoušet.
2. Vzhled objektu: styling je velmi důležitý!
Věnujte velkou pozornost stylingu vašeho objektu, tedy oblečení, účesu, případně líčení. Pro portréty jsou vhodné jednolité barvy - zejména proto, že neruší. Jasné vzory nefungují: přitahují pozornost na sebe a odvádějí pozornost od tváře.
Stylizace může být atraktivní, ale zároveň existuje velmi tenká hranice mezi tím, co je ještě zajímavé a co už nevkusně výrazné. Pro začátek se držte jednoduchosti a přirozenosti a postupně můžete začít experimentovat.
3. Výběr objektivu: stačí i levná "padesátka"
Portrétní objektivy se vyznačují jednak dobrou světelností a vždy se jedná o teleobjektiv (od ohniskové vzdálenosti 50 mm výše). Ten totiž dokáže zachytit portrétovanou osobu tak, jak jsme zvyklí ji vnímat svým zrakem. Fotíte-li někoho z 1,5 až dvou metrů, vypadá tak, jak jste zvyklí. Pokud ale fotíte z kratší vzdálenosti, dochází k perspektivnímu zkreslení, které obličej deformuje.
Portrétní objektiv umožňuje právě onen dostatečný odstup. "Začínající fotograf potřebuje k dobrému portrétu samozřejmě chuť fotit, kvalitní zrcadlovku, protože skýtá neomezené možnosti, a portrétní objektivy, za které považuji objektivy od 50 mm dále - může to být klidně objektiv za šest až sedm tisíc korun, jako je třeba Nikkor 50 mm f/1.8. Nepotřebujete objektiv za 50 tisíc," dodává fotograf František Ortmann.
Opět se ale nemusíte trápit čísly, prostě se ptejte po portrétních objektivech, ať už u prodejce, nebo při googlování na internetu. Lze využít i akčních nabídek takzvaného cashbacku - jinými slovy, část z ceny objektivu dostanete zpátky, takže jeho nákup vyjde levněji. Například u Nikonu běží zimní cashback do konce ledna a podobnou nabídku mají momentálně i jiné značky (třeba Canon, Fujifilm, Sony, Panasonic i Olympus).
4. Úhel pohledu, kompozice a rada, jak vypadat štíhlejší
Pokud nepořizujete snímky zločinců pro místní policejní oddělení, nefotografujte objekt přímo z čelního pohledu. Nechte objekt, aby se natočil tělem trochu do úhlu (zhruba 45° směrem od vás) a otočil hlavu zpět tváří k vám. Tato póza působí příznivěji a osoby rovněž vypadají štíhlejší.
Stejně jako u všech druhů fotografie i zde platí, že čím kreativnější, tím lepší. I tak ale existuje pár jednoduchých pravidel, kterých je vhodné se držet. Pravidlo třetin a zlatý řez je základ. Obličej v hledáčku umístěte tak, aby zaplnil horní nebo pravou třetinu snímku.
Pokud se objekt nedívá přímo do objektivu, zanechte prostor ve směru jeho pohledu, nikoliv naopak. Také umístění očí v horní třetině snímku je vizuálně přitažlivější. Pohledy zblízka jsou také pro diváka atraktivní.
Kreativitě se ovšem meze nekladou a tvořivým lidem může dodržování klasických pravidel připadat jako klišé. Zde pak platí jediné: foťte a své výtvory ukazujte objektu i nezávislým pozorovatelům a vyhodnocujte jejich reakce.
5. Expozice? Nenechte se svazovat automatikou
Automatické nastavení fotoaparátu může být příjemným usnadněním, ale často jedině s manuálním nastavením můžete dosáhnout té správné expozice. V případě portrétů se totiž u automatického nastavení fotoaparát nechává zmást světlými tóny v obličeji a celou fotografii pak podexponuje.
Nemusíte se ale trápit s nastavováním zcela všech parametrů. Zvolte režim priority clony, kterou je dobré nastavit širokou - v rozmezí 2.8 až klasických 5.6, kvůli rozostřenému pozadí. Zrcadlovka si pak v návaznosti na clonu sama zvolí nejvhodnější čas závěrky.
Chcete-li však pracovat plně manuálně, nad rychlostí závěrky je potřeba přemýšlet v souvislosti s použitým objektivem, respektive jeho ohniskovou vzdáleností. Platí zde obecné pravidlo, že rychlost závěrky by měla být vyšší než ohnisková vzdálenost. Se širokoúhlými objektivy pak lze použít delší časy. Moderní objektivy však disponují kvalitními stabilizátory obrazu, a tak lze i ve zhoršených podmínkách či u pohybujících se objektů použít i delší čas.
