Foto: Toto jsou nejkrásnější aleje v Česku za rok 2013

1/61 Přehled fotografií
Jedovnická alej (Jedovnice, Jihomoravský kraj).  Stromořadí cca 200 lip a jasanů lemující silnice vedoucí z Jedovnic do Lažánek a do Rudice. Největší obvod má lípa u zastávky autobusu v Jedovnicích.
Priessnitzova lázeňská kolonáda (Jeseník, Olomoucký kraj) je klenotem, který je radno opatrovat. Každá procházka v ní z Vás dělá lepšího člověka s o něco lehčí a čistší duší, i plícemi. Majestátnost lip člověku připomene to dobré, co v českém národu, jeho historii a tradicích je - dodá mu přiměřenou dávku sebedůvěry a hrdosti na to, že je tím, kým je. Mohutné stromořadí klenoucí se nad cestou nabízí ochrannou náruč, která mu dá zapomenout na starosti všedního života a ponořit se do konejšivé meditace. Šeptající listoví hladí po duši a mezery mezi ním propouští paprsky symbolizující naději nejen na světlo na konci cesty.
Alej Na valech (Polička, Pardubický kraj). Alej lemuje přístupovou cestu do městského naučného parku v Poličce ze západní a východní strany. Vede podél severního břehu Synského rybníku souběžně s vnější stranou jižní částí hradebního pásu středověkého opevnění historické části města. Alej je součástí městské památkové zóny a je vyhlášena významným krajinným prvkem. V letech 2008−2009 byla alej ošetřena v rámci projektu financovaného městem Polička s podporou Státního fondu životního prostředí ČR.
Alej u obce Králíky (Králíky, Pardubický kraj) . "Bydlím v Králíkách několik let a toto je jejich krásné místo, v létě, v zimě, v létě, ve dne, v noci," píše autorka snímku. 
Osová alej ve Veltrusech (Středočeský kraj).  V celoročně volně přístupném parku ve Veltrusech se nachází hnedněkolik alejí, které stojí za návštěvu. Procházku pěší i na kolech těmito alejemi vám zpestří kromě samotného barokního zámku i řada empírových a romantických staveb. Aleje jsou různého stáří, vysazují se i nové, protože ne všechny stromy vydržely zničující povodeň v roce 2002. A bohužel i letošní červnová povodeň zasáhla tohle krásné místo. V parném létě vám koruny stromů poskytnou blahodárný chladivý stín, ale nejkrásnější je centrální alej vedoucí od zámku k mostku se sfingou asi na podzim, kdy se stromy zbarví a vy jdete po zlatem sypaném koberci.
Lipová alej v Rosicích (Rosice, kopec sv. Trojice, Jihomoravský kraj).  Rosická lipová alej spojuje čas dávno minulý se současností tím nejkrásnějším a nejmalebnějším způsobem. Pod korunami staletých stromů na vás dýchne historie - vždyť tudy vede křížová cesta z roku 1780 a kaple na konci aleje byla postavena ještě o téměř 100 let dříve. A tak už jen stačí si představit panstvo z blízkého zámku či prostý lid a mladé stromy kolem - zní to skoro pohádkově. A dnes? Potkáte zde rodiny s dětmi, zamilované dvojice, pejskaře, sportovce, amatérské i profesionální přírodozpytce i odpočívající jedince. Alej slouží od nepaměti jako místo setkávání lidí, ať už to byly starobylé či ty dnešní poutě, pálení čarodějnic, oslava Dne Země se základní školou a jiné organizované či spontánní akce. Zkrátka, když v Rosicích jdete "na Trojici", tak tam nikdy nejste sami.
Alej na Anenský vrch (Andělská Hora, Moravskoslezský kraj). Alej na Anenský vrch byla v roce 2008 vyhlášena za památnou. Počátky této aleje lemující cestu k poutnímu kostelu svaté Anny jsou vázány na období vzniku kostela a poutní cesty k němu.  Nejstarší stromy nacházející se v horní třetině mají odhadované stáří více jak 200 let a dosahují obvodu kmene až 400 cm. Nejčastěji jsou zde zastoupeny lípy. Alej patří k nejzachovalejším a nejúplnějsím starým alejím v CHKO Jeseníky. Zároveň je velice působivou dominantou krajiny i města Andělská Hora. Alej je hojně využívána lidmi k procházkám a návštěvníky, kteří se chtějí podívat ke kostelu. Jednou za rok se zde pořádá pouť a s tím spojená křížová cesta, která je umístěna v horní části aleje.
Křížový vrch u Cvikova (Cvikov u Nového Boru, Liberecký kraj). Autor napsal do popisku fotografie pouhá dvě slova: "Krásná procházka..."
Alej pod Hořínkovou hájenkou (Buchlovice, Zlínskýn kraj).  Tato javorová alej byla vysazena počátkem 20.století jako součást ozeleňovacích akcí prováděných bratry Berchtoldy, tehdejšími majiteli hradu Buchlova. Alejí vedla původní cesta z Buchlovic směrem na hrad Buchlov nazývaná jako Rytířská cesta. Původní délka aleje je 456 m, během posledních desetiletí ovšem o alej nebylo nijak pečováno, takže značně zarostla náletovými dřevinami a mnohé stromy uhynuly, zejména v horní části. V roce 2012 a 2013 se podařilo aje obnovit. Nálety byly odstraněny, zbylé stromy ošetřeny a nové stromy dosazeny do původní délky. Alej se tak stala atraktivním místem, kudy projde mnoho turistů na hrad Buchlov či do Buchlovic. Zárověň jde o dominantu krajiny patrnou z mnoha okolních míst. (Žlutá turistická trasa z Buchlovic na hrad Buchlov)
Valdštejnova lipová alej. (Jičín, Královéhradecký kraj).  Areál lodžie a stromořadí lip představuje součást skutečně mimořádné realizace, založené v krajině Českého ráje mezi Jičínem a Valdicemi. Jde o první ranně barokní či pozdně manýristickou krajinnou kompozici takového rozsahu v Čechách.  Iniciovaná v 17. stoletím Albrechtem z Valdštejna. Lipové stromořadí spojuje vévodské město Jičín, lodžii a libosad s kartuziánským klášterem ve Valdicích. V letech 2011- 2013 proběhla rozsáhlá revitalizace aleje, a to vykácením starých a nemocných lip a zasazením nových.
Albertovská alej (Albertovec u Bolatic, Moravskoslezský kraj). Z Bolatic přes Albertovec do Kobeřic stojí překrásná, rovná, asi 4 kilometry dlouhá alej. 16. února 2013 náš kraj již několik dnů dusila těžká inverze a příroda odpočívala pod souvislou sněhovou pokrývkou. Přesto jsme se vydali na cestu z Bolatic do Rohova. Naše alej v tomto mrazivém dnu vypadala velice tajemně - viditelnost do 200m, sněhem pokrytá pole, v ovzduší bělavý opar a před námi…cestička lemovaná mocnými kmeny a zastřešená větvovím. Než jsme došli do Rohova, cíle našeho putování, prošli jsme ještě několika alejemi, z toho jedné bych tipoval maximálně 3-4 roky od založení. I když se v takovéto dny nedoporučuje pobyt venku byl jsem rád, že jsme s přáteli vyrazili.
Třešňová alej u Nimpšova (Nové Syrovice-Dešov, Kraj Vysočina). Autorka přidala k soutěžnímu snímku originální popisku: "24. 3. 1892 šli lesní dělníci z práce domů a uviděli hrozná zvířata, proto pudem sebezáchovy vylezli na stromy v aleji ovocných stromů."
Javorová alej u obce Mezná (Ústecký kraj). "Překrásná javorová alej u obce Mezná v Českém Švýcarsku je úžasným místem, které dokáže potěšit a vykouzlit úsměv ve tváři každého člověka, Hlavně v podzimním období, kdy stromy hrají nejrůznějšími barvami, je pohled na alej doslova dechberoucí!"
Lipová alej na Uhlířský vrch (Bruntál, Moravskoslezský kraj)." Když jsem procházela okolí Bruntálu velmi se mi líbila krásná lipová alej kterou dal vysázet v letech 1766 - 1770 svobodný pán komtur von Riedheim. Je dlouhá asi 1km a skládá se z hlavní a dvou vedlejších alejí," napsala ke svému soutěžnímu snímku autorka.
Strašidelná alej mezi Čáslavicemi a Sádkem na Moravě (Vysočina). Jeli jsme tudy na kolech a padl na nás tísnivý pocit - úplně jsme se báli těmi stromy projet, jako by nikoho nechtěly pustit mezi sebe. Posílám tyto fotky jako upozornění, že ne všechny aleje jsou vzdušné a prosvícené sluncem - jsou ty, na které nikdo nedbá, málokdo tam zavítá a nikdo je neprořezává. Tato alej působila nesmírně dramaticky, každý strom živá nahněvaná bytost.
Platanová alej ve Strážnici (Jihomoravský kraj).   Malebnou platanovou alej, na kterou se díváte, najdete v zámeckém parku města Strážnice. K tomuto překrásnému místu mám své osobní citové pouto, a to nejenom já, jak se dozvíte o několik řádků níže. Již sedm let od té doby uplynulo, kdy jsem stál na tomto místě poprvé. Byl to slunný květnový den. Stál jsem poblíž této aleje a čekal, až se místo vylidní, protože jsem si ji chtěl vyfotit. Netrvalo dlouho a dočkal jsem se. Mohl jsem zvesela začít fotit. Zabraný do focení jsem si ani nevšiml, že za mnou stojí dívka. Čekala, až dofotím, aby mi nepřekážela v záběru. Spatřil jsem ji poté, co jsem se otočil. Na první pohled jsem byl její krásou okouzlen. Usmál jsem se na ni a pravil: "Díky." Ona se jenom pousmála a vydala se napříč alejí. Otočil jsem se za ní a drze na ni zvolal: "Hej, nechce tak krásná dívka udělat pár fotek?" Nechtěla. Pospíchala, prý na ni už čekali. Přemlouval jsem ji. Po kratším přemlouvání svolila jednu jedinou fotku. Neváhal jsem. Ještě jsem si od ní vzal kontakt s tím, že ji musím výslednou fotku přeci poslat. Kontakt jsem dostal, slib jsem dodržel a po pár příjemných setkáních jsme se více sblížili a od té doby jsme spolu sedm let. Moc za to děkuji.
Lipová alej u Uherského Ostrohu (Moravský Písek, Zlínský kraj). Jedná se o jednu z nejstarších alejí okolo silnic, které ve Zlínském kraji jsou. Podle některých zdrojů dokonce jedna z nejstarších zachovaných v ČR, ikdyž ne zrovna zachovalých. Alej zde stojí téměř 170 let, takže "pamatuje" i národní obrození. Lidé zde bohužel jezdí velmi vysokou rychlostí a čas od času se stane i tragická nehoda. Přitom by stačilo snížit povolenou rychlost nebo v kritických místech postavit svodidla.
Kaštanová alej mezi Osovem a Skřiplí (Středočeský kraj). Dechberoucí stoleté stromy lemující příjezdovou cestu k osovskému zámku. Zámek patřil rodině Palivcově, mezi jejíž nejbližší přátele patřil Karel Čapek. Od Václava Palivce také dostal jako svatební dar vilu ve Strži. Alej je mezi místními velice oblíbená. A já ji doslova miluju :-)
Lipová alej v Hrušové (Hrušová u Vysokého Mýta, Pardubický kraj). Jednou z dominant obce Hrušová je lipová alej přes 150 let stará. Alej vede středem obce a žije svým každodenním rušným životem. Čítá 69 mohutných a vzrostlých lip a 14 mladých dosazených stromků, které snad budou za sto let obdivovat budoucí generce. Doufejme, že v té době bude lidstvo stále s respektem vzhlížet ke stromům...
Rybářská alej v Přerově (Olomoucký kraj). Přerovská - Rybářská alej zvítězila v soutěži Alej roku 2012. Zvítězila díky velké oblibě Přerovanů a díky mimořádné návštěvnosti ať již sportovců, maminek s kočárky a dětmi, cyklistů projíždějících po "cyklostezce Bečva" jejíž polovinou probíhá, lidí relaxujících na zdejších lavičkách, ale i skupinám dětí z mateřských školek využívající alej k vycházkám a seznamováním se s přírodou podél řeky Bečvy. "Bohužel,  ani po uplynutí více jak půl roku od vyhlášení vítěze nebyla doposud žádná odezva k úpravě a dosazování stromů v Aleji ze strany Magistrátu města Přerova," povzdechl si autor fotografie. 
Mezenská alej (Mezní Louka, Ústecký kraj).  Dle dobových fotografií pochází tak asi z roku 1890. Odbočka ke hřbitovu je jírovec madal. Tato alej měla v minulosti namále, když ji jeden starosta chtěl nechat vykácet, aby se rozšířila komunikace. Naštěstí k tomu nedošlo, naopak jiný starosta později nechal dosadit místa po uhynulých stromech novými stromky stejného druhu. Je to jediná spojnice obce Mezná se světem. Na podzim se nádherně zbarvuje do zlata. Koruny stromů poskytují v parném létě příjemný stín mnoha turistům, kteří po této cestě putují národním parkem České Švýcarsko.
  Lipová alej v Lemberku (Liberecký kraj). Tentýž autor jako u cvikovské aleje, tatáž slova: "Krásná procházka...".
Na Hrádku v Třebíči (Kraj Vysočina) . Hrádek má charakter městského parku, založeného jako Masarykovy sady kolem roku 1926, oblíbeného výletního místa návštěvníků Třebíče i oblíbeného oddychového místa Třebíčanů. Důvodem oblíbenosti je krásný výhled na velkou část města Třebíče, mimo jiné též na třebíčskou židovskou čtvrť, zapsanou v seznamu UNESCO. Název místa se odvozuje od zříceniny středověké bašty v jihovýchodní části Hrádku.
Břehovská alej (Břehy u Přelouče, Pardubický kraj). "Alej která se zdá nekonečná, ale má svůj konec," píše o březovém stromořadí autor.
Bezvěrovská alej mezi Bezvěrovem a Boněnovem (Karlovarský kraj). Dominanta v krajině Tepelské vrchoviny, zdaleka viditelná liniová zeleň na bezlesém horizontu. Alej též tvoří hranici CHKO Slavkovský les.
Kaštanová alej v Českých Velenicích (Jihočeský kraj). Centrem Českých Velenic, podél Revoluční ulice, vede velká kaštanová alej, která je pro město natolik charakteristická, že se kaštanový list ocitl i v městském znaku. Alej je vyhlášená jako významný krajinný prvek a v roce 2012 se v této soutěži stala "Alejí Jihočeského kraje". Alej byla vysazena v letech 1910 - 1915 a tvořena byla výhradně jírovci maďaly - kaštany koňskými.
Čelákovická alej u náhonu  (Středočeský kraj).  A lípy se dívají… Stíny korun lip u náhonu Labe v Čelákovicích už dlouhá léta tvoří romantické a tajemné podloubí pro milostná dostaveníčka, soukromé rozhovory věřících z nedalekého kostela, i pro rozjařené hry dětí z blízké školy. Řeka, která tudy tekla dávno předtím, než se zde usadili lidé, si i díky tiché kráse lipové aleje lemující její pravý břeh zachovala kouzlo starých časů. Je tu kostel s románskými základy, mlýn, vede tudy původní cesta kolem Labe, jak ji znali naši předkové. Omamná vůně květů na jaře, šumění hustého listí za letního dne, záplava barev vystupujících z mlhy na podzim, i neslyšný šepot dopadajících sněhových vloček v době vánoční - tím vším stará alej láká ty, kdo prochází kolem. A urostlé lípy se pak na ně shora dívají a poslouchají jejich myšlenky - mlčky, ale s pochopením. Alej tvoří hranici území klidu a míru nejen pro lidi, ale třeba i pro labutě, kachny, potápky a další ptáky, kteří se zde slétávají zejména v zimních měsících. Bydlí tu i rodinka divokých nutrií, které zde už několik let pravidelně vyvádí svá mláďata.
Lipová alej v Dubové (Radkov - Dubová, Moravskoslezský kraj).  Dveře na konci cesty stoupající do kopce lemované dvěma řadami lip. Večer je jejich světlo magické. Jsme k němu přitahováni jako můra k lampě, navrací prenatální vzpomínky, vidíme záblesk na konci tunelu. Dnes již neobvyklé místo u nás. Dřívější kočárová alej spojující radkovský kostel s barokním zámkem v Dubové. Stromořadí unikátně pěstovaných lip vzniklo v roce 1826, kdy se stalo součástí záměru rekultivace zdejší krajiny. V malebných vískách nad řekou Moravicí se budovaly cesty lemované stromy. Měly stejnou funkci, kterou nabízejí i dnes procházejícím a projíždějícím - stín a lahodné ovoce.
Alfrédovská alej (Alfrédov, Kostelec, Plzeňský kraj). Přibližně dvěstěletou oboustrannou alej o 101 stromech tvořenou 87 lípami malolistými, 8 jírovci maďaly a 6 javory kleny nalezneme podél cesty od dvora Alfrédov k obci Kladruby. Alej je významnou estetickou a krajinnou dominantou v otevřené krajině. Od roku 1987 je alej chráněna jako památné stromy.
U Kuksu (Královéhradecký kraj). "Je sice mladá ale krásná," poznamenává k této malebné javorové aleji stručně autor fotografie. 
Zlatá stezka, též Kalvárka (Volary, Jihočeský kraj).  Vede v trase historické obchodní Zlaté stezky, po níž se ve středověku z podunajského Pasova přes Šumavu do Čech dopravovala sůl. Z Volar vede ke hřbitovu a dále ke křížové cestě na vrchu Kamenáči. Má 195 číslovaných stromů, dubů a javorů. Je dlouhá cca 1 km.
Ke Skřivánčímu vrchu (Aš, Karlovarský kraj). Jedna z alejí, zatím nepokácená, vysazená ještě před odsunem (vyhnáním) německého obyvatelstva z lokality. Dlouhodobě ponechána svému osudu. Převedena z dřevin rostoucí mimo les na lesní pozemek. Důvodem může být i slabší forma ochrany. "Doufáme, že město se nerozhodne alej pokácet, byť postupně. Doufáme, že umístnění v soutěži Alej roku 2013 přispěje k větší ochraně zeleně v našem městě - Aši," dodává autor fotografie Jaroslav Staněk.
Mandloňová alej (Horní Věstonice, Jihomoravský kraj). Mandloň patřila v krajině pod Pálavou vždy mezi druhy stromů, které zpestřovaly sortiment ovocných stromů s tím, že velmi dobře snáší sušší polohy a sprašové půdy. Z historie lze vycházet z toho, že v každé vinici se nacházela višeň, rybízy, ořešáky, mandloně, které byly prvními kvetoucími stromy v této krajině. Výsadbu provedly obyvatelé bydlící na této ulici v celkovém počtu 120 stromů v šesti odrudách. Výsadba byla provedena v roce 2000. Jedná se o jedinou alej pod Pálavou, která lemuje vstup do CHKO Pálava.
Ovocná alej u Šidlen (Milotice, Jihomoravský kraj).  Pýchou Milotic je barokní zámek ze 16. století a areál vinných sklepů Šidleny, kde dnes napočítáme na 250 vinných sklepů. Všechny příjezdové cesty k Šidlenám jsou lemované ovocnými alejemi, nejvíce frekventovaná je právě tato. Miloticemi vedou trasy dvou cyklostezek (Moravská vinná, Mutěnická) a právě tato alej na šidlenské cestě čítající 58 stromů třešní a 64 višní poskytuje projíždějícím cyklistům, turistům a všem příchozím ke sklepům příjemné osvěžení v podobě několika druhů třešní a višní od raných odrůd po ty pozdní. V sezoně jsou stromy často obsazeny dětmi, zejména chlapcům šplhajícím po stromech, třešně přímo ze stromů chutnají nejvíce. Ženy jsou aleji vděčné za úrodu, kterou doma proměňují na lahodné kompoty a marmelády. Muži zase ostře hlídají kvalitu a zralost višní - vždyť v letním období není nad dobrý višňák a v zimě zahřeje dobrá višňovka. O zbytek úrody z nejvyšších větví se postarají špačci. Alej mimo svou užitkovou hodnotu na jaře nádherně kvete, v letních měsících poskytuje příchozím po asfaltové komunikaci příjemný stín, na podzim krásnou scenérii svým zbarvením a svoje kouzlo má i v zimě.
Antoníčkovská (Blatnice pod sv. Antonínkem, Ostrožská Lhota, Jihomoravský kraj).   Alej, převážně lipová, prostoupená stromy akátů a jírovců, se vine po jihozápadní straně kopce nad známou vinařskou obcí Blatnice pod sv. Antonínkem k tamnímu kostelíku, stojícímu na jeho samém vrcholku (350 m). Kromě romantických vycházek a neopakovatelných výhledů do širokého okolí se zde konají pravidelné a hojně navštěvované poutě s církevními obřady celebrované pod širým nebem, neboť návštěvnost už dávno přerostla kapacitu kostelíka. Procházka kvetoucí alejí a okolní krajinou působí uklidňujícím, pro vnímavější až magickým dojmem. Snad proto si zdejší kopec vybrali již dávno před příchodem křesťanů původní pohanští obyvatelé jako obětiště a místo svých rituálních obřadů, kteréžto (jako i mnohé jiné) nechali údajně zničit věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří procházeli i tímto krajem. Cestou zpět do Blatnice vytéká po levé straně aleje pramen s údajně léčivou vodou na všeliké neduhy oční. Kdo tyto problémy nemá, může popojít o kousek níže, kde vás rádi uvítají a pohostí místní vinaři ve svých búdách, skýtajících kvalitní vína ze zdejších vyhlášených a dobře udržovaných vinic.
Jiříkovická alej (Radňovice - Jiříkovice, Kraj Vysočina). Cesta z Radňovic do Jiříkovic, nedaleko Nového Města na Moravě, nepatří mezi ty, které by se mohly pochlubit letitými velikány. Rostou tu jasany, javory a další stromy. Jedinečná je ale zdejší alej především díky jeřábům. Jasně červené jeřabiny, symbol zdejšího kraje, jsou jako korálky zářící v ranním slunci. Kdysi bývaly jeřáby téměř u každé cesty, dnes je jich jen poskrovnu. Přesto na Vysočinu vždy patřily a stále patří.
Alej břestovce západního (Hradec Králové, Královéhradecký kraj). Celtis occidentalis. Výjimečnost v České republice, nádherné tvary stromů, výborný zdravotní stav.
Torzo lipové aleje na Starém kopci (Vysoké Chvojno, Pardubický kraj). Tato alej se nachází pár kroků od místa, kde od mala do současnosti žiji. Častokrát se vracívám z výletů právě pod korunami vzrostlých lip této aleje, stromy mě vítají. Když jsem byla malá, častokrát jsme brali dřevěné saně a s kamarády sjížděli Starý kopec. Nad hlavou větve pokryté sněhem, bílé krajkoví a nad ním modř oblohy. Krásné časy. Nevím, proč se říká této silnici Starý kopec. Zřejmě se jednalo o původní hlavní cestu do obce. Netuším ani, jak je alej stará. Mám doma fotografii z 50. let 20. století, na které je ještě alej kompletní. Mnoho stromů bylo pokáceno. Některé poslední lípy v horní části jsou k tomu značně zarostlé náletem jiných dřevin a hlavně keřů. Šíří se též zvěsti, že alej čeká další kácení, snad i likvidace. A to mě velmi mrzí. Alej zkrátka na toto místo patří a touto nominací chci dát o ní poprvé a možná naposledy vědět.
Lipová alej Běstvina (Pardubický kraj). V rámci "Modernizace silnice II/340 Seč - Běstvina - hranice Pardubického kraje" se podařilo nahradit dožívající jabloně novou lipovou alejí. Nové stromy dotváří pěkný rámec masivu Železných hor.
Zbytky lipové aleje u řeky Moravy (Uherské Hradiště, Zlínský kraj). "Zachování aleje nejen na fotografii," připsal svůj popisek, možná spíše přání, autor snímku.
Alej okolo rybníka Štěpán (Ostrava-Martinov, Moravskoslezský kraj). Alej se nalézá na břehu rybníka Štěpán a v blízkosti řeky Opavy. Rybník je přírodní rezervací.
Lipová alej v Bohumilicích (okres Prachatice, Jihočeský kraj). Letos na přelomu července a srpna roku 2013 jsme pobývali na dovolené nedaleko jihočeského Vimperka a toulali se i po širším okolí. Při jedné z vycházek jsme za horkého letního odpoledne procházeli Bohumilickou alejí vedoucí do nedalekých Bošic. Stinné stromořadí s téměř osmdesáti lípami nám skýtalo nejen úkryt před žhavým sluncem, ale také krásné výhledy do krajiny. Zjistili jsme, že stromy byly nedávno odborně ošetřeny a kouzelné místo doplněno citlivě mobiliářem pro odpočinek a informační tabuli. Krásný zážitek to jen umocnilo. Jak to tak po sobě přehlížím, není to žádný poutavý příběh. Určitě se jich však hodně v Bohumilické aleji za těch 150 roků, co existuje, odehrálo. Jen kdyby vzrostlé stromy mohly vyprávět. Já jsem byl pouze okouzlen a stal se součástí jejího novodobého příběhu a přeji si, aby byl co nejdelší.
Jasanová alej pod Rokytnem (Rokytno - Maršovice, Kraj Vysočina). Jasanová alej pod Rokytnem vypadá na jaře, v létě a na podzim úplně stejně, jako jiné aleje. Její kouzlo ale pozná každý, kdo jí projíždí, především v zimě. Námraza jí přičaruje téměř pohádkové vzezření. Stromy se stříbřitě třpytí a celá alej vypadá jako vstupní brána do království paní Zimy.
Světlá (Zdounky - Bunč, Zlínský kraj). Tato překrásná lipová alej je po obou stranách silnice Zdounky - Bunč od statku Světlá k lesu v délce asi 1000 m, Je to zbytek barokního ozelenění silnic. Obvod kmenů od 260 cm do 370 cm.
Svatopolská alej (Svaté Pole - Budínek, Středočeský kraj).  Nově vysázená alej ze stromů, které se obvykle příliš do alejí nevysazují. Vede z vesnice Svaté Pole do vesnice Budínek kolem rybníka Svatopolského. V aleji se potkáte velmi často s bruslaři, procházejícími se rodiči s dětmi, kočárky, ale bohužel si álej vyžádala i své životy, tudíž bychom mohli říci, že se v ní snoubí život se smrtí.
Ořechová alej u Říčan (Středočeský kraj). Ořechová alej mezi Říčany a Světicemi je častým cílem vycházek místních obyvatel. Setkávají se tu lidé venčící psy, zahrádkáři z nedaleké chatové osady i děti z blízké školky a malí přírodovědci z přírodovědných kroužků. Tři řady obrovských ořešáků poskytují stín, obydlí i potravu pro ptáky a na podzim spoustu výborných vlašských ořechů. Alej lemuje břeh Srnčího rybníka a navazují na ni nově vysázené aleje vedoucí až do Říčan. O tuto alej se od roku 2012 stará Ekocentrum Říčany spolu s desítkami dobrovolníků, převážně rodin s malými dětmi. Díky jejich práci se stromy vysvobodily z neprostupné džungle náletových stromů a keřů. Zůstává zde stále mnoho keřů, které poskytují úkryt a potravu ptákům. Do aleje byly začátkem roku 2013 dosazeny nové ořešáky. "Na podzim zde chystáme pro rodiny s dětmi výukové aktivity v rámci oslav Dne stromů," dodává autorka snímku.
Kaštanová alej u Tršic (Tršice - Zákřov, Olomoucký kraj). Naše turistická vycházka končila v Tršicích. Od Zákřova se do nich přichází starou kaštanovou alejí, která tam prý už neměla být. Jsou to asi její poslední fotky před vykácením.
Lipová alej na Olšanských hřbitovech v Praze.  Tato alej je zvláštní tím, že se nachází v samotném centru Prahy, přesto jakmile do ní člověk vkročí, octne se v místě klidu a rozjímání. Při návštěvě Olšanského hřbitova procházku touto dlouhou krásnou alejí nikdy nevynecháme. Živé stromy zde bdí nad mrtvými...
Zámecká alej v Pardubicích (Pardubický kraj).  "Krásná alej, která kopíruje cestu k zámku," napsal o tomto topolovém stromořadí autor.
Alej v obci Okna (Liberecký kraj).  Alej byla založena asi před sto padesáti lety. Lemuje silnici, která prochází obcí. Postupně proměnila charakter obce - původní okrouhlice s návsí se změnila na průjezdní vesnici s cestou obklopenou stromy. Alej je tvořena převážně lipami a javory. Průběžně se silnicí běží menší cesta pro pěší. Obec se o alej stará, ošetřuje ji a průběžně dosazuje. Alej byla v roce 2007 zařazena mezi významné krajinné prvky. V aleji chodí a jezdí lidé. V aleji si hrají děti. V aleji na podzim rostou houby. Alej dává stín a práci - kolik úsilí spotřebuje shrabat všechno listí!
Lipová alej v Dubči (Dubeč-Dubeček, Praha). Alej vede z původní obce Dubeč - Dubeček, tvoří hranici mezi městskými částmi Dolní Měcholupy - Dubeč. Jedná se o cestu vedoucí ke hřbitovu, která dnes již slouží více k procházkám a posezení občanů. Zároveň se jedná o velmi krásnou cestu, kterou i dnes občas provázejí pozůstalí své bližní na poslední cestě, ale také kterou se za nimi opět přicházejí podívat a zavzpomínat.
Alej na Červeném Hrádku u Sedlčan (Středočeský kraj).  "Letos v červnu jsme měli v Sedlčanech velkou vodu. Postihlo to bohužel i zámecký park," píše autorka.
Alej v oboře u letohrádku Hvězda (Praha) . Autor opatřil snímek stručným, ale výstižným popiskem: "Jedno z nejpříjemnějších míst v Praze."
Alej od hřbitova na Dolní Paseky (Dolní Paseky, Karlovarský kraj).  Alej se táhne od hřbitova na obec Dolní Paseky, je tvořena převážně jasany, v menší míře je zastoupen javor horský, javor mléč, dub letní.V minulosti část aleje ustoupila výstavbě chodníku a byla tak přerušena její kontinuita z ulice Dlouhá. Avšak i nadále je alej neopominutelnou dominantou a její krásu lze ocenit v jakémkoliv ročním období.
Stínové stromořadí u Jihlavy (Kraj Vysočina). Tato alej není u žádné cesty, rozbíhá se na malém paloučku za vesnicí. "Za domem mých rodičů jsem jako dítě po ní běhala. Až teď po mnoha letech, když po ní běhají moje děti, jsem si všimla té krásné linie," píše autorka.
Alej v Čejkovicích u Českého Šternberka (okres Benešov, Středočeský kraj).  Alej vede od bývalého hotelu v Čejkovicích směrem k řece Sázavě. Pokud se touto cestou vydáte, naleznete na louce u řeky mohutný dvacetimetrový dub nazvaný "Čejkovický troják". Pojmenování tohoto památného stromu pramení z tvaru jeho kmene, který se přibližně v půlmetrové výšce dělí na tři větve. U řeky býval přívoz vedoucí na druhou stranu k někdejší vlakové zastávce. Dnes je alej již jen jakýmsi mementem. Z aleje je krásný výhled na hrad Český Šternberk, jehož návštěva jistě stojí za to. Je škoda, že alej je turisty opomíjena. O to více klidu tu ale naleznete.
Staré Hory (Oloví-Jindřichovice, Karlovarský kraj).  "Je to moje oblíbená, i když trochu strašidelná, cesta zaniklou obcí Staré Hory," píše o javorové aleji autor.
Březová alej u Janovy vsi (Jihočeský kraj). Březová alej u Janovy Vsi se na mě vynořila zcela znenadání při mých srpnových toulkách Novohradskými horami. Se západem slunce a dramatickými bouřkovými oblaky tvořila jakousi magickou scenérii večera. V těchto končinách, kde by člověk čekal snad jen "divoká stvoření jižních krajin," alej působila jako z jiného světa, a přeci sem perfektně pasovala. Její křehké větvoví hrdě odolávalo poryvům větru blížící se bouře, která se nakonec nad magickou krajinou slitovala a dovolila tak paprskům zapadajícího slunce olizovat bělostnou březovou kůru. Můj stařičký fotoaparát přes veškerou snahu nastavování clony a expozice a kdoví čeho ještě se marně pokoušel zachytit Genia loci. Věřím, že by to v tu tajuplnou chvíli nedokázal ani sebelepší přístroj...
Alej v Červených Janovicích. (Středočeský kraj).  "Nenápadná alej, která se nachází v blízkosti malého hřbitova," píše o obrázku autor.
Alej z Vacanovic do Svésedlic (Olomoucký kraj). " Ráda jezdím na kole, při vyjížďce na Kopeček projíždím krásnou alejí ještě mladých stromů za obcí Vacanovice směrem na Svésedlice," píše autorka, jež snímek do soutěže Alej roku 2013 přihlásila.
Spolská alej (Praha - Kyje). Cesta alejí je cestou setkávání, odchodů i návratů. Výměny úsměvů, skotačení dětí i dovádění psů a také odpočinku dospělých. Pomáhá nám znovu se nadechnout na každodenní cestě životem.