Když před třemi lety na sociálních sítích objevila inzerát na prodej komplikované a starší klisny Relace, rozhodla se ji koupit a zachránit jí život. "Po skončení dostihové kariéry se koně ve velkém neodváží na jatky, taková doba je už naštěstí pryč. Pokud neodcházejí do chovu, končí zpravidla u svých ošetřovatelů nebo u někoho, kdo si je třeba během kariéry vyhlédl, fandil jim a zamiloval se do nich," říká.

V případě klisny Relace tomu tak ale nebylo a majitel se ji rozhodl poslat na jatky. "Anglický plnokrevník je velmi senzitivní plemeno a jako sportovec odcházející z plného tréninku rozhodně nepatří do nezkušených rukou. Tam ovšem často končí kvůli nízké ceně a majitelé následně nezvládají jejich temperament," vysvětluje s tím, že cena koně vyřazeného z dostihů se pohybuje okolo 30 tisíc korun.

Díky odvážnému kroku klisna dodnes spokojeně žije ve společnosti dalších čtyř koní a zachráněných koček a psů, o které Ester Rišková pečuje. Před třemi lety na pomoc potřebným zvířatům s bývalým přítelem založila spolek Druhá šance - Domov pro ex-dostihové koně v Lindavě, po rozchodu žila rok s koňmi přímo ve stáji.

Život naruby

Coby holce z maloměsta se Ester Riškové u koní život obrátil vzhůru nohama. "Rozhodně jsem nevyrostla v luxusu a nikdy nebyla zhýčkaná. Pravdou ale je, že než jsem začala tuhle svou etapu života, žila jsem v Praze vcelku bezstarostný život, finance jsem moc řešit nemusela a koupit si každý měsíc nový pár bot nebo kabelku mi nedělalo problém," říká s tím, že dnes vlastní potřeby ustupují potřebám jejích zvířat.

Zpočátku provoz celého projektu, který měsíčně vyjde průměrně na 25 tisíc korun, pokrývala sama - paralelně s péčí o zvířata pracuje Ester Rišková v pojišťovně. Nyní jí s financováním pomáhají sponzorské dary a vzájemná podpora s útulkem Dogsy z.s. Spolek Druhá šance je rovněž zahrnutý do celostátní sbírky Běhejme a pomáhejme útulkům.

Sídlo spolku se aktuálně nachází v Brništi na Českolipsku v dočasně pronajatých prostorách a Ester Rišková si pro sebe i svou zvířecí rodinu přeje totéž - najít zázemí, odkud by se už nemusela stěhovat. Na crowdfundingovém portálu před časem úspěšně dokončila sbírku, kde se jí podařilo vybrat přes 750 tisíc korun. "Na začátku mi taková částka přišla naprosto šílená a říkala jsem si, že nemám šanci ji vybrat, ale povedlo se. Ač se to někomu může zdát hodně, takové peníze vystačí jen na nákup pastvin a stavbu přístřešku pro koně," vysvětluje.

Dostihoví důchodci jsou citlivější

Ne všichni pro její počínání najdou pochopení, spousta lidí však spolek a zvířata navštěvuje. "Je i zájem o projížďky, koně to u mne ale nemají nastavené tak, že by si na sebe museli vydělávat. Navíc vzhledem k věku a zdravotním obtížím už jsou vhodní pod sedlo jen pro opravdu lehké jezdce či děti," pokračuje Rišková a dodává, že lidem ale udělá radost i pouhý pobyt v přítomnosti koně, možnost si ho pohladit, vyčistit, vzít ho na procházku.

Práce s bývalými dostihovými koňmi je rovněž velmi specifická - po závodní kariéře mívají často problémy s pohybovým aparátem a je potřeba jim podávat preparáty na výživu kloubů, bandážovat nohy a podobně. "Co se povahy týče, prostě jsou zkrátka citlivější - všeobecně hodně rychle chápou, co po nich člověk chce a snaží se mu vyhovět, jsou však také víc vázaní na člověka, protože v dobách tréninku byli zvyklí být od rána do večera v lidské přítomnosti."

Za pomoc zvířatům v nouzi a iniciativu Ester Rišková nyní získala titul Laskavec.