Dívčí kapela Spice Girls, slavná především v 90. letech, letos plánuje velký comeback. Po letech vyráží na společné turné, jehož první koncert odehraje kapela ve složení Melanie Brownová, Melanie Chisholmová, Emma Buntonová a Geri Halliwellová koncem května.
Skupina v rámci propagace zahájila kampaň na podporu sociální spravedlnosti pod heslem #IWannaBeASpiceGirl (Chci být Spice Girl). Výtěžek z prodeje oblečení měl jít na britskou charitativní organizaci Comic Relief bojující mimo jiné i proti chudobě.
Britský deník The Guardian však odhalil, že oblečení šijí Bangladéšanky v nuzných podmínkách v přepočtu za deset korun za hodinu. Tričko však ve skutečnosti stojí zhruba 561 korun a na charitu mělo jít 335 korun.
Novinář Simon Murphy ve svém textu odhaluje, že ženy, které trička šijí, pracují v nevyhovujících podmínkách až 16 hodin denně a jejich předáci jim častokrát nadávají a ponižují je za to, že nezvládají nepřiměřeně velké množství práce.
Výtěžek z prodeje triček Spice Girls přitom měl pomoci v boji s genderovou nespravedlností, protože "rovnoprávnost byla vždy hlavní myšlenkou kapely", oznámila dříve skupina.
Nuzný plat, nelidské podmínky a nadávky
Jak ale píše Murphy ve své reportáži z bangladéšského města Gazipur, jedna z pracovnic továrny společnosti Interstoff Apparels přiznává, že pracuje v nehumánních podmínkách za velmi nízký plat.
Za 9080 bangladéšských taka, v přepočtu 2445 korun, si může se svou rodinou dovolit pouze pokoj o velikosti 12,5 metru čtverečných. Koupelna s dírou v zemi místo toalety a sprchou nad hlavou je sdílená s dalšími třemi rodinami. Ze zbytku svých a manželových peněz tak tak zaplatí synovi školné, jídlo, elektřinu a zdravotní péči. "Platy, které dostáváme, jsou velmi minimální. Je to stěží na to, přežít," dodala Bangladéšanka.
Ačkoliv bere žena na bangladéšské poměry lehce nadprůměrný plat, jsou peníze vykoupeny nelidskými podmínkami. Dělnice mají údajně za den ušít až dva tisíce svršků. Pokud limit nezvládají, vedoucí továrny je slovně napadá a ponižuje. Kromě toho jsou ženy, včetně těch těhotných, nuceny pracovat přesčas.
"Omdlívání je celkem časté. Zejména během horkého léta. Ale tlak na zaměstnance vyvíjí i velká pracovní zátěž. Někdy prostě spadnou ze židle, stává se to každý měsíc," citoval dvacetiletou Bangladéšanku britský novinář. Podle ní zkoušeli s vedoucím směny o podmínkách mluvit, nechtěl je však vyslechnout.
Celebrity o podmínkách šiček údajně netušily
V tričkách objednaných u kalifornské společnosti Represent se přitom vyfotily i další celebrity, jako je zpěvačka Kylie Minogue či Jessie J nebo zpěvák Sam Smith.
Celebrity, stejně jako kapela Spice Girls, o podmínkách šiček údajně netušily. Mluvčí skupiny uvedla, že "jsou velmi šokované a konsternované" a budou se samy pídit po pracovních podmínkách v továrně. Charitativní organizace Comic Relief vzkázala, že je v šoku. Obě strany uvedly, že před objednávkou si reputaci výroby společnosti prověřily, značka ale zřejmě změnila továrnu bez jejich vědomí.
Zástupci firmy Represent sdělili, že za své činy berou plnou zodpovědnost a zákazníky, kteří budou chtít zboží vrátit, odškodní. Spice Girls navíc vzkázaly, že společnost by měla svoje zisky darovat na kampaně usilující o ukončení nelidských podmínek zaměstnanců výrobních podniků.
Trička putovala z Bangladéše na potisk do Česka
Samotný provozovatel továrny Interstoff Apparels nařčení prověří, ale podle něj jsou "zkrátka nepravdivá".
Továrnu, ve které byla trička pro kampaň Spice Girls vyrobena, měla údajně monitorovat belgická značka Stanley/Stella, prostřednictvím které Represent oděvy dodal. Podle Dominique Mullerové z organizace Labour Behind the Label se však ukázalo, že audit značky nebyl dostatečný. A dodala, že nejen značky, ale i celebrity a charity by měly mít jistotu, že dělníci pracují v dobrých podmínkách za dobrý plat.
Reportáž Simona Murphyho odhalila i jednu českou stopu v celém dodavatelském řetězci. Trička vyrobená v bangladéšské továrně v Gazipuru jsou podle britského novináře následně dovezena do České republiky, kde jsou potištěna, a následně míří dále.
Oděvní průmysl tvoří 80 procent bangladéšského exportu a zaměstnává více než čtyři miliony lidí. Přestože se tak významnou mírou podílí na ekonomice země, zároveň jsou kritizovány podmínky, v jakých dělníci pracují. Častokrát jsou donuceni odpracovat dlouhé hodiny přesčasů, čas tráví v nevhodných prostorách a dostávají minimální plat.
Poté co v roce 2013 spadla budova Rana Plaza ve čtvrti Savar na předměstí bangladéšské metropole Dháka, v jejichž troskách zahynulo 1134 lidí, se celý svět začal více zajímat o problém takzvané rychlé módy a jejího dopadu na lidi i životní prostředí.
