Dvanáct hodin na mobilu a totální vyčerpání. Krátká videa dělají z mladých závisláky

Clara Zanga Clara Zanga
7. 2. 2023 17:13
Barevná, rychle se střídající videa doprovázená hudbou, textem i slovem o štěňatech, cestování nebo o sportu – zkrátka o tom, co vás nejvíc baví. Pokud TikTok nemáte, možná vám to nezní až tak lákavě. Jestliže jsou tato videa navíc dobře seřazená a ne příliš dlouhá, není úniku. Ukazuje se, že čínská sociální síť je nyní tou nejnávykovější.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

"Přijdu domů, jsem úplně unavená, vezmu do ruky telefon. I když už mě to fakt nebaví, tak scrolluju dál. Je z toho taková rutina, že už to nedokážu korigovat. Občas mi to pomáhá se odreagovat, nemyslím pak na špatné věci. Když se mi tam ale objeví videa s negativním obsahem, efekt je opačný," vypráví dvacetiletá Karolína, studentka brněnských práv.

U telefonu stráví v průměru dvanáct hodin denně, z toho šest na sociálních sítích. Na internetu byla vždy hodně času, ale začala si toho všímat, až když v zimním semestru nastoupila na vysokou školu. "Hlavně ve zkouškovém. Stojí mě to totiž hodně energie, která mi pak nezbývá na nic jiného," říká.

Myslí tím hlavně TikTok, který je v současnosti nejrychleji rostoucí sociální sítí, jež překročila hranici miliardy aktivních uživatelů již na konci roku 2021, jen čtyři roky po svém spuštění. Grafům sice stále dominuje Facebook s necelými třemi miliardami aktivních uživatelů, TikTok však hravě poráží všechny sociální sítě v počtu nových stažení. Zároveň se ukazuje, že právě krátká videa doporučovaná algoritmem jsou mnohem návykovější než jiný typ obsahu. Zřejmě proto je zařazují i další sociální sítě, jako je Instagram a Facebook se svými Reels, ale i YouTube s takzvanými Shorts.

Jako gambler u mašiny

Odborník na umělou inteligenci a algoritmy Josef Holý vysvětluje, že TikTok ukázal ostatním sociálním sítím svým raketovým růstem cestu. Konkurence cítí ohrožení a snaží se čínského rivala napodobit. To mimo jiné vysvětluje, proč Instagram nedávno hodil přes palubu fotografie a výrazně se zaměřil na krátká videa i přes prvotní odpor uživatelů.

"Tyto služby mezi sebou doslova zápasí o naši pozornost, což také znamená, že se snaží pomocí všemožných triků zajistit, aby se nám ve vhodných dávkách a intervalech v mozku vylučoval dopamin, což je látka, která funguje jako taková hormonální odměna pro náš mozek, pokud se nám děje něco hezkého," říká Holý s tím, že právě čínská firma ByteDance, která provozuje TikTok, je v oblasti doporučovaného obsahu nejpokročilejší.

Vysokou návykovost obsahu na TikToku potvrzuje Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Stěžejní jsou podle něj tři faktory. Prvním je změření platformy na uživatele ve věku 16 až 24 let, kteří mají ještě nedozrálou čelní část mozku odpovědnou za učení, plánování, rozhodování nebo kontrolu emocí. "Tito uživatelé jsou citlivější k rozvoji závislosti, manipulaci a sociálnímu tlaku, protože chtějí napodobovat své vzory," vysvětluje. Sociální sítě také způsobují takzvanou salienci, pohlcení v přítomnost tady a teď, při němž částečně vypíná racionální kontrola mozku, proto je těžké se od nich odpoutat.

Za rozhodující aspekt považuje fakt, že rychlá doporučovaná videa fungují na podobném principu jako hrací automaty. "Uživatel totiž vstupuje do aplikace s tím, že se tam stane něco vzrušivého. Když mi algoritmus zobrazí obsah, který je pro mě něčím atraktivní, vyplaví se dopamin, i když jen krátce a ne příliš intenzivně. Přichází příjemný pocit a pak úleva. Střídání napětí, příjemného pocitu a úlevy se neustále opakuje. Je to podobné, jako když gambler sedí u mašiny. Také neví, co mu padne a jestli to dopadne dobře, nebo špatně," přirovnává s tím, že čím rychleji přichází výsledek, tím je potenciál pro rozvoj závislosti větší, což odpovídá formě krátkých, rychle se střídajících videí.

Komnaty ozvěn a "digitální demence"

TikTok byl největším lákadlem i pro Adélu, rovněž dvacetiletou studentku, která je posluchačkou pražských práv. Na rozdíl od Karolíny, která měla TikTok od samého vzniku, si jej stáhla až před necelým půlrokem. Před dvěma týdny jej ale odinstalovala. Cítila, že jí aplikace bere čas, soustředění na učení a je navíc roztěkaná a mnohem méně čte. Zároveň jí dělalo starosti, jak čínská aplikace zpracovává její osobní data. "Přijde mi, že Instagram je chrání lépe," věří.

A Josef Holý jí dává za pravdu. "Vedou se legitimní diskuse, zda je správné, aby čínská firma, na kterou má nepochybně vliv tamní totalitní režim, provozovala platformu na takto masivní sběr dat a na základě nich následně manipulovala chování uživatelů - zejména náctiletých - v západních zemích," upozorňuje.

Adéla tráví na sociálních sítích i poté, co si smazala TikTok, v průměru pět hodin denně z celkových osmi u obrazovky telefonu. Nejvíc ji to nyní táhne na Instagram, který pracuje s principiálně velmi podobnými Instagram Reels, do nichž se však tiktokové trendy promítají o něco pomaleji. "Je to svým způsobem únik před tím, na čem se mi nechce pracovat. Rychlá videa, nad nimiž nemusím přemýšlet, mi dají dávku dopaminu," reflektuje.

Všímá si, že jí déle trvá porozumět psanému textu nebo že se nevydrží dívat na patnáctiminutová videa, která dříve sledovala. "Poslední dobou jsem znuděná po třech minutách," pozoruje." Při jejím vyprávění si nelze nevzpomenout na knihu německého neurologa Manfreda Spitzera Digitální demence, která možná až příliš nekompromisně tvrdí, že nás technologie "připravují o rozum".  

Krom toho Adéle připadá, že ji další sociální sítě, jako je Facebook nebo Twitter, radikalizují, protože jí postupně ukazují čím dál vyhraněnější příspěvky na jejím názorovém spektru. Tomuto jevu odborníci říkají echo chamber neboli komnata ozvěn, kdy se lidé podobných názorů postupně utvrzují ve svých postojích. Sociální sítě nás mají do těchto komnat uzavírat.

Vysoká škola tiktoková

Ohledně závislosti na TikToku zatím neexistuje tolik studií a dat jako o jiných sociálních sítích. Snažil se o to ale například výzkumník Troy Smith z Trinidadu a Tobaga, který nechal univerzitní studenty vyplnit dotazník standardně používaný pro diagnostiku závislosti na Facebooku. Odhaduje, že situaci podle něj zhoršila pandemie koronaviru. Pozoruje totiž, že od roku 2020 se s online závislostí léčí více pacientů.

Zahraniční data zároveň ukazují, že Karolína a Adéla rozhodně nejsou jedinými vysokoškolskými posluchačkami, kterým tiktoková videa komplikují studium. Britský web BBC loni na podzim zveřejnil text o tom, že si někteří univerzitní studenti během zkouškového období aplikaci cíleně mažou a poté znovu instalují.

Karolína se během zkouškového období snažila vnést do konzumace videí alespoň nějaký řád. Chvilku se učí a chvilku je na TikToku za odměnu. "Pomáhá mi to vyčistit si hlavu, protože nad tím pak nemusím moc přemýšlet," říká. Přiznává ale, že když se nechá videi příliš pohltit, ztrácí pojem o čase a pak je vyčerpaná. V čínské aplikaci navíc na rozdíl od Instagramu nejsou hodiny vidět a Karolína zatím nenašla dostatečnou motivaci čas strávený na sociálních sítích snížit.

Adéla se zase rozhodla po odinstalování TikToku ještě vypnout upozornění na Instagramu, díky čemuž prý na sociální sítě zamíří, jen když si na to sama vzpomene, ne kdykoliv jí na telefonu cinkne notifikace. Tento krok kvituje i adiktolog Kulhánek. "Pomáhá pevná struktura dne, časté přestávky během používání technologie, jasné časové ohraničení, kdy budu technologii používat, vymazání nadbytečných aplikací a vypnutí nadměrných notifikací, protože jejich cílem je, aby vás upoutaly a vy jste tam pak strávili co nejvíce času," radí.

Kulhánek upozorňuje, že kvůli závislosti na sociálních sítích mohou vzniknout poruchy spánku i výkyvy nálad. Nejhorší pak podle něj je, když si dospívající a mladí dospělí nekonečný feed podvědomě ordinují místo medikace na deprese, úzkosti nebo jiné duševní potíže. Na druhou stranu však věří, že některé problémy se vyřeší s věkem, když budou mít lidé pevnější strukturu dne než během vysokoškolského studia. Dodává, že od technologií nelze na rozdíl třeba od alkoholu abstinovat, proto je nutné si nastavit realistická očekávání. Ke kontrolovanějšímu užívání sociálních sítí může pomoct také umístit telefon z dosahu, třeba do jiné místnosti.

Zpátky k fotce?

Kromě TikToku je mezi mladými uživateli oblíbená také relativně nová sociální síť BeReal vyvinutá ve Francii, která v poslední době zaznamenává velký růst. Zatímco v srpnu 2022 si ji stáhlo 28 milionů uživatelů, v únoru 2023 ji používá 73 milionů lidí. Oproti ostatním sociálním sítím se vrací ke staré dobré fotce a zároveň si zakládá na autenticitě - uživatelé musí jednou denně v předem neznámý čas sdílet pomocí přední i zadní kamery, co zrovna dělají. Fotografie jsou needitované a v podstatě jsou protikladem estetických obrázků na Instagramu.

Podle Holého ale BeReal čínský TikTok nepřeválcuje. "Je otázka, co s touto sítí bude dál. Je dost dobře možné, že pokud její popularita dále poroste, tak ji brzy okopírují ostatní platformy podobně jako TikTok nebo jako během pandemie velice populární hlasovou sociální síť ClubHouse. Osobně bych řekl, že BeReal dost možná čeká podobný osud jako ClubHouse nebo Snapchat - vymyslí nový způsob komunikace, prokážou jeho životaschopnost, aby ho následně daleko větší konkurenti zkopírovali a poskytli miliardám svých vlastních uživatelů," předvídá.

Video: Pokud si umělou inteligenci neuvědomujeme, může nás manipulovat, říká Bartoníčková (1.4.2022)

Offline a online svět se už oddělit nedá. I když jsme odpojení, žijeme ve státě, který je s online světem propojený. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy