Luskouni jsou mezi zvířaty nejčastější obětí nelegálního obchodování. V liberijském útulku pro divoká zvířata Libassa jednoho luskouního sirotka krmí z láhve mlékem Juty Deh. Od té doby, kdy zde začal pracovat, se zvířata stala nedílnou součástí jeho života, uvádí na svém webu stanice CNN.
Liberijský útulek je pro ně rájem na zemi. "Od té doby, co jsem tady začal pracovat, patří zvířata k mému životu. Když vidím někoho ubližovat zvířeti, mám pocit, že to bolí i mne," řekl Deh.
V útulku začal pracovat při jeho otevření před pěti lety a za tu dobu odchoval 70 luskounů. Většinu z nich přinesli pracovníci liberijské agentury pro rozvoj lesa. Nejčastěji jsou to osiřelá zvířata nebo ta určená na prodej pro maso.
Libérie je nejzalesněnější stát západní Afriky - lesy tam pokrývají dvě tetiny ze 111 tisíc hektarů jejího území. Jsou bohaté na zvířata i rostliny a tvoří součást západoafrických lesů v okolí Guineje. Podle zprávy Agentury Spojených států pro mezinárodní rozvoj (USAID) z roku 2018 zde žije čtvrtina savců nacházejících se na africkém kontinentu včetně 30 druhů opic a tří z osmi druhů luskounů.
Liberijské lesy obývají i lidé, kteří konzumují maso divokých zvířat od opičího po cibetčí. Maso luskounů se považuje za lahůdku. I Deh je kdysi jedl, za což se dnes stydí. "Jako dítě, které žije s rodiči, nemáte na výběr, protože sám žádné jídlo sehnat neumíte. Takže, i když maso divokých zvířat jíst nechcete, musíte," řekl Deh.
V posledních letech luskouni čelí i jiné hrozbě, říká ředitelka útulku Susan Wiperová. Lidé je zabíjejí kvůli velké poptávce v Číně a Vietnamu, kde se luskouní šupiny používají v tradičním lékařství.
V letech 2014 až 2018 narostl počet luskounů zabavených při nelegálním obchodování celosvětově desetkrát, uvádí se v předloňské zprávě Úřadu OSN proti drogám a zločinu (UNODC). Nejvíc zvířat bylo zachyceno v Asii a naprostá většina pocházela z Afriky.
Světový fond na ochranu přírody (WWF) odhaduje, že v minulém desetiletí pašeráci ulovili přes milion luskounů, ale podle Wiperové je získat přesné statistiky nemožné. "O počtech v Libérii nemá nikdo představu, každý luskoun, který je uloven, znamená opravdu katastrofu," řekla.
Šupinatý krunýř chrání samotářské luskouny před všemi nepřáteli s výjimkou člověka. "Kromě lidí v přírodě nemají nepřátele. Když se něčeho bojí, stočí se do klubka a jejich šupiny žádné zvíře nepřekoná. Lidem to ale usnadňuje lov, protože zvíře prostě seberou a udělají s ním, co se jim zlíbí," říká Deh.
Mezinárodní obchod s luskouny je zakázán od roku 2016. Liberijská vláda prosadila zákon, který zakazuje nelegální lov, nákup, prodej, odchyt, převoz i konzumaci masa chráněných živočichů, k nimž řadí luskouny. Vynutit si ale plnění zákona je těžké. Podle Wiperové mnoho lidí ani neví, že takový zákon existuje, podle ní je v ochraně zvířat v Libérii důležité lidi vzdělávat a šířit informace.
Agentura lesního rozvoje stále častěji zabavuje chráněné druhy odchycené v divočině. Útulek v minulých čtyřech letech přijal 600 zvířat od luskounů po krokodýly pralesní, opice a další druhy. Hlavním cílem je jim pomoci a vrátit je do přírody. Deh říká, že existuje ještě větší odměna: "Když je vracíte zpět do přírody, můžete být hrdí. Máte pocit, že někam směřujete, protože zachraňujete zvířata."
