Havlovice - V chladném dubnovém dopoledni se z komínu na starém domě vyvalí hustý kouř, který vítr rozfoukává na všechny strany. Nejbližší okolí se rázem zabalí do sirného oparu.
"Za chvilku ani nebude poznat, že jsem zatopila," uklidňuje majitelka domu, jednaosmdesátiletá žena. "Čím topím? Hnědým uhlím, čím jiným," dodává čiperná důchodkyně, ale své jméno říct odmítá.
"Vím, že si tady někdo stěžuje na ovzduší, ale mně to nevadí. Nestěžuju si. A podívejte se na mě. Žiju."
Čtyři náklaďáky plné prachu
Před několika lety lidé ze Státního zdravotního ústavu provedli v obci Havlovice, nevelké podkrkonošské vsi nebývalý experiment. Dlouhodobě zde měřili kvalitu ovzduší. Ačkoli zde není žádná velká fabrika nebo autostráda s tisíci aut, výsledky byly šokující:
Přístroje například naměřily, že se za jediný rok dostalo z domácích komínů do ovzduší asi šestkrát více karcinogenních látek, než vypustí průměrná tepelná elektrárna. A to všechno kvůli tomu, že většina obyvatel Havlovic topí uhlím, k němuž někteří ještě přihodí PET lahve a další odpadky.
Oxidu siřičitého ze spáleného uhlí bylo ve obci s necelou tisícovkou obyvatel tolik, že by za jeden rok zaplnila plavecký bazén dlouhý 60 metrů, široký 30 a hluboký 2,5 metru. K tomu se ještě musí připočítat 13 tun prachu, což jsou tři až čtyři plně naložená nákladní auta.
Havlovice měly vlastně smůlu i štěstí zároveň. Smůlu v tom, že jim tvrdá data ukázala, jaké škodliviny ve své obce dýchají. A štěstí, že na základě naměřených údajů mohou se svým vzduchem něco dělat. V jiných obcích, kde lidé rovněž topí uhlí, žijí v relativní nevědomosti.
Lidé nevěděli, že se odpadky nemají pálit
Podle starosty Pavla Dvořáka se od té doby skutečně mnohé změnilo, zabrala osvětová kampaň za čistší vzduch.
"Lidé pochopili, jak se mají chovat, že odpadky nemohou spalovat," tvrdí Dvořák. Dodává, že v posledních letech výrazně narostlo množství plastů, které lidé vyhazují do speciálních kontejnerů na tříděný odpad.
"Lidé před tím ani nevěděli, že se to nemá pálit," říká starosta. Házet odpadky do kotle nebo do kamen bylo odjakživa v mnoha českých vesnicích naprosto běžné - Havlovice nevyjímaje. "Teď se začali sousedé navzájem hlídat," dodává Dvořák.
Havlovice nad Úpou
- Poloha: Obec leží mezi Trutnovem a Náchodem
- Počet domů: 350
- Počet chat a chalup: 80
- Počet obyvatel: 950
- Zajímavost: V roce 2007 byly Havlovice vyhlášeny Obcí roku
V Havlovicích přibývá zateplených domů a také uhlím se podle starosty topí méně. "Někteří lidé usilují o dotaci z programu Zelená úsporám," říká starosta.
Otec je ze "staré školy"
Iveta Astrová před budovou základní školy v Havlovicích, kam přijela po poledni vyzvednout svého syna, potvrzuje starostova slova, že ovzduší je přece jen o trochu čistší než v minulých letech.
"Ale jakmile je inverze, hned vidíte, jak to tady leží, ten smog," říká paní Astrová. Domy v havlovicích jsou poskládány podél říčky Úpy. V údolí, kde se při vhodných povětrnostních podmínkách drží exhalace, živené z uhelných kamen.
"My taky topíme uhlím," přiznává Iveta Astrová. A dokonce "práskne" svého otce, že občas hodí do kotle i nějaké odpadky. "On je ze staré školy," omlouvá ho. "Ale když to zjistím, pokaždé mu vynadám."
Některým lidem to nevysvětlíte
Okolo kráčející maminky s kočárky se přidávají do debaty o ovzduší v obci. "Já tu zprávu o našem ovzduší znám. Ale že by se tady nedalo dýchat třeba jako v Ostravě, to ne," říká jedna z mladých matek. Druhá si místní ovzduší v podkrkonošské obci dokonce pochvaluje. "To víte, my jsme se sem přestěhovali z Prahy," vysvětluje.
Nejhovornější z tří maminek chválí havlovickou radnici, že se snaží místní ovzduší vylepšit. Například tím, že nechává zadarmo odvážet listí a další zahradní "odpad", aby ho lidé nepálili.
Ale tomu, že by místní obyvatelé přestali všichni pálit plastové lahve a další odpadky, nevěří. "Jsou lidé, kterým to prostě nevysvětlíte," konstatuje.
Hodil by se horkovod
Starosta obce Pavel Dvořáček ví, jak havlovické ovzduší ještě víc vyčistit. Stačilo by do obce protáhnout horkovod z elektrárny Poříčí.
Už má dokonce na stavbu za desítky milionů korun přislíbenou dotaci ze Státního fondu životního prostředí. I ČEZ, majitele elektrárny by na horkovod přispěl. Jenže: Napřed musí být ochota většiny havlovických obyvatel se k horkovodu připojit. A to je potíž. Lidé se bojí, že se pak za teplo nedoplatí.
Jen za přípojku k hlavní trubce by každý dům musel zaplatit asi 40 tisíc korun. A to je například pro jednaosmdesátiletou důchodkyni, která si topí uhlím ve starých, víc než dvacetiletých kamnech, nepřijatelné.
"Za uhlí zaplatím ročně asi 15 tisíc korun," vysvětluje svou neochotu připojit se k horkovodu. To Iveta Astrová by se připojila ráda. Hlavně proto, že z topení uhlím je v domě pořád špína.
"Ale o topení se u nás starají chlapi," krčí rameny, čímž dává najevo, že neví, jestli se čistšího topení dočká nebo ne.
Do měsíce se musí rozhodnout
O osudu havlovického horkovodu, respektive ovzduší se rozhoduje právě teď. "Nejpozději do měsíce musí být jasno," říká starosta Pavel Dvořáček.
"Pro lidi ale ještě není cena za gigajoul, kterou navrhuje ČEZ, akceptovatelná. Musí přijít s takovou nabídkou, která bude zajímavá," dodává starosta.
