reklama

Foto: Toto je nová generace českých zoo

1/60 Přehled fotografií

V zázemí Pavilonu kočkovitých šelem se narodil samec tygra sumaterského. V Praze jde již o třetí generaci těchto mimořádně vzácných šelem. Znovuotevření pavilonu pro návštěvníky se kvůli klidu pro mládě výrazně oddálilo.

ygr sumaterský je nejmenším z pěti poddruhů tygra. Patří ke kriticky ohroženým druhům. Žije pouze na ostrově Sumatra v Indonésii. V tamních rezervacích zbývá jen něco málo přes 400 jedinců. V zoologických zahradách Evropy žije kolem 100 zvířat. Odchovy v zajetí jsou stále raritou.

Světový šampion ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek, pokřtil mládě Lachtana narozené v Zoo Praha jménem Wendy.

Při křtinách sjel Vavřinec Hradilek na kajaku skluzavku do bazénu lachtanů a v přítomnosti matky mladé samičky, Abeby, předvedl dokonalý eskymácký obrat. Od samce Melouna později dostal polibek jako gratulaci ke včerejšímu vítězství na mistrovství světa.

Na začátku léta zažila pražská zoo dva porody žiraf. Nejprve 30. června 2013 porodila žirafí samice Nora samečka, později pokřtěného na Tadeáše.7. července se pak žirafě Elišce narodila Amálka. Tento porod mohla díky instalované kameře sledovat online i veřejnost.

V pražské zoo se 18. července 2013 narodila další mimořádná mláďata. Jsou jimi čtyři štěňata jihoamerických psů pralesních. Jinde v Česku nejsou tyto šelmy k vidění.Otcem tří samiček a jednoho samce je geneticky velmi cenný samec, který je nepříbuzný ostatním psům pralesním v Evropě - do Prahy se dostal až z Japonska. Psi pralesní jsou vzácní v přírodě i lidské péči. V Praze se naposledy množili před 10 lety.

Pražská zoo si pořídila nový druh ptáků - tinamy. Ty se začaly v létě množit. Již těsně po vylíhnutí připomínají malé tinamy své rodiče a jsou takřka samostatné. Dospělí jim jen ukazují, co a kde sníst a vodí je.

V objektu, který za běžného provozu slouží jako Vzdělávací centrum, fungovaly během červnových povodní ptačí a plazí líhně, ve kterých se líhlo jedno mládě za druhým. Celkově se z vajíček evakuovaných před povodní vylíhla sedmdesátka mláďat 25 druhů ptáků a přes stovku mláďat 10 druhů plazů. Na snímku jeden z povodňových přírůstků, mládě dvojzoborožce. Mezi ptáky, které se i za mimořádně ztížených podmínek podařilo odchovat, jsou například kriticky ohrožení sojkovci modrotemenní, dále majny Rothschildovy nebo supi mrchožraví. Z plazů je třeba jmenovat mimořádně choulostivé agamky písečné a želvy texaské, které pražská zoo odchovala jako první v Evropě. Pozoruhodný je příběh dvojčat zcela výjimečně odchovávaného dvojzoborožce nosorožčího. Ta se vylíhla již na počátku května a rodiče je krmili v dutině, kterou - jak je pro tento druh typické - zazdili. Z ní je chovatelé před blížící se povodní museli vysekat a přemístit do bezpečné části zoo v náhradním špalku umístěném na zemi. Jakmile je však spojili s rodiči, vše se okamžitě vrátilo do přirozeného stavu. Matka i otec se o ně opět svědomitě starají.

Chov supů v pražské zoologické zahradě zaznamenal v letošním roce několik mimořádných úspěchů. PO povodních se vylíhla hned tři mláďata ohrožených a zcela raritně odchovávaných druhů. Chovatelům se poprvé v historii podařilo odchovat dvojčata ohroženého supa mrchožravého a mládě supa hnědého. Mláďata supa mrchožravého musela být k adoptivním rodičům (na snímku). Rodiče malých supů totiž museli být z důvodů povodně evakuováni do Zoo Ostrava. "Nejprve jedno a později i druhé mládě jsme podložili pod adoptivní rodiče. Ti se začali výborně starat," popisuje kurátor ptáků Zoo Praha, Antonín Vaidl.

V olomoucké Zoo se lvici Lilly narodila 11. srpna 2013 lvíčata. Jedná se o dva samce vzácného druhu lva berberského.

Od první poloviny 20. století je tento poddruh lva považován za v přírodě vyhynulého. Informace o úplném vyhubení vyvrátila před lety zpráva o jejich chovu ve lvinci marockého krále. Později následovalo jejich rozšíření do zoologických zahrad. Kromě Zoo v Rabatu se lvi berberští chovají v sedmnácti zahradách v Evropě, jejich populace čítá cca 77 jedinců, z toho pouze ve třech zoo (Zoo Olomouc a dvě zoo v Německu) dochází k jejich rozmnožování. Chovných berberských lvů je málo a příbuzenských vazeb mezi nimi příliš mnoho, proto je sestavení chovného páru velmi obtížné.

V ostravské Zoo se v červnu narodil hroch. V září byl pokřtěn na Kvida. Celkem se v historii chovu hrochů v Ostravě podařilo odchovat 18 mláďat. Tento sameček je tedy 19. mládětem.

Po prvních týdnech života, kdy mládě trávilo téměř veškerý čas ve vodě, posléze odvážně podnikalo první výpravy na souš a poznávalo prostředí kolem sebe. Doprovází tak svou mámu, která z vody vylézá převážně za potravou.

Křtiny proběhly souběžně s oslavami narozenin obou jeho rodičů, Katky a Honzy. Ten je momentálně nejstarším hroším otcem v Evropě. Samice Katka se narodila 31. srpna 1977, samec Honza je o 10 let starší, narodil se 20. července 1967.

Hejno kondorů havranovitých v ostravské zoologické zahradě má od května 2013 nového člena. Po několika letech se tamnímu páru podařilo přirozeně odchovat mládě. Návštěvníci zoo je mohou vidět ve voliéře společně s rodiči a dvěma staršími sourozenci.

Dvě samičky axisů indických se v ostravské zoo narodily krátce po sobě. První 14. července 2013 a druhá 1. srpna. O obě se jejich mámy pečlivě starají, takže samičky se mají čile k světu. První dny po porodu mohli mláďata ve výběhu najít jen opravdu pozorní návštěvníci. Tak jako u většiny zástupců jelenovitých zůstávají rovněž mláďata axisů několik dní po narození oddělená od stáda a choulí se v trávě, pravděpodobně aby se ukryla před predátory. Jejich matky se zdržují opodál a pravidelně je přicházejí nakrmit.

V jedné z pěti voliér ptáků Tibetu a Číny v ostravské zoologické zahradě odchovává pár slípek šedohlavých své první potomky. Mláďata se vylíhla 10. července 2013. Slípka šedohlavá je v dospělosti nápadná svým sytě modrým zbarvením peří a dlouhými prsty nohou.

Hnízdí většinou v rodinných skupinách, ve kterých se rozmnožuje jeden pár a ostatní ptáci, často i starší potomci páru, pomáhají s odchovem.

V Zoo Ostrava se s příchodem prázdnin vylíhla mláďata nandu pampových. Podobně jako u australského emu hnědého i u nandu pampových péči o potomstvo obstarává výhradně samec.

Samec nandu pampových se páří s více samicemi, které pak snáší vejce do jednoho hnízda. Hnízdo je přibližně 1 m široké a vystlané suchými rostlinami. Snůška může mít až 30 vajec, doba inkubace je 35-40 dní. Samec pak o mláďata pečuje do stáří asi 6 měsíců. Vodí, střeží a ochraňuje je, o potravu se ale od prvních dní starají mláďata sama.

Vzácná prasata visajánská, chovaná v ostravské zoo, mají od 29. května 2013 tři potomky. Příkladně o ně pečují oba rodiče. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat mají i tato ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí.

Porod byl v rámci záchovného programu mimořádná událost, protože prase visajánské patří ve volné přírodě k velmi vzácným druhům a v Červeném seznamu ohrožených druhů je zařazeno do kategorie "kriticky ohrožený druh", což je poslední kategorie před kategorií "vyhubený v přírodě".

Lama vikuňa v plzeňské Zoo.

Malý sameček velblouda dvojhrbého přišel v PLzni na svět 22. března 2013 jako 9. potomek samice Goldie. Pozoruhodné je, že to je další velbloud po dvou letech, a to na den přesně. "Brčo-Majáles" se totiž narodil 22. 3. 2011. Velbloud měl vzácné kmotry - úřadující fotbalové mistry z FC Viktoria Plzeň - Marka Bakoše (vlevo) a Radima Řezníka. ´Jméno bylo jasné - Viktor!

Prase savanové v plzeňské zoo.

Mláďata nyaly nížinné v plzeňské zoologické zahradě.

Mangusty v Zoo Plzeň.

Tygr sumaterský.

Tygr sumaterský.

Maki trpasličí.

Kosmani stříbřití.

Plameňák kubánský

Tygři ussurijští.

Želva pralesní.

Pižmovka bělokřídlá.

Kotul veverovitý.

Buvolec běločelý