Šablona zpravodajců a kontrarozvědky
Ernst Fischer se inspiroval metodami tajných služeb při odhalování zahraničních agentů, konkrétně takzvaným "checkout procedure", které popisoval nedávno zesnulý Frederick Forsyth ve svém thrilleru "Den pro šakala" a které bylo úspěšně použito při odhalení východoněmeckého špiona Güntera Guillauma v roce 1974.
Fischer sestavil patnáctičlenný tým specialistů, kteří měli za úkol vytvořit podrobný psychologický a sociální profil neznámého pachatele označeného písmenem "X". Na základě analýzy všech tří případů identifikovali čtyřiadvacet klíčových charakteristik, které musel pachatel splňovat: věk mezi 15-45 lety, trvalé bydliště v Pirmasens nebo okolí v letech 1960-1967, volný čas v páteční odpoledne, schopnost získat důvěru dětí, nenápadný vzhled mezi místní komunitou.
Systematicky vyloučili všechny zahraniční vojáky - francouzská Sûreté prověřila vojáky dislokované v regionu v inkriminovaných letech, americká vojenská policie prověřila 150 vojáků americké armády. Podobně byly prověřeny evidence francouzských gastarbeiterů (cizineců, kterří dlouhodobě pracují v hospodářsky vyspělejší zemi, pozn. red.), hotelové registrace a dokonce i úmrtní matriky.
Když všechny zahraniční stopy vedly do slepé uličky, Fischer získal jistotu, že pachatel je místní obyvatel. Před týmem tak stál úkol prověřit přibližně sedm tisíc mužů středního věku, kteří v inkriminovaných letech žili v Pirmasens a okolí.