Řada světových lídrů stále vnímá pouze náklady, které provázejí zařazování obnovitelných zdrojů do energetického mixu i podporu nízkoemisních technologií v průmyslu a dopravě. Snižování emisí je podle nich neslučitelné s ekonomickým růstem.
Hrozící klimatická změna však vyžaduje bezprecedentní celosvětovou proměnu směrem k nízkoemisním technologiím.
Ekologická řešení se umí vyplatit
V mnoha oblastech přechod k čistým energiím předčil očekávání. Větrná energie na území Evropské unie dokázala v roce 2019 uspokojit 15 % z celkové poptávky po elektřině. V Brazílii se její podíl na energetickém mixu za poslední dekádu vyšplhal z pouhého 1 % na celých 10%.
Fotovoltaika, která byla ještě v roce 2014 označovaná za nejdražší způsob snižování uhlíkových emisí, se díky novým technologiím stala v některých zemích historicky nejlevnějším zdrojem energie, cena fotovoltaiky pro rodinný dům se navíc vzhledem k cenám elektřiny splatí bezpečně do méně než 10 let a to z částky, kterou uspoříte za vyrobenou a spotřebovanou elektřinu, kterou byste jinak platili distributorovi.
Indie, druhá nejlidnatější země světa, zvýšila dostupnost elektřiny pro své obyvatelstvo a zároveň zajistila růst poptávky po úsporných LED žárovkách z pouhých 3 milionů (rok 2012) na závratných 670 milionů prodaných kusů (rok 2018). Svícení se přitom podílí na celosvětové spotřebě elektřiny přibližně z 15 %, takže jde o oblast s potenciálem velkých úspor.
Přínosy jsou nevyčíslitelné
Zásadní je si uvědomit, že všechny zmíněné úspěchy by se neobešly bez cíleného zásahu vlád. Přitom nakonec překvapily i z ekonomického hlediska, což jen dokazuje, že obnovitelné zdroje a nízkoemisní či bezemisní technologie nemusí vytvářet jen náklady.
Přechod na čistší energie se dotýká tolika socioekonomických oblastí, že se dá jen těžko odhadovat, jaké bude mít dopady. Část přínosu nových klimaticky šetrných technologií se navíc dá jen těžko kvantifikovat - příkladem mohou být nová pracovní místa, lepší životní prostředí, zdravější populace a další.
Díky propojení různých oblastí může navíc jediná provedená změna vytvářet dalekosáhlé pozitivní důsledky. Zde se dá jako příklad z praxe uvést budování nových dobíjecích míst pro elektromobily. Jejich lepší dostupnost pomůže zvýšit zájem o elektřinou poháněné vozy, jejichž baterie budou poskytovat kapacitu pro ukládání přebytků energie z obnovitelných zdrojů s kolísavým výkonem (jako je fotovoltaika nebo větrné farmy).
Ochrana klimatu vyžaduje změnu myšlení
Přišel čas, aby vlády přestaly brát snižování emisí skleníkových plynů jako nákladnou povinnost. Vzhledem k rychlému technologickému pokroku se stejně nedá spolehlivě odhadnout, kolik budou změny pro ochranu klimatu nakonec stát.
Několikrát se už ukázalo, že pokud vývoj směřuje ke správným cílům, lze dosáhnout pomyslného "bodu zvratu", který spustí celou kaskádu pozitivních změn. Dobrým příkladem je třeba raketový růst popularity u fotovoltaiky, která začala jako drahý outsider, ale po několika letech vývoje se vypracovala na jednu z nejlevnějších variant výroby elektřiny (přispělo k tomu zvýšení efektivity bateriových systémů pro ukládání energie vyrobených ze solárních panelů, ale také zlevnění výroby potřebných materiálů a další ekonomické faktory).
Je tedy jasné, že při správném plánování má snižování emisí pozitivní dopad nejen na globální klima, ale i na státní ekonomiky zapojených zemí. Pouze je potřeba odklonit myšlení od nákladů a zaměřit se na budoucí potenciál.
