Desítky kytovců uhynuly na pobřeží Islandu. Asi nevěděli, kam plují, nechápou experti

Magazín Magazín
23. 7. 2019 9:46
Smutnou zprávu přinesl pilot helikoptéry, který se okolo Islandu vydal na vyhlídkový let. Na západním pobřeží spatřil desítky těl kytovců, z písku jim koukaly jen hřbety a ploutve. Na jejich záchranu už bylo pozdě.
"Napočítal jsem jich okolo 60, ale muselo jich být ještě víc, některá těla nebyla pod nánosem písku vůbec vidět," řekl pilot pro britský server BBC.
"Napočítal jsem jich okolo 60, ale muselo jich být ještě víc, některá těla nebyla pod nánosem písku vůbec vidět," řekl pilot pro britský server BBC. | Foto: Reuters

Těla kulohlavců, kteří jsou o něco větší než delfíni, pilot spatřil nad západním pobřežím na pláži Löngufjörur. David Schwarzhans si svým objevem nejprve nebyl jistý. "Nevěděl jsem, jestli to jsou velryby, delfíni, anebo tuleni, a tak jsem se nakonec rozhodl přistát," řekl pilot pro britský zpravodajský server BBC

Na pláži spatřil desítky těl, jejich přesný počet není známý. "Napočítal jsem jich okolo 60, ale muselo jich být ještě víc, některá těla nebyla pod nánosem písku vůbec vidět," řekl Schwarzhans, který předal zprávu místní policii. 

Kulohlavci většinou plují ve velkém počtu, což je také důvod, proč jich zahynulo tolik.
Kulohlavci většinou plují ve velkém počtu, což je také důvod, proč jich zahynulo tolik. | Foto: Reuters

Jak se kytovci dostali na mělčinu, není jasné. Podle odbornice na velryby a jiné kytovce, Elisabet Magnúsdóttir, bylo hejno dezorientované. "Když se kytovci dostanou na mělčinu, většinou nemají ponětí, jakým směrem mají plout, aby se dostali do bezpečí," tvrdí expertka a dodala, že kulohlavci většinou plují ve velkém počtu, což je také důvod, proč jich zahynulo tolik.

Loni na podzim pošlo stejným způsobem 145 kulohlavců, kteří se dostali k mělčině ostrova poblíž Nového Zélandu. Polovina z nich zahynula ještě před tím, než přijela pomoc. Zbytek nakonec ošetřovatelé museli usmrtit, protože nenašli způsob, jak je včas zachránit. 

Podívejte se také na video: První plejtvák v sítích, Japonsko znovu loví velryby

Obnovený lov velryb v Japonsku budí emoce | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 15 minutami

NATO chce chránit družice. Země schválily vznik vesmírného centra na základně v německém Ramsteinu

Severoatlantická aliance vybuduje nové středisko vesmírných operací na základně v německém Ramsteinu. Shodli se na tom dnes ministři obrany NATO, kteří debatovali o možnostech zlepšení ochrany aliančních satelitů před možnými útoky protivníků. Zástupci spojeneckých vlád během videokonference také potvrdili závazky svých zemí zvyšovat obranné výdaje, které by podle dlouhodobého plánu měly do roku 2024 dosáhnout dvou procent hrubého domácího produktu členských států.

"Loni jsme vyhlásili vesmír za další operační doménu NATO. Dnes jsme podnikli další významný krok," řekl novinářům po jednání generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Lídři spojeneckých zemí se už v prosinci shodli, že po zemi, vodě, vzduchu a kyberprostoru bude aliance provádět společné operace i na oběžné dráze.

V novém středisku při letecké základně v Německu by měli působit vojenští experti, kteří budou poskytovat podporu budoucím vesmírným aktivitám aliance. K ochraně satelitů by měli přispět například vyhodnocováním možných hrozeb a poskytováním informací o tom, jak jim čelit.

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Centrální bankéři jsou v pasti, cena zlata bude do konce desetiletí 2,5krát vyšší, soudí ekonom

Cena zlata bude zřejmě dál růst. Do konce tohoto desetiletí dosáhne 4800 dolarů za unci, zvýší se tedy dvaapůlkrát proti dnešní hodnotě. Na konferenci Vyšehradské fórum to dnes řekl rakouský ekonom společnosti Incrementum AG Ronald-Peter Stoeferle.

Centrální bankéři po celém světě jsou podle Stoeferleho chyceni v pasti nulových úrokových sazeb. Globální předlužení a nedostatek prostoru pro zvyšování sazeb jsou nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími cenu zlata, uvedl ekonom. Představitele vídeňské ekonomické školy znepokojuje vývoj v posledních letech, zejména růst globálního dluhu a extrémní měnová opatření přijatá centrálními bankami. "Systém nekrytých úvěrových peněz coby základ dnešní ekonomiky není udržitelný. Při investování by se lidé měli dívat za horizont současného měnového systému," vysvětlil Stoeferle.

Takzvaná rakouská škola vychází z ekonomického a sociálního myšlení, které se nezaměřuje na matematické modely. Ekonomiku nevidí pouze jako objekt státněpolitické regulace a centrální kontroly.

"Rakouská ekonomická škola nevychází z fiktivního 'homo economicus', ale bere v úvahu všechny relevantní parametry reálného světa, vychází z povahy a psychologie lidské činnosti. Většina zemí světa jde přesně opačným směrem, tedy více intervencí, méně kapitalismu na volném trhu, více inflace," upozornil Stoeferle.

Zdroj: ČTK
Další zprávy